-(1).jpg)
foto: Ted Eytan / Wikimedia commons / CC-BY/Pro-palestinský protest před Bílým domem z 8.10.2023 (ilustrační foto)
V médiích a na sociálních sítích se v posledních několika týdnech objevilo množství videí a fotografií mapujících pro-palestinské protesty na amerických univerzitách. Stávky probíhají na každé univerzitě trochu jiným způsobem, ale mají jednu společnou oběť: důvěřivé studenty.
Protesty na univerzitách se většinou vyznačují pochody kampusem, stanováním na jeho půdě a někdy také násilnými pokusy o vloupání do budov školy. Zatímco na některých menších univerzitách jde o stovky studentů, na prestižních Ivy League vysokých školách, jakou je Columbia, se jedná o tisíce protestujících a desítky zatčených. Protestů se kromě levicově orientovaných a arabských studentů, zúčastňují však také členové politických, náboženských, ale také radikálních skupin. V demonstracích se totiž neobjevují pouze anti-koloniální, proti-izraelské nebo naopak pro-palestinské názory, ale účastníci na nich také kritizují americkou politiku a především rozsáhlé investice státu do válečného úsilí a zbrojení.
Izrael a především idea sionismu, jakožto návratu židovského národa do jeho starověké vlasti a založení samostatného státu, je v očích protestujících produktem evropského kolonialismu. Podle demonstrujících jsou naopak palestinští arabové původními obyvateli země a evropští Židé, kteří do země přišli v první polovině minulého století, ji naopak kolonizovali. Historie je však mnohem komplikovanější, jelikož Židé žili v Palestině po nuceném exodu z prvního století v malých počtech ještě před islámskou invazí v 7. století. Problém studentů však nespočívá pouze v neznalosti historie židovského národa, sionismu, soužití Arabů a Židů v Palestině, nebo problematice konfliktu.
Hlavní potíž je především s jejich velmi povrchním seznámením se s problematikou, pro kterou protestují. Tyto skutečnosti je možné vidět na množství videí, které zachycují rozhovory s protestujícími. Reportéři se studentů ptají, co znamená jejich skandování „Intifáda” nebo „od řeky k moři (from the river to the sea)” a o jakém vodním toku a ploše se hovoří. Protestující však většinou ani netuší, kde Izrael, Gaza nebo Západní břeh Jordánu leží. Válka v Gaze totiž slouží spíše jako příklad, na kterém se mohou odrazit anti-kolonialistické myšlenky a především také frustrace spojená se stále přetrvávající stigmatizací některých skupin obyvatelstva americké společnosti.
Pro-palestinské protesty, proti komu jsou?
Protesty, které chtějí prokázat solidaritu palestinskému národu, nejsou na amerických univerzitách novinkou posledních týdnů. Uskutečňují se totiž již od začátku války v Gaze, jež vypukla v důsledku napadení izraelských kibuců tisíci teroristy Hamásu a dalších islamistických radikálních skupin v ranních hodinách v sobotu 7. října 2023. Izrael na tento útok odpověděl odvetnou operací v Pásmu, kde za posledních sedm měsíců zahynulo podle zdrojů televizní stanice Al-Džazíra více než 34 tisíc obyvatel Gazy a dle informací IDF také 596 izraelských vojáků. Právě videa a fotografie obětí v Gaze, které se díky sociálním médiím rychle šíří po celém světě fungují jako lavina vyvolávající množství emocí a především solidarity vůči trpícím.
Vizuální doklady katastrofy v Pásmu tak často stačí k tomu, aby se v lidech vzbudil humanistický pocit touhy pomoct utlačovaným a ze své pozice privilegovaného člověka žijícího v západním světě projevil soucit právě skrze protest. Zprvu šlechetné gesto plné positivních emocí se však v davové psychóze demonstrujících může lehce zvrtnout. V důsledku toho můžeme často vidět protestující s čelenkami Hamásu skandovat genocidní hesla vůči židovskému národu. Romantizace boje za svobodu utlačovaných se tak kvůli neznalosti problematiky konfliktu může lehce přesunout do podpory terorismu a rasové nenávisti.
Dalším možným důvodem, proč pro-palestinské, ale především anti-izraelské protesty na univerzitách zesílily, je podle nezávislé organizace ISGAP mapující růst antisemitismu po celém světě také specifické financování amerických vysokých škol. Vědci z ISGAP ve svém výzkumu, který systematicky provádějí od roku 2012, dokázali existenci finančního toku v řádu miliard dolarů mezi některými arabskými státy, především Katarem, a americkými vysokými školami. Ten však nebyl dosud odhalen americkým ministerstvem školství. Tyto prostředky jsou podle mínění ISGAP prokazatelně dlouhodobě používány pro podporu antidemokratických a antisemitských myšlenek Muslimského bratrstva v univerzitních kampusech po celé zemi.
Ať je hlavním důvodem pro konkrétního protestujícího vlna solidarity, frustrace spojená se špatnou politickou, sociální a zdravotní situaci v zemi, víra v ideologii nebo naopak důsledek manipulace specifickými myšlenkami, na demonstrace je nutné se dívat jako na komplex skutečností, které spolu všechny vzájemně souvisí. Pouze hrstce z nich nich však pravděpodobně skutečně jde o podporu palestinského národa. Koho jiného je však snažší ovlivnit, než mladé lidi plné vizí a vůle změnit svět k lepšímu.
Tagy