KOMENTÁŘ: Přichází nebezpečí ze severu? Švédsko hrozbou není, předcházející vývoj je ale varující

06. 04. 202311:00

KOMENTÁŘ: Přichází nebezpečí ze severu? Švédsko hrozbou není, předcházející vývoj je ale varující

foto: Pixabay/Švédská vlajka

Nedávno vydalo Ministerstvo zahraničních věcí ČR varování, že Švédsko je nebezpečnou zemí. Jenže takto formulovaná informace je poněkud dost zavádějící. Švédsko jako takové není nebezpečnou zemí, ale jsou oblasti, kde je hodně neklidno.

Švédsko bylo a je proslulé svým liberálním přístupem a benevolentní imigrační politikou. Zároveň je známé jako velmi aktivní člen EU, velmi aktivní je též v NATO, jehož členem se „díky“ Putinově Rusku, společně s Finskem stává. V NATO dosáhlo Švédsko všech fór a pozic, kam se jako nečlen mohlo dostat a obdobně v EU silně prosazuje své zájmy, a to jak uvnitř EU, tak i v rámci zahraniční politiky a ekonomických relací mimo EU. Pokud by bylo nebezpečnou zemí, jistě by NATO velmi pečlivě zvažovalo jeho členství. Nelze započítat turecké vnitrostátní politické manévry, kdy Kurdové i ve Švédsku jsou označováni za teroristy, byť se třeba ve Švédsku narodili, mají švédské občanství i vzdělání, ponechali si však kurdskou národnost. Takže z tohoto hlediska je Švédsko jednoznačně bezpečnou a partnerskou zemí pro všechny spojence v EU i NATO.

Situace se ale rapidně zhoršila ve vnitrostátní bezpečnosti, ale ne plošně, ale regionálně. Na vině nejsou Švédové jako národ, ani jejich politický systém či politické a bezpečnostní orgány, ale imigrační politika založená na otevřenosti, vstřícnosti, neutralitě a historickým zkušenostem. Švédsko bylo vstřícné k imigraci i po 2. světové válce, kdy zde našlo druhý domov mnoho nacistů, nikoliv však válečných zločinců. Švédsko za války vyrábělo německé bombardéry a dodávalo železnou rudu hitlerovskému Německu. Nutno však doznat, že vedlo s touto komoditou obchod i s Velkou Británií, ale objem směřující do Německa byl výrazně vyšší.

Švédsko si zakládalo na mírumilovné společnosti a bezpečí. V zemi nebylo zvykem zamykat auta nebo domy. A jedna z prvních velkých imigračních vln z konfliktní zóny Švédsku ekonomicky pomohla. Po pádu šáha Rézi Páhlavího a převzetí moci islámskými fundamentalisty z Íránu prchala bohatá elita, jež měla vzdělání, finanční zabezpečení a zájem zapojit se do společnosti. Z tohoto důvodu je ve Švédsku největší diaspora Íránců mimo státní hranice Iránu. Švédsku to přineslo ekonomický rozvoj a prosperitu. Demograficky Švédsko jako takové stárne, a proto je imigrace svým způsobem vítaným oživením genofondu a zároveň přílivem mladé pracovní síly. Jenže pak začaly konflikty v Evropě a jižně od ní. Pod vlajkou nebohého Srbskem válkou ničeného Kosova se do země začaly stahovat rumunské gangy, jež provozovaly obchod s „bílým masem“ i narkotiky, žebrání a krádeže. Švédsko již nebylo tak bezpečné, protože především žebráci a žebračky byli velmi silně organizovaní (a vykořisťovaní) takže narůstala jejich agresivita. Též se začaly objevovat krádeže v domech. Ale nešlo o krádež jen cenností, gang s kamionem ukradl z domu vše, co se vešlo do velkého kontejneru na kamionu, tedy i nábytek. O krádežích aut není nutno se zmiňovat.

A pak přišla velká migrační vlna z Blízkého východu a severní Afriky. Především blízkovýchodní a balkánské gangy změnily bezpečnostní situaci. Imigrovali mladíci tvrdící, že nejsou plnoletí a ztratili vše, tedy kromě smartphonu s tarifem pro volání z/do zahraničí. Následně dle švédských zákonů žádali sloučení rodiny, takže za jedním mladíkem přijel více než tucet příbuzných. Švédsko též nemá uzákoněno, jako další země, že migranti především z rizikových oblastí, jsou umístěni v určené destinaci a tam musí žít a pracovat několik let. Tím dochází, mj. k ředění diaspor. Zde však došlo ke dvěma jevům, osoby vyvezené severněji do Švédska mizely beze stopy nikdo neví jak a kam. Nebo se vzbouřily, že tam žít nebudou a že chtějí do měst jako Stockholm, Karlstad, Götborg, Helsinborg nebo Malmö.

Švédsko dříve výrazně zredukovalo počet policejních služeben nebo jejich personální obsazení, což má vliv i na úřední dobu. S migranty a jejich sestěhováváním do oblastí velkých, především přístavních měst, se zde začala výrazně měnit bezpečnostní i sociální situace. Objevily se pumové útoky, žhářství, rvačky i vraždy mezi etniky či vlivovými skupinami, pašování zbraní především z Balkánu a válečných oblastí spojené s přestřelkami automatickými zbraněmi i brokovnicemi, migranti si ze záchranné služby dělali taxislužbu, začal se hroutit zdravotní i sociální systém a dopady to má i na školství. Policie nemá dostatečné kapacity a mnohdy má i politicky svázané ruce, protože nesmí oznámit původ i těch nejhorších zločinců a násilníků. Faktem je, že ti nejhorší jsou migranti.

Tedy Švédsko je bezpečná země, ale jsou zde jasně vymezené oblasti, kterým je více než dobré se vyhnout, plošně narostla i drobná kriminalita jako kapsářství. Takže v centrech klíčových měst, u turisticky zajímavých destinací, jako historické památky nebo přírodní parky je bezpečno. Ale nákladový přístav a okolí v Malmö není místo z letáku Cestovních kanceláří. Paušalizování s sebou nese nedorozumění, nepochopení a mnohdy zbytečné napětí. Obzvláště zkušení diplomaté z Černínského paláce by měli být opatrní v tom, co a jak formulují, než vyvolají paniku a mezinárodní diplomatické třenice.

Zdroj: Foreign Policy