KOMENTÁŘ: Novely zákonů o pobytu cizinců a o azylu jsou kontroverzní i s ohledem na bezpečnost

KOMENTÁŘ: Novely zákonů o pobytu cizinců a o azylu jsou kontroverzní i s ohledem na bezpečnost
Autor fotografie: Pixabay
24 / 03 / 2023, 09:00

Zdravotní ochrana obyvatelstva, stejně jako zásobování vodou, potravinami, energiemi či přímá policejní či vojenská ochrana nebo nezávislá justice jsou základními pilíři bezpečnosti státu, kdy je velmi důležité mít velmi propracovanou legislativu. A to jak po jednotlivých oblastech, tak jako princip zajištění bezpečnosti právního státu, tedy průnik všech těchto oblastí.

Zdravotnictví je většinou bráno jako samozřejmost a něco, co se váže k opravě zubu, zasádrování zlomeniny nebo podání léků při viróze. Ale již nedávná pandemie COVID ukázala, o jak komplexní problematiku se jedná a na jaké všechny segmenty národní ekonomiky a bezpečnosti má vliv, a které na něj.

Řada zdravotních problémů nebo otázek je vyvolána výšenou globální mobilitou. Přesunout se z Asie nebo Afriky do Evropy či Ameriky je dnes otázka hodin. A upřímně řečeno, většina Asie a Afriky má zcela jiné hygienické podmínky a požadavky a jsou to místa s výskytem zcela exotických a smrtelných chorob, stejně jako chorob, o nichž jsme si mysleli, že jsou zcela vymýcené. Ale ony se vrací s větší silou a rezistencí proti lékům. Mobilita je spojena s migrací, kdy není problém se přestěhovat z A do B, ať již soukromě nebo pracovně, a následuje i ilegální migrace nebo uprchlické vlny způsobené konflikty či klimatickými změnami. Pobyt uprchlíků na území ČR je řešen jinou legislativou než pobyt cizinců, kteří se přistěhovali z různých důvodů a mají nebo žádají o pobytové vízum či o povolení k pobytu a později o občanství.

V současnosti je připravována novela zákona o pobytu cizinců na území ČR a novela zákona o azylu, a již nyní jsou ve spojitosti s tím diskuze, jež mohou mít dopady na bezpečnostní situaci v ČR. Jednak se jedná a definici cizince, o velikost poskytované péče a zdravotní pojištění, respektive jeho úhradu. Například úprava „může být sjednáno pouze u pojišťovny oprávněné provozovat toto pojištění na území45) a jejímž jediným společníkem je zdravotní pojišťovna, a to pouze v rozsahu komplexní zdravotní péče ve smyslu odstavců 8 až 10“ nahrazují slovy „musí být sjednáno v rozsahu komplexní zdravotní péče ve smyslu odstavce 8, a to u pojišťovny oprávněné provozovat toto pojištění na území, jejímž jediným společníkem a ovládající osobou je zdravotní pojišťovna“ je již v základu kontroverzní protože snižuje počet odstavců zákona kladoucí určité povinnosti a navíc přesně nespecifikuje řídící zdravotní pojišťovnu, jež je buď společníkem nebo vlastníkem, navíc právní postavení mezi vlastníkem a společníkem je jiné. A tato zdravotní pojišťovna (vlastník) není definována jako český subjekt, ani zde není odvolávka na jinou legislativu.

Takže zdůvodnění, že vpuštění řady dalších subjektů na trh s pojištěním cizinců odstraní šedou zónu, je liché. To, že doposud třeba cizinec při žádosti o vízum předložil jen žádost o pojištění, a nikoliv potvrzení o zaplacení, je systémová chyba. Vzhledem k jazykové bariéře prostředníci budou nadále fungovat za značné provize, ale už ne u jednoho či dvou subjektů ale u více, takže i jejich kontrola bude složitější. I návrh, že by si cizinec předplatil pojištění na čtvrt roku a byla mu poskytnuta péče do výše pojištění je zvláštní. Vytváří to další šedou zónu, tentokrát pro lichváře, neboť ne každý cizinec má dostatečný vstupní kapitál a péče do výše pojištění na čtvrt roku zní zvláštně samo o sobě, co když bude vyžadován dražší zákrok nebo léčba – bude si muset půjčit (i v kómatu) na doléčení nebo ho vyhodí na ulici? Všechny tyto aspekty mohou prohlubovat napětí mezi občany a cizinci. Jednak může dojít k populistickým prohlášením, jak cizinci vyčerpávají a zneužívají náš zdravotní systém, a jednak z druhé strany, že jsou cizinci obyvateli druhé kategorie.

Přitom především u cizinců z východu a jihu je nutné sledovat zdravotní stav k zabránění možného přenosu neznámých nebo neobvyklých chorob na obyvatelstvo ČR, což by pak mohlo mít zásadní dopady na zdravotní systém, ekonomiku i bezpečnost. Novela zákona řeší spíše kdo a v jaké výši si bude moci sáhnout na finance z pojištění než systémové řešení situace, jež s narůstající migrací se bude zhoršovat. Legální přistěhovalectví se týká většinou osob hmotně zajištěných, které nemají problém si zdravotní péči hradit v nadstandardu. Ale pak je řada těch, kteří nemají nárok na statut uprchlíka, a přesto nemají kam jít a finance v dostatečné výši nemají a pak je ilegální migrace a uprchlíci, kdy mnozí se vydávají za oběti války, ale jedná se jen o klasickou ekonomickou migraci, jak bylo vidět při poslední vlně. Většina mladíků „přišla o všechno“ kromě svého i-Phonu a tarifu na něm umožňujícím mu volat intenzivně ze zahraničí nebo být on-line.

Takže důležité je jasně popsat rizika pro bezpečnost ČR plynoucí z nedostatečné zdravotní péče pro cizince a způsoby jejich řešení, „porcování medvěda, byť tučného, který ještě běhá po lese“ je až to poslední.

Tagy článku