Autor: Stefan Bauer; CC BY-SA 2.5|Popisek: Pražský hrad
Na Hradě byly skartovány dokumenty a začíná probíhat vyšetřování. Zdá se, že byl porušen zákon a pravidla administrativní služby.
Zatím nebylo nikde řečeno, v jakém stupni utajení přesně dokumenty byly. Zda „V“, „“D“, „T“ nebo „PT“, tedy Vyhrazené, Důvěrné, Tajné nebo Přísně Tajné. Ale ve šech případech se jedná dle zákona o utajované dokumenty. Někdy lze najít dokumenty „Pro vnitřní potřebu“ ale ty nejsou utajovanými dle zákona.
Při zpracování dokumentů jsou obvykle minimálně dva výtisky, jeden tzv. pro spis, tedy k okamžité archivaci a druhý s tzv. rozdělovníkem je doručen určeným adresátům. Zpracovatel dokumentu nastavuje skartační znak, tedy jak dlouho bude dokument uložen. Adresáti a spisovny nebo sekretariáty s příslušnou bezpečnostní prověrkou se se spisem seznámí, zaevidují jej a podepíší, kdo se se spisem seznámil.
Jakmile jsou se spisem seznámeni všichni adresáti je navrácen zpracovateli a archivován s druhým výtiskem. Takže z daného plyne, že jsou vždy minimálně dva výtisky a na nich je, kdo všechno se se spisem seznámil, kudy putoval a je to i v dalších evidencích jednotlivých adresátů, kde též musí být zaznamenán stupeň utajení a skartační znak, jako třeba S-10 -skartovat za 10 let.
V tomto okamžiku je důležité, a to je věc NBÚ, zjistit, jak se na hradě s utajovanými dokumenty zachází, zda jsou v evidencích a zda pouze lidé s příslušnou prověrkou k nim měli přístup. Prezident republiky je vyjmut z této povinnosti, ale je známá aféra kancléře, jemuž nejvyšší prověrka nebyla udělena. Pak je důležité vědět, kdo o skartaci rozhodl a nechal dokumenty vyjmout ze spisové evidence, a navíc porušil rozhodnutí zpracovatele o době uložení.
Takže v součtu, zdá se, že bylo porušeno všechno, co lze, možná kromě oprávněných osob se se spisem seznámit. Prezident, pokud to bylo jeho rozhodnutí, má imunitu, ostatní ne.