KOMENTÁŘ: Může za stav české energetiky Havlíček, nebo Síkela?

KOMENTÁŘ: Může za stav české energetiky Havlíček, nebo Síkela?
Autor: flickr (public domain)
01 / 04 / 2022, 12:15

S účinností od 1. dubna 2022, a není to apríl, ruský prezident Putin vyhlásil dekret, dle kterého bude Rusko platby za plyn přijímat už pouze v rublech. Jakkoliv může být tento požadavek v rozporu s kontrakty, které Gazprom nasmlouval, Putin deklaruje, že pokud nebude platba plynu v rublech, zaškrtí kohouty a plyn do Evropy nepoteče. Pro Českou republiku velký problém, neboť naše zásobníky, které jsou dostatečně dimenzované na to, že by pokryly cca 90tidenní spotřebu, jsou dle exministra průmyslu a obchodu Havlíčka naplněny na cca 10 % své kapacity. Hrozí ČR nedostatek plynu? A kdo za tuto situaci může? Vinu na sebe hází současná garnitura s tou minulou.

Exministr Karel Havlíček (ANO) prohlásil na CNN Prima NEWS, že „Vláda nenese vinu za vysokou cenu plynu, ale měla už jednat a nakoupit plyn do zásobníků, což odmítla. Nyní tam máme tak 10 procent. Kdyby dneska skutečně došlo k nejhoršímu, tak taháme za velmi krátký konec. Už vidím, jak s dalšími státy EU budeme naříkat a čekat, jak se plyn bude přerozdělovat.“

V diskuzi s poslancem Janem Skopečkem (ODS) tedy Havlíček přenesl odpovědnost za tragický podstav v zásobnících na novou vládu premiéra Petra Fialy (ODS). Sám Havlíček ale na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) seděl prakticky ještě 3 měsíce zpátky. A také zapomíná, že na MPO dále působí i jeho náměstek pro energetiku, René Neděla. Ten na konci března poslancům bezpečnostního výboru řekl, že „Kdyby došlo ze dne na den k zastavení dodávek plynu, není řešení.“ V pátek 1. dubna 2022 k tomu zasedal i krizový štáb. Podle nového ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) je v zásobnících je uložena přibližně měsíční rezerva, která je ze zákona povinná.Podle Jana Skopečka je ale chyba na straně minulé vlády, ve které sedělo právě hnutí ANO a exministr Havlíček. Člověk si říká, kde se tedy stala chyba. Kontinuita v oblasti energetiky měla být zajištěna minimálně působením náměstka Neděly, který přešel od Havlíčka k Síkelovi. Faktem ale je, že zásobníky byly poloprázdné jak za Havlíčka, tak jsou i nyní za Síkely. Energetická koncepce tak stále nefunguje a v rámci českého zvyku na sebe politici akorát ukazují prstem, ale praktické řešení nikde.

Další problém také je, že informaci o měsíční zásobě plynu v zásobnících už ale ministr Síkela zveřejnil na počátku invaze na Ukrajinu a od té doby se plyn ze zásobníků pouze těžil, nikoli vtláčel. Logicky tedy v zásobnících musí být plynu dokonce méně, než na deklarovaný měsíc. Navíc už před měsícem některé zásobníky byly již na hraně těžitelnosti, to znamená, že v nich byla (co se plynu týká) pouze tzv. poduška, která je součástí zásobníku, je technicky nezbytná pro jeho fungování a každý zásah do podušky (těžba podušky) znamená poškození zásobníku, i proto je těžba podušky možná jen se souhlasem Báňského úřadu.

Byť Síkelovo ministerstvo doplnění plynu do zásobníků navrhovalo, z nějakého nepochopitelného důvodu byl tento návrh smeten vládou ČR ze stolu. Je to s podivem, protože už na podzim loňského roku se objevovaly obavy z výpadku dodávek zemního plynu a minimálně od 24. února 2022, kdy vtrhli ruští vojáci na Ukrajinu, bylo možné předpokládat, že by se zásobováním plynem mohl nastat problém. Přesto se za více jak měsíc nic neudálo, nebyla přijata žádná opatření a ani v zásobnících plyn nepřibyl.

Problematika uskladňování plynu v zásobnících má také to specifikum, že v nich uskladňují plyn různí obchodníci a provozovatel zásobníku s ním podle současné legislativy nemůže zacházet, jak se mu zlíbí – právě proto, že není jeho vlastníkem. Právě proto by bylo vhodné, kdyby stát zásobníky odkoupil a naplnil je plynem, tak jako to udělalo např. Německo.

Situace s prázdnými zásobníky jen akcentovala závažnost tragického stavu české energetiky, o kterou se odpovědné ministerstvo roky v zásadě nestará a kterou ovládají lobbisté, je zakonzervovaná jak technologicky, tak legislativně v energetickém pravěku. 

ČR nemá aktualizovanou státní energetickou koncepci (SEK), platná byla již v době svého přijetí v roce 2015 zastaralá a neodpovídala technologickým trendům a stavu české energetiky. Je třeba připomenout, že jak za energetickou legislativu, tak SEK je přímo odpovědné Ministerstvo průmyslu a obchodu. SEK měl být aktualizován již v roce 2020 za ministra Havlíčka, nyní má tuto povinnost ministr Síkela, ale fakticky jde o odpovědnost náměstka pro energetiku Reného Neděly.

Připomeňme, že Vladimír Putin zhruba před týdnem přišel s výhružkou, že pokud Rusko neobdrží za dodávky plynu platby v rublech, zastaví je. Včera k tomu podepsal dekret a veřejně vystoupil s tím, že platby v eurech nebo dolarech budou porušením smlouvy. Tento moment by byl celkem vtipný, protože ve smlouvách jsou předvídány právě platby v eurech a dolarech, nikoliv v rublech, kdyby vypnutí dodávek nemělo potenciál dotknout se nás všech. Podle Putina si evropské státy mají zřídit účty u Gazprombank, do které pošlou eura nebo dolary, tam bude provedena konverze do rublu a takto bude za plyn zaplaceno. Putin se tak šalamounsky vyzrál nad uvalenými sankcemi. Nutno podotknout, že plyn do Evropské unie ještě stále proudí, ani jedno médium k datu vydání tohoto článku neinformovalo o tom, že by byly dodávky přerušeny. Situaci budeme nadále sledovat.

 

Autor: Anna Binderová (Anna Binderová, dlouholetá spolupracovnice tuzemských i zahraničních energetických společností, členka Institutu pro energetiku, externě spolupracuje s redakcí Security magazínu a zaměřuje se zejména na témata energetiky, ekonomiky a národního hospodářství)

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace