KOMENTÁŘ: Může organizovaný zločin parazitovat na legální migraci?

KOMENTÁŘ: Může organizovaný zločin parazitovat na legální migraci?
Autor fotografie: Pixabay
29 / 03 / 2023, 17:00

Zatímco nelegální migrace je plně v rukou organizovaného zločinu, u té legální se stát snaží o maximální transparentnost. Chystané novely zákona o pobytu cizinců a zákona o azylu však mohou otevřít dvířka organizovaným skupinám i do této oblasti.

Termín migrace je obecně vnímán negativně a je spojován s nelegálními činnostmi. Ve skutečnosti je to jenom nelegální migrace, která je významnou součástí organizovaného zločinu. Nelegální migrací rozumíme hlavně porušování podmínek, daných pobytovým zákonem, nebo nelegální vstup na území České republiky. Z těch nejvýznamnějších porušení zákona se jedná o práci bez pracovního povolení, pobyt na území České republiky po vypršení platnosti víza, vstup na území ČR bez platných dokladů nebo vstupních víz nebo na padělané nebo pozměněné cestovní doklady.

Nelegální migrace je dlouhodobě předmětem velkých finančních zisků organizovaného zločinu. Podle statistik Ředitelství služby cizinecké policie, která má na starost odhalování a boj s nelegální migrací, se situace v oblasti nelegální migrace v poslední době významně změnila. Dlouhé roky byly počty nelegálních migrantů stabilní a jednalo se řádově do 5 tisíc běženců. Ani v roce 2015, kdy Evropu zasáhla velká migrační vlna z arabských zemí a do Evropy vstoupilo zhruba kolem 1 miliónu uprchlíků, nebyla Česká republika nijak významněji zasažena a místo obvyklých 4,5 tisíce nelegálních běženců jich bylo zachyceno asi 8,5 tisíce. V následujících letech se počty migrantů vrátily zpět na cca 5 tisíc. Situace se však poslední dva roky poměrně významně mění. V roce 2021 vzrostl počet nelegálních běženců, zachycených cizineckou policií, na více jak 11 tisíc, a loni se dramaticky zvedl až na 29 tisíc, což vyvolalo mj. i reakci vlády a došlo k omezení volného pohybu osob na česko-slovenské hranici a zavedení hraničních kontrol. Nutno říci, že tato migrace byla primárně tranzitní a Česká republika nebyla konečnou destinací.

Uprchlická vlna v důsledku ruské agrese na Ukrajinu zásadně změnila počty cizinců, pobývajících na území České republiky.Běžencům z Ukrajiny je od března 2022 udělováno povolení k pobytu na základě tzv. dočasné ochrany a týká se řádově 470 tisíc Ukrajinců.

I uprchlíci, žádající o určitý druh mezinárodní – byť dočasné – ochrany, jsou cílem organizovaného zločinu. Místní předpisy, ztížená orientace v novém prostředí, neznalost pravidel, práv a povinností vytváří vhodné podmínky pro existenci různých zprostředkovatelů, kteří na této migraci mohou parazitovat. Proto by stát měl při stanovování pravidel dbát na jednoduchost a transparentnost předpisů. To je nadmíru aktuální nyní, kdy se vedou diskuse o novele zákona o pobytu cizinců a novele zákona o azylu. Oba zákony by měly zamezit vstupu prostředníků do vztahu cizinec – stát.

Příkladem může být rozvolnění u povinnosti komplexního zdravotního pojištění cizinců. Jedná se přitom jen o drobnou změnu zákona, která na první pohled vypadá logicky a která připouští poskytování tohoto komplexního zdravotního pojištění všem pojišťovnám. Tato změna určitě povede ke vzniku různých prostředníků, kteří se budou přiživovat nejen na cizincích, ale potažmo na státu. Stát tímto opatřením vytvoří prostor pro vznik organizovaných skupin, které budou vystresovaným, bezbranným a neorientovaným uprchlíkům nabízet různé pojišťovací produkty různých společností za tučné provize, aniž by byl naplněn princip solidarity, na kterém je postaven stávající systém zdravotního pojištění. A to není dobře.

Autor: Marin Svoboda

Tagy článku