KOMENTÁŘ: Odhalení ,,krtka" není důvodem k jásání. A nelze dávat vinu zákonům

KOMENTÁŘ: Odhalení ,,krtka&quote; není důvodem k jásání. A nelze dávat vinu zákonům
Autor: foto: Ludek, CC BY-SA 3.0|Popisek: Černínský palác
22 / 09 / 2022, 12:00

Přestože mnohaleté vynášení informací z ministerstva zahraničních věcí ruské zpravodajské službě SVR mohlo způsobit značné škody nejen České republice, ale i NATO nebo EU, trest nepřichází žádný. Zpravodajská služba totiž včas nepředala informace orgánům činným v trestním řízení.

Zaměstnanec MZV, který roky vynášel informace cizí moci, konkrétně ruské civilní rozvědce SVR, na ministerstvu skončil. Podle premiéra Fialy jde o důkaz, že zpravodajské služby pracují kvalitně a ve prospěch občanů.A poslanci spolu s ministrem vnitra Vítem Rakušanem zase zmiňují nutnost změny zákona, neboť „informace zpravodajské služby nelze použít jako důkaz v trestním řízení“.

Na rozdíl od mnoha komentátorů a politiků výše uvedené názory vůbec nesdílím. Je-li výsledkem několikaleté práce BIS propuštění jednoho člověka z práce, jde o její selhání. A vinu vůbec nenesou špatně napsané zákony. Pokud nositel osvědčení pro stupeň přísně tajné vynášel několik let utajované informace, musel způsobit velké škody (nejen) České republice. Dá se totiž předpokládat, že vzhledem k jeho osvědčení se pohyboval na vysokých postech MZV, resp. na postech, kde se vyskytují ty nejcitlivější informace. A to jsou většinou informace od spojenců z NATO a EU.

K propuštění zaměstnance pravděpodobně došlo na základě odebrání osvědčení NBÚ, protože tak přestal splňovat podmínky stanovené pro dané služební místo. Pokud alek propuštění došlo pouze na základě informací BIS, pak je to velkou slabinou tohoto ministerského rozhodnutí.BIS má totiž dlouhodobě problém s prokazováním pravdivosti poskytovaných informací. Takovým příkladem může být třeba nedávná kauza radního ERÚ pana Vlka, který byl na základě informací BIS odvolán z funkce, aby se po třech letech soudních sporů na toto místo vrátil.

Na vyzrazování informací cizí moci myslí § 316 Trestního zákoníku. V prezentovaném případě by se dalo usuzovat na podezření ze spáchání trestného činu vyzvědačství. V případě vynášení informací ve stupni přísně tajné je trestní sazba 8 až 15 let vězení. Jenže místo toho dotyčný ztratil zaměstnání. Také protistrana má být cílem zpravodajských nebo bezpečnostních opatření, ale o nějaké akci proti ruském důstojníkovi SVR zatím nepadla ani zmínka.

Zákon o zpravodajských službách není napsán vůbec špatně. Po zkušenostech s komunistickou Státní bezpečností zákonodárce při jeho tvorbě oddělil exekutivní pravomoci od informační povinnosti. Zákon jasně říká, že zpravodajská služba „předá informace státnímu orgánu, pokud by to neohrozilo její důležitý zájem“. Není jasné, jaký zájem BIS převyšuje zájem České republiky, pokud se nejedná o ochranu osoby jednající v její prospěch. Mnohaleté sledování dotyčného zaměstnance ale bezpochyby bylo vedeno nejen pomocí lidských zdrojů, ale hlavně prostřednictvím technických prostředků, zejména odposlechů. Včasné předání poznatků orgánům činným v trestním řízení by vedlo nejen ke „zprocesnění“ informací zpravodajské služby, ale v konečném důsledku také k jejich posouzení nezávislým soudem. Česká republika by také vydala jasný signál, že je připravena bránit své utajované informace a že porušování zákonů se nikomu nevyplácí.

I odebrání osvědčení je soudně přezkoumatelné. Pokud se dotyčný zaměstnanec bude bránit, můžeme se dočkat ještě nemilého překvapení, zejména pokud důkazy pro správní řízení budou postavené pouze na informacích BIS. Prokazování jejich validity u soudu bude obdobně obtížné, jako to bylo třeba v případě radního ERÚ.

Autor: Martin Svoboda

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace