KOMENTÁŘ: Trestní stíhání není věc veřejná a o vině rozhoduje soud

KOMENTÁŘ: Trestní stíhání není věc veřejná a o vině rozhoduje soud
Autor fotografie: foto: Pixabay
24 / 06 / 2022, 09:00

Když jsem před třemi měsíci ve svém článku popisoval, jaké úkoly čekají na nového policejního prezidenta, zmínil jsem kromě dlouhodobějšího úkolu reformy policejního sboru hlavně okamžité zastavení úniků informací z vyšetřování a změnu způsobu práce. Komu slouží tyto úniky z vyšetřování? A jak je vyšetřování úniků úspěšné?

Z pohledu stávající aféry kolem náměstka pražského primátora Petra Hlubučka se situace nejenže nezměnila, ale naopak výrazně zhoršila. Podle zveřejněných informací chybí důležité důkazya policejní závěry se opírají většinou pouze o interpretaci získaných poznatků z technických prostředků, nikoliv o zjištěná fakta. A také lze s jistotou konstatovat, že se jedná o úniky z policejních spisů, nikoliv od advokátů apod., jak občas na veřejnosti zaznívá. Qui bono?

Extrémní rozsah uniklých informací irituje nejen některé novináře, kteří si stěžují na výlučné postavení svých kolegů z DeníkuN nebo Českého Rozhlasu, ale vzhledem k zacílení i vládu premiéra Petra Fialy. Informace o drogách nebo sexuálním styku nejenže nemají nic společného s případným trestným činem korupce, ale jsou nechutnostmi, které svědčí i o kvalitě žurnalistiky. Od novináře bychom měli očekávat nejen kvalitní výběr toho podstatného, ale i zachování určité úrovně sdělení.

Policie, resp. GIBS, si s úniky informací dlouhodobě neumí poradit. V již zmíněném článku z 21. března byla taktéž zmínka o únicích informací z výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Zástupci GIBS se vyjádřili, že k úniku informací nedošlo a z BIS prý také nic neuniklo. Nicméně usnesení výboru Poslanecké sněmovny z 5. května 2021 požadovalo po vládě premiéra Babiše, aby uložila tajným službám a policii vyšetření úniků informací k této kauze. Poměrně velkou energii na rozkrytí úniku informací měli zejména v té době opoziční poslanci. Ta ale brzo vyprchala. Za poměrně rychlým úprkem z požadavku na vyšetření úniku totiž může být informace, která stojí za vyjádřením tiskové mluvčí GIPS Ivany Nguyenové z 28. října 2021, že: „…nebylo prokázáno, že úniky způsobila osoba, jejíž nezákonné jednání by spadalo do věcné příslušnosti GIBS…“. Čtenářům je nutné vysvětlit, že GIBS vyšetřuje porušení zákona příslušníky Policie, Vězeňské služby a Celní správy, ale nemůže šetřit civilisty, vojáky nebo příslušníky BIS.

Úniky z trestních spisů nebo obecně z činnosti bezpečnostních sborů jsou bohužel dlouhodobým problémem. Od roku 2012 jsou stále viditelnější a stávají se jedním ze způsobů politického bojetak, jak klesá kvalita a úroveň policistů, politiků a novinářů. V roce 2017 v Poslanecké sněmovně vznikla komise pro vyšetření úniků z policejních spisů, ale skončila obdobně jako všechny poslanecké komise předtím.

Je důležité si uvědomit, že trestní stíhání není veřejné a o vině rozhoduje soud. Dodržování zákona představiteli exekuce je současně nezbytným předpokladem důvěry občanů v právní stát. A v této oblasti stát naprosto selhává. Dalším ze zásadních problémů českého státu je vymahatelnost práva. Na rozsudky se čeká nepřiměřeně dlouho. A velmi mnoho jich je osvobozujících právě kvůli špatné práci policie.

Úniky informací v kauze kolem náměstka Hlubučka i v tisku prezentované důkazy ukazují, že policejní prezident bude mít hodně práce, pokud chce zvýšit kvalitu činnosti policie a důvěru v ní. V dnešní doběse navrací „desítky kilogramů zlata zabavených zločinecké skupině“, jak to bylo tehdy prezentované na již legendární tiskové konferenci bývalého ředitele ÚOOZ Roberta Šlachty. To ale není nic proti životu, který nedávno vyhasl v souvislosti s únikem Hlubučkovy kauzy do médií. A to je zlé.

Autor: Martin Svoboda

Tagy článku