Autor fotografie: Kremlin.ru, CC BY 4.0|Popisek: Vladimir Putin a Emmanuel Macron
Poměrně silnou kritiku si vysloužil francouzský prezident Emmanuel Macron, podle něhož se při budoucích jednáních o ukončení války na Ukrajině budou muset dát Rusku bezpečnostní záruky. Jenže ty potřebuje především Ukrajina, aby se již žádný další konflikt neopakoval.
Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že Západ by měl zvážit, jaké bezpečnostní záruky nabídne Rusku při poválečném mírovém uspořádání na Ukrajině. Na druhé straně proti sobě poštval kritiky včetně ukrajinských politických představitelů, kteří namítají, že by to mělo být Rusko, které by mělo bezpečnostní záruky dát nejen Ukrajině, ale také Evropě, aby nedošlo ke vzplanutí dalšího ozbrojeného konfliktu.
Když pomineme fakt, že dávat garance teroristickému státu, který soustavně vraždí ukrajinské obyvatelstvo, je na pováženou, Macronův nápad nemá žádnou logiku. Rusko totiž ve skutečnosti bezpečnostní garance nepotřebuje, protože na ně nechce nikdo zaútočit, neboť by to znamenalo vyvolání dalekosáhlého konfliktu s pravděpodobným použitím jaderných zbraní. Je to právě Ukrajina, za kterou se musí zaručit jak Západ, tak i Rusko.
V druhém případě je však velkou otázkou, zda takové garance vůbec budou mít nějakou hodnotu. Vzpomeňme na mediálně propírané Budapešťské memorandum z prosince 1994, kdy výměnou za vzdání se jaderných zbraní se Rusko zaručilo neporušit územní celistvost nejen Ukrajiny, ale také Běloruska a Kazachstánu. A co se stalo v roce 2014? Moskva vyslala na východní Ukrajinu proruské separatisty, kteří vytvořili své pseudorepubliky, které Putin uznal v předvečer války. 24. února 2022 pak došlo k flagrantnímu porušení územní celistvosti, kdy ruský prezident vyvolal plnohodnotnou válku, kterou ,,zabalil" do pláštíku speciální vojenské operace.
Válka trvá dosud a její konec je zatím v nedohlednu. Mezinárodní úmluvy či dohody platí potud, pokud jsou ochotni je bezpodmínečně všichni signátáři dodržovat. Jestliže se po válce dají bezpečnostní záruky Ukrajině ze strany Západu, které nemají důvod je nedodržovat, otazník visí právě nad Ruskem. To jedná značně nepředvídatelně. Jinými slovy to znamená, že pokud by se Rusko Ukrajině stejně zaručilo, jednalo by se o křehkou dohodu, kterou by s přihlédnutím k aktuálním geopolitickým zájmům mohla Moskva kdykoliv v budoucnu vypovědět. Záminka se totiž jak známo najde vždy.
Potíž spočívá také v tom, že zmíněné záruky, respektive jejich porušení nejsou právně vymahatelné ze strany mezinárodních institucí, Rusku by tak nehrozil prakticky žádný postih například z OSN. Macronův plán je ve skutečnosti poměrně značným ústupkem agresorovi, který jistě ráda využije kremelská propaganda. Bezpečnostní garance potřebuje napadený stát, aby se žádná další invaze již nemohla v budoucnu opakovat, otázkou je, jaký mechanismus nastavit, aby byl dodržován bezvýhradně všemi stranami.