KOMENTÁŘ: Od StB k StB? Zpravodajské služby a trestní řízení, obvinění bez odpovědnosti?

KOMENTÁŘ: Od StB k StB? Zpravodajské služby a trestní řízení, obvinění bez odpovědnosti?
Autor fotografie: Pixabay|Popisek: Ilustrační obrázek
27 / 03 / 2023, 14:00

Zpravodajské služby České republiky jsou službami informačními. Pokud bychom jim měli dát pravomoc vstupovat do trestního řízení, musí počítat s tím, že před soudem vyloží všechny karty. A že nedílnou součástí této legislativní změny bude skutečně efektivní kontrola ve všech oblastech a detailech jejich činností.

S železnou pravidelností se objevují snahy zpravodajských služeb o nepřímé získání exekutivních pravomocí. Jde zejména o aktivity civilní kontrarozvědky, která se cítí být nedílnou součástí výkonné moci České republiky. Tyto snahy maskuje popisováním různých příběhů, ve kterých není český stát úspěšný při odhalování a trestání závažné kriminality proto, že orgány činné v trestním řízení nemohly využít informace získané zpravodajskou službou.

Na využití zpravodajských informací lze pohlížet z mnoha úhlů, přičemž některé z nich akcentují i právníci či politici z různých částí politického spektra.

Ve skutečnosti nejde o nedostatečnou právní úpravu, ale o zcela jiný problém. Tím je neschopnost zpravodajské služby předat včas získané informace policejním orgánům, aby mohly pokračovat v dokumentování činnosti, kterou zpravodajská služba považovala za nelegální. Pokud dojde k předání zpravodajských zjištění včas, mohou orgány činné v trestním řízení tyto aktivity trestně-právně kvalifikovat a opatřit si v rámci zahájeného trestního řízení takové důkazy, které obstojí před státním zastupitelstvím a následně i soudem.

Ve stávajícím systému nejsou zpravodajští důstojníci kvalifikováni pro posuzování trestní činnosti, neznají trestní řád ani trestní zákoník. Nepodílí se na trestně-právní kvalifikaci, neboť i zákony, které upravují jejich činnost, se neopírají o trestní zákoník. O použité terminologii nemluvě.

Výsledky jejich činnost fakticky nepodléhají žádnému kritickému hodnocení, v případě tzv. živých akcí nejsou vůbec kontrolovány. Výsledky dostávají vybraní členové vlády, premiér a prezident, bez možnosti ověřit hodnověrnost poskytnutých informací. Jedinou kontrolou je tak soudní kontrola v případě povolování použití zpravodajské techniky, přičemž ale soud nemá dostatečné mechanismy na ověření pravdivosti a věrohodnosti předložených zdůvodnění k porušení lidských práv nasazením zpravodajské techniky. A vůbec již neexistuje porovnání důvodů a následných zjištění, byť zpravodajská služba při ukončování techniky jakési vyhodnocování soudu předkládá. Soudce nemá prostor na verifikaci předložených informací, nehledě na formálnost předložených dokumentů. Není také žádná komparace nasazených prostředků se skutečně zjištěnými informacemi a faktickými výstupy zpravodajské služby, takže nelze určit, zda porušení základních lidských práv bylo alespoň částečně přiměřené k získaným poznatkům, důležitých pro ochranu zájmů České republiky.

Jak ukazují stále častější prohrané soudní spory, zpravodajské služby nejsou schopny unést důkazní břemeno. Jednak si soudy stěžují na nekonkrétnost informací, neschopnost jakýmkoliv způsobem ověřit příslušná zjištění zpravodajské služby a vyjadřují též svoji pochybnost o důvěryhodnosti těchto zjištění.Přesto by civilní kontrarozvědka chtěla, na základě takto zpochybňovaných informací, vstupovat do trestního řízení. A to za ponechání stávající právní úpravy ochrany osob, jednajících v její prospěch,čili agentů, konspiraci svých příslušníků a v neposlední řadě za zachování utajování jejich metod a způsobů práce a získávání informací.

V současné době to již není plně akceptovatelné ani v rámci bezpečnostního řízení při vydávání osvědčení pro styk s utajovanými skutečnostmi, kde platí obrácená logika „in dubio pro reo“. Soudy i v těchto případech přestávají věřit zpravodajským informacím právě z důvodu nedůvěryhodnosti jimi poskytovaných zjištění. V tomto řízení se však žadatel o osvědčení nemůže seznámit s utajovanými informacemi, a tak soud supluje do jisté míry advokáta. V trestním řízení by zpravodajská služba musela svá tvrzení doložit, a to nejen přepisy a interpretací záznamů ze zpravodajské techniky, ale i dalšími prostředky.

A to by pro ni mělo být poměrně zásadním problémem, pokud chce působit i nadále utajovaně. Bez odhalení metod, postupů, osob jednajících ve prospěch apod. by tak služba mohla dodávat jen svoje informace bez jakékoliv odpovědnosti. Jinými slovy lze říci, že buď přistoupíme na kompletní změnu informačních služeb na služby s exekutivními pravomocemi, se všemi právy, ale i povinnostmi a odpovědnostmi, nebo ponecháme stávající stav. Čili zpravodajské služby jako služby informační, které zabezpečují informace o záměrech, jež mohou poškodit Českou republiku.

Autor: Martin Svoboda

Tagy článku