Autor fotografie: Pixabay|Popisek: Ilustrační obrázek
Německo za éry Angely Merkelové fungovalo jako komunikační most mezi NATO/EU a Ruskem. Samozřejmě Německo i Rusko mělo své zájmy. Nyní se zdá, že Německo hýří proklamacemi a sliby, ale skutečné činy se nekonají, kdežto dříve byly jasně vymezené pozice, jak se říká „já pán, a i ty pán“.
Evropa, NATO a EU se jasně postavily za napadenou a mrzačenou Ukrajinu. Byly zahájeny dodávky zbraní k obraně Ukrajiny, a i výcvik vojáků ukrajinské armády v zahraničí. Nejvýznamnější dodávkou z Německa byly samohybné pásové houfnice PzH 2000, jež však v rámci bojů trpí řadou technických problémů.
Dále by měly být dodány BVP MARDER, které Bundeswehr vyřazuje z výzbroje a nahrazuje je BVP PUMA, Ukrajina by měla obdržet 40 vozidel. Je nutno si ale uvědomit, že MARDER byl vyráběn v letech 1969-1975 a hlavní výzbroj tvoří automatický kanon ráže 20 mm a PTŘS MILAN.
Jistě, vždy závisí na výcviku osádky a kdo první detekuje cíl, ale pancéřování i výzbroj v porovnání se současnými BVP je slabá. Ale lepší něco než nic.
Naposledy bylo diskutováno, že Polsko, jež bude nakupovat tanky ABRAMS a K2 BLACK PANTHER, by Leopardy poskytlo Ukrajině. Jsou to Leopard 2A4 a 2A4PL od zbrojovky Rheinmetall, kdy nejmodernější jsou Leopard 2A7V od společnosti KMW. I ty Od Rheinmetallu byly vyráběny na základě licence od KMW.
Polsko je bude mít jako přebytky, pokud přezbrojí na zmíněné tanky ABRAMS a K2 BLACK PANTHER, takže blokace ze strany Německa se jeví jako zvláštní (SM informoval). Německo dále může mít zisk z dodávek dalších tanků, munice, výcviku a náhradních dílů. Jinak polské Leopardy zřejmě půjdou do šrotu, nebo prodeje do jiných zemí.
Ale v danou chvíli by Německo mělo jednoznačně definovat svoji politiku vůči napadené Ukrajině a agresivnímu Rusku. Ale to se neděje, Německo stále „tančí okolo horké kaše“. Jistě, Nord Stream ve spolupráci s Ruskem byl pro Německo zajímavý energetický projekt. Jenže si musí stanovit priority. Takto to vypadá, že Berlín skutečně podléhá ruské lobby.
Po rozpadu SSSR zůstalo v Německu nebo tam emigrovalo mnoho občanů bývalého SSSR a později Ruska, někteří s bojovým výcvikem v armádě nebo jiných složkách. Ale je to na bezpečnostních složkách tyto osoby identifikovat, najít a případně využít ve svůj prospěch.
Jenže zatím se zdá, že Rusko je silnější na všech frontách. Západ dodává či daruje malá množství, jež nestačí k přezbrojení armády navíc při délce front a Ukrajina si nemůže dovolit je koupit. Dále dodávky ze Západu nejsou mnohdy plně kompatibilní. Rusko má klíčovou pozici v Radě bezpečnosti OSN a má jaderné zbraně, takže právo veta a navíc odstrašování jadernými zbraněmi.
Jaké má tedy Ukrajina vůči Rusku možnosti? Embargo nefunguje, protože tok zboží se přetočil ze západu na východ, a navíc není embargo kritické pro ty, co dali rozkazy, ale pro ty na nejnižší společenské úrovni. A čekat, až vznikne vzpoura, protože není chleba, je marné, Rusko vozí tuny obilí z Ukrajiny.
Tedy jak dál? Zrušit Rusku právo veta v RB OSN se zřejmě nepodaří. Politická a tím i vojenská jednotnost států EU/NATO nefunguje a Německo je exemplární příklad. EU není USA, takže jednota na papíře není jednotou v reálném světě. Pokud mají státy USA v něčem rozdílné zákony, vystupují USA jako dominantní entita, EU jde přesně opačně, tedy sjednocuje některé normy či zákony, ale státy se chovají dle svého rozhodnutí.
Takže poskytnutí výzbroje ze strany USA je za USA, kdežto za EU je to ten nebo onen stát, a navíc je zde blokace v rámci reexportu. Tedy jaká EU?
Zdroj: twitter.com/visegrad24, notesfrompoland.com