Autor fotografie: Balkan Photos, flickr (CC BY-SA 2.0) |Popisek: Ruská vlajka
Válka na Ukrajině, která již trvá přes rok, a nevypadá to v dohledné době na její konec, je živným polem pro dezinformace nejrůznějších odstínů. Čilí dezinformátoři se nám snaží stále dokola namluvit, že Američané jsou ti zlí a Rusové naopak ti hodní, kteří by nám v případě nouze přišli na pomoc. A v tom tkví právě zásadní mýlka.
Válka na Ukrajině, jakkoli je hrozná a přináší každý den velkou míru lidské i materiální destrukce, má jednu nepopiratelnou výhodu, obnažuje totiž v přímém přenosu proruské kolaboranty a skutečné vlastence, kteří podporují Ukrajinu v jejím statečném boji proti agresorovi. Dezinformátoři, kteří se zvlášť aktivizovali po 24. únoru minulého roku, však vždy budou tvrdit opak, v plném souladu s jejich ideovými chlebodárci v Kremlu.
Názorně je to vidět na obranné smlouvě ČR s USA. Smlouva DCA, kterou mají USA podepsanou s drtivou většinou členských států NATO, podle dezinformátorů nestvrzuje spojenecká pouta a ochotu se za sebe v okamžik konfliktu postavit, ale naopak, má ve skutečnosti zpečetit neexistující vazalský status ČR vůči USA. Dezinformátoři si však s fakty nikdy nelámali hlavu a podmínky smlouvy DCA si proto zcela jistě téměř nikdo nepřečetl. Jsou proto schopni tvrdit, že spojenec (USA) je vlastně okupant, který bude zřejmě násilně rekvírovat český vojenský majetek.
A naopak, aby vynikl kontrast, je právě Rusko oním spojencem, s nímž nás pojí navíc slovanství, což je narativ, jako by byl vystřižený z Československa po jeho osvobození v roce 1945. Dezinformátoři vycházejí z pomýleného faktu, že Rusové jsou vlastně našimi spojenci, protože nás Sověti osvobodili v roce 1945. Skutečnost, že nám přinesli svobodu, za kterou sami platili svými životy, však sama o sobě nic nezavdává do budoucna. Zásluhy v roce 1945 se nedají v čase přenést do současnosti. Navíc válka na Ukrajině a osvobození Československa v roce 1945 jsou v čase nesouvisející události. Realita je taková, že vztahy i díky ruské diverzní akci ve Vrběticích jsou nyní na bodě nula a nevypadá to v nadcházející době na prudký obrat k lepšímu.
Někteří fanatičtí dezinformátoři ve své ideologické slepotě si pak dokonce přejí, aby Putin, co dobude Ukrajinu, táhl také na Prahu a ,,osvobodí" nás od místního fašismu. Nicméně zde by se opravdu o osvobození nejednalo, ale naopak o zotročení. Rusko za podmínek, které tam vládnou, tak nikdy nemůže být z podstaty věci našim spojencem. Není demokratické a pevnou rukou tam vládne novodobá putinovská věrchuška, která nepřipouští jiné názory než ty oficiální.
Tím není řečeno, že pokud se Rusko někdy demokratickým státem stane, a nelze to nikdy vyloučit, by se mohlo zařadit do bloku demokratických států, do nějž patří i ČR. Mnoho států, které svíraly autokratické či diktátorské režimy v meziválečném období, jsou nyní našimi spojenci. Kostky jsou vrženy prozatím jinak a fronty jsou jasně rozestoupené - na jedné straně západní demokratické společenství států proti ruskému agresorovi, který chce pokud možno vytvořit z Ukrajiny druhé Bělorusko, tedy zcela poslušný satelit, zbavený jakékoliv autonomie a vlastního rozhodování.
Takže ke komu se přimknout? K nevypočitatelnému Putinovi, který dal pokyn k útoku na suverénní stát, nebo USA, které i přes všechny nedostatky, jež jim můžeme objektivně vytknout, za námi pevně stojí, a přišly by nám v kritický okamžik na pomoc? Ať si každý vybere sám.