Autor fotografie: Pirátská strana, (CC BY-SA 2.0)|Popisek: Lídrové koaličních stran po podpisu koaliční smlouvy
Obstrukce patří k politickým nástrojům parlamentní demokracie, i když proti nim můžeme mít oprávněné námitky. Potud je to v pořádku. Rozhodně však není v pořádku, že menšina válcuje v Poslanecké sněmovně vládní většinu, a ta se ocitla v podstatě v roli statistů. Chce Petr Fiala skutečně vládnout?
Obstruování není ničím novým v parlamentně-demokratických systémech. Jde o povolený a tedy legální nástroj opozice, která nechce, aby prošel konkrétní zákon. Obstruovali před několika lety poslanci ODS kvůli zavedení tehdy velmi sporného bodu EET, obstruuje nyní i SPD kvůli novele pandemického zákona, i když už v poněkud přehnané formě.
Samozřejmě obstrukce není nástrojem nevyčerpatelným a nejde ji aplikovat donekonečna, spíše se však v této souvislosti musíme pozastavit nad tím, že vládní pětikoalice, která disponuje pohodlnou většinou 108 poslanců, si není schopna zjednat pořádek a bezmocně přihlíží tomu, jak SPD ovládla v posledních dnech či hodinách politické pole. A nadto se nabízí otázka, jestli chce Petr Fiala skutečně vládnout, nebo přihlížet ,,obstrukčnímu divadlu" dál u jiných zákonů či novel.
Pokud by poslanci SPD či v budoucnu třeba ANO poměrně nerušeně obstruovali v takové míře dál, tak je popřen základní princip vládnutí určitého politického uskupení, které vyhrálo volby, protože by de facto pozbylo schopnost prosazovat i přes výraznou většinu zákony v Poslanecké sněmovně. Taková vláda pak pozbývá přirozeně svůj smysl existence.
Fiala a další se tedy musejí zamyslet nad tím, jak striktněji nastavit pravidla pro projevy jednotlivých řečníků v Poslanecké sněmovně, nebo výrazně změnit jednací řád ve sněmovně, který je mimochodem také zákonem (Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny), aby se eliminovaly extrémy. To by znamenalo omezit či ukrojit alespoň část z projevů řečníků nebo také časově redukovat rozvleklé rozpravy, aby práce v parlamentu měla plynulejší tempo.
Zde totiž nejde o případné omezování demokracie, ale o to, zda si většina prosadí svou vůli, nebo bude menšina ,,zběsilým", ale dočasně účinným obstruováním nabourávat vládní většinu. Jestliže chce premiér Fiala vládnout, k nějakému řezu bude muset dřív nebo později dojít.