KOMENTÁŘ: Ruský den hanby. Ukrajina si prožívá náš rok 1968

Vladimir Putin se zapsal do historie. Ale ne jako vítěz, nýbrž jako zpupný agresor, který vojensky vpadl do suverénní a nezávislé země.

Kdo si myslel, že se Vladimir Putin ,,spokojí" pouze s východem Ukrajiny, byl na velkém omylu, ruský imperátor chce totiž všechno. Napadení suverénního a nezávislého státu pak řadí Putina na stejnou úroveň, jako byl Adolf Hitler či Josif Stalin a další diktátoři. Krok  ruského prezidenta se nedá ospravedlnit ničím.

Kremelský vševládce nikdy neskousl, že se Ukrajina vydala jiným směrem, než chce Rusko, Putin trvale zpochybňuje její státnost, destabilizuje ji, a nyní i zemi vojensky napadl. Ukrajina v NATO, byť zdaleka není jasné, jestli tam někdy vstoupí, je jako červený hadr na ruského rozzuřeného býka.

Bez nadsázky tak můžeme říct, že Ukrajina prožívá náš rok 1968. Mustr je velmi podobný. Zástupci povstaleckých pseudorepublik zažádali o vojenskou pomoc Rusko, protože na ně útočí ukrajinská armáda, která jen brání své území, na něž vpadli proruští separatisté. Každý civilizovaný stát své území brání, to je zřejmé a to je kategorický imperativ.

Podobně v roce 1968 v Československu požádala konzervativní klika kolem Vasila Biľaka o vojenskou pomoc Sovětský svaz proti neexistující kontrarevoluci, žádná okupace to podle Sovětského svazu nebyla, jen ,,bratrská internacionální pomoc". Stejně podle Ruska se nejedná o invazi či okupaci, ale ,,mírotvornou" misi za ,,denacifikaci" Ukrajiny. Rozdíl je akorát v tom, že Ukrajinci se aktivně invazi brání. 

V roce 1968 to byli Čechoslováci, ve stejné roli jsou nyní i Ukrajinci. Je na druhé straně více než jasné, že svět od ruské invaze na Ukrajinu nebude už stejný. Rusku se tak musí dát jasně a současně velmi tvrdě najevo, že tohle už mu nemůže projít, v roli Ukrajinců může být příště kdokoli jiný.