KOMENTÁŘ: Poradce pro národní bezpečnost – zásadní změna, nebo bouře ve sklenici vody? Zpravodajským službám chybí nezávislá kontrola

KOMENTÁŘ: Poradce pro národní bezpečnost – zásadní změna, nebo bouře ve sklenici vody? Zpravodajským službám chybí  nezávislá kontrola
Autor fotografie: foto: Pixabay
05 / 01 / 2023, 11:00

Prosincovým rozhodnutím vlády bude mít Česká republika poradce pro národní bezpečnost. Jeho činnost a kompetence ale naráží na stávající zákony. Možná by tak pro koordinaci činnosti zpravodajských služeb, odpovědnost vlády za činnost zpravodajských služeb a obecně pro národní bezpečnost bylo přínosnější naplnění orgánu nezávislé kontroly.

Vláda premiéra Petra Fialy na svém jednání dne 21. prosince 2022 zřídila novou funkci poradce pro národní bezpečnost. Do této funkce jmenovala stávajícího náměstka ministra pro evropské záležitosti Tomáše Pojara.

Funkce byla zřízena pro koordinaci činností v oblasti bezpečnosti. Má zajišťovat spolupráci zpravodajských služeb a bezpečnostních sborů České republiky. Zabývat se má také otázkami hybridních hrozeb, dezinformacemi a dalšími nadresortními bezpečnostními problematikami.

Funkce národního koordinátora pro oblast bezpečnosti je dlouhodobě diskutované téma, které se objevilo již při vyhodnocování činnosti amerických zpravodajských služeb po teroristickém útoku z 11. září 2001. Pro zlepšení komunikace mezi velkým počtem amerických zpravodajských služeb tak vznikla funkce národního koordinátora a posléze se debata o potřebě této funkce začala objevovat i v dalších zemích.

Česká republika má jen tři zpravodajské služby s velmi slušně definovanou působností, a tak je otázka, jaké činnosti by měl poradce vykonávat. Činnost policie a orgánů činných v trestním řízení je neveřejná a jejich poznatky tak nemohou být předmětem sdílení. Zpravodajské služby zase mají v zákoně jasně definováno, že příjemci jejich informací jsou premiér, prezident, a dále pak příslušní ministři podle obsahu a povahy informace. A v případech, které neohrozí jejich činnost, i státní zastupitelství a policie, případně celní správa nebo další státní orgány. A také je v zákoně jasně stanoveno, že za koordinaci a činnost služeb je zodpovědná vláda (§ 7 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky).

Zpravodajské službysi velmi pečlivě chrání zdroje informací. V případě osob jednajících v jejich prospěch jim zákon přímo ukládá ochranu před vyzrazením nebo jakoukoliv újmou. Obdobně jsou velmi pečlivě střeženy metody práce a způsoby získávání informací. Výsledkem těchto ochranářských opatření je poskytování pouze analytických zpráv, se kterými však lze jen omezeně pracovat. Rozhodně se nemůže jednat o jejich další zpracování, rozklad a porovnání validity jednotlivých částí a věrohodnosti zdrojů. Z tohoto pohledu tak funkce koordinátora nic převratného nepřinese.

Tomáš Pojar je pro tento post bezpochyby jednou z nejkvalifikovanějších osob v České republice. Zkušenosti z diplomacie i CEVRA, stejně jako přímý přístup k premiéru Petru Fialovi jsou dobrými předpoklady pro kvalitní výkon této funkce. Je však otázkou, jak dalece se mu podaří vrátit některé ambiciózní ředitele z parlamentních chodeb a ministerských sálů zpět do jejich kanceláří. A zda se mu podaří přinutit ředitele služeb k předávání takových informací, které budou zpracovatelné a hodnotitelné. 

Vznik jeho funkce totiž částečně odebírá výsadní právo ředitelů informovat osobně premiéra nebo jednotlivé ministry, zejména pako těch nejdůležitějších zjištěních a ve formě a podání, které uznají sami za vhodné. Služby si bezpochyby uvědomují, že pokud bude mít poradce čas na komparaci informací, nalezne rozpory a nedostatky v podávaných informacích. Nutno však dodat, že ani zákonná povinnost nebránila v minulosti některým ředitelům, aby porušovali stávající zákony a požadované informace oprávněnému adresátovi nepodávali.

Zde má nově zřízená funkce národního koordinátora svoji „Achillovu patu“. Pokud se nezmění zákony, dostane poradce od ředitelů zpravodajských služeb jen takové informace, o kterých oni sami rozhodnou, že je předají. A tak si ty nejdůležitější zase nechají pro svoji osobní prezentaci.

Možná proto by bylo důležitější naplnit orgán nezávislé kontroly, který by zajistil nepoměrně kvalifikovanější kontrolu činnosti zpravodajských služeb. Na rozdíl od nové funkce totiž má plnou oporu v zákoně.

Autor: Martin Svoboda

Tagy článku