Autor fotografie: Pixabay|Popisek: Ilustrační obrázek
Veřejně prezentovaná varování o aktivitách čínských zpravodajských služeb mají za cíl aktivizovat společnost a mobilizovat ochranné a obranné mechanismy společností a organizací. Nejen na podniky a společnosti, ale i vědecké a výzkumné instituce, vysoké školy nebo i jednotlivce z řad odborníků je zaměřena zpravodajská pozornost čínských speciálních služeb a jejich spolupracovníků.
Letos v červenci navštívil ředitel britské zpravodajské služby MI6 Prahu a při této příležitosti přednesl pohled jejich služby na zpravodajskou situaci ve Velké Británii a ve světě obecně. Sdělil také, že britské zpravodajské služby v současné době věnují nejvíce prostředků Číně a jejím aktivitám.
Obdobně se na začátku srpna vyjádřil agent FBI, vyšetřující případ čínské špionáže v USA, že „pro USA neexistuje větší, vícegenerační hrozba, než je Čína“. A rok předtím, v srpnu 2022, ředitel FBI Christopher Wray varoval před hrozbami z Číny, slovy, že „každých dvanáct hodin zahajuje kontrašpionážní vyšetřování, týkající se čínských špionážních aktivit, a to bez kybernetických útoků“.
Projev ředitele MI6 v Praze kopíroval závěry z veřejné zprávy britského Zpravodajského a bezpečnostního výboru Parlamentu. Ta popisuje základní hrozby ze strany čínské špionáže. Jako hlavní důvody čínského zájmu uvádí, že Spojené království je pro Čínu zpravodajsky důležité vzhledem k blízkým vztahům se Spojenými státy a partnerství s Evropskou unií. Čína považuje Spojené království za zemi, která ovlivňuje celosvětové veřejné mínění. A proto je pro ni důležité získat podporu pro své klíčové zájmy, tj. utlumit mezinárodní kritiku a získat ekonomický prospěch.
Čína však představuje mezinárodní strategickou hrozbu. Snaží se, aby se stala technologickou a ekonomickou supervelmocí, na kterou se ostatní země budou muset spolehnout. Tato snaha o vytvoření závislosti je pro mezinárodní demokratické společenství největším rizikem. Dle výše uvedené zprávy britského parlamentu se Čína snaží ovlivňovat elity a osoby s rozhodovací pravomocí, získávat informace jakékoliv povahy včetně duševního vlastnictví, a to vše s využitím tajných prostředků a otevřených metod. Výsledkem by mělo být získání technologické převahy.
Britské zpravodajské služby tvrdí, že Čína investovala do svých zpravodajských služeb více finančních prostředků než do své armády. Čínský státní zpravodajský aparát je bezpochyby největší na světě a čítá stovky tisíc civilních a vojenských zpravodajských důstojníků. Sílu čínské špionáže umocňuje legislativa, která umožňuje požadovat spolupráci se zpravodajskými službami jak po běžných občanech, tak po státních institucích nebo akademických a kulturních zařízeních.
Na rozdíl od Ruska je Čína ekonomicky velmi silná a může pronikat do všech oblastí ekonomiky a hospodářství. Dlouhodobě cílí své aktivity na akademickou sféru, vědu a výzkum. K tomu používá finanční prostředky, které jí průnik do akademické obce umožňují. Nebo finanční prostředky používá ke koupi celé instituce nebo alespoň části její obce.
V médiích se v poslední době stále častěji objevují informace o zadržení špiónů, pracujících ve prospěch čínských zpravodajských služeb. Jedním z posledních případů je zadržení dvou příslušníků amerického námořnictva, kteří předávali informace o vybavení vojenských zařízení a objektů americké armády. Nebo případ tzv. „špionážních balónů“, či zaměstnance společnosti Apple, který se měl podílet na krádeži informací o autonomním ovládání automobilů.
Všechny tyto zveřejněné informace mají za cíl upozornit a varovat širokou veřejnost na možnost zpravodajských aktivit cizích mocností. Čínské snahy jsou zaměřeny na jakékoliv informace nebo know-how, technologické postupy, výsledky vědeckého bádání včetně poznatků z primárního výzkumu. Centralizace moci a vláda jedné strany umožňuje fúzi zpravodajských služeb a ekonomiky. Využití zcizených technologií a poznatků je okamžité, a proto také přináší rychlé výsledky.
V České republice je hrozba penetrace společností a institucí stále podceňována a ochrana rozhodně není na dostatečné úrovni. Ani povědomí o těchto hrozbách není velké. Laxní přístup k ochranným opatřením částečně vychází i z vyjádření bývalého prezidenta Miloše Zemana, který řekl, že „zde není co ukrást“. Český stát také doposud nemá ucelený a osvětový awareness program, který by veřejnost na hrozby a rizika špionáže upozorňoval. Přitom podobnost aktivit čínských organizací a jejich představitelů v Čechách a Británii je zřejmá. Kromě důkazně ničím nepodloženého obvinění společnosti Huawei, nebyl v České republice zaznamenán žádný případ úspěšného zásahu kontrarozvědky. To také může být důvodem povrchního přístupu k ochraně informací před špionáží.
Pokud společnosti investují do ochrany, jedná se téměř vždy o kyberochranu. Ale to je jen jedna ze součástí celkové bezpečnosti. Společnost je totiž vždy nezranitelnější prostřednictvím člověka. Tím více, pokud nemá dostatečné povědomí o hrozbách a rizicích.
Autor: Martin Svoboda