Autor fotografie: Pixabay|Popisek: Brazilská vlajka (ilustrační obrázek)
Pod pojmem Latinská Amerika je zakomponováno mnoho zemí, kde úředním jazykem je španělština i portugalština. Sahá od hranic Mexika s USA po Tierra del Fuego, tedy Ohňovou zemi na zcela jižním souostroví Jižní Ameriky. Většinu souostroví vlastní Chile, drobně participuje Argentina, nejsilnější v Latinské Americe je Brazílie a největším problémem je výroba narkotik a drogové kartely. K tomu se v současné době přidává i ilegální migrace do USA.
Je nutno si uvědomit, že se nejedná jen o prezidentské a parlamentní volby v zemích Střední a Jižní Ameriky, ale že i v USA je významná hispánská komunita. Někteří analytici říkají, že v ústavě USA není angličtina zakotvena jak jediný úřední jazyk a nyní vzhledem k početnosti hispánské komunity by bylo obtížné nebo nemožné tuto formulaci do ústavy prosadit. Hispánský svět v USA, ve Střední a Jižní Americe má dominanci, a je celkem jedno, zda hovoří španělsky nebo portugalsky. Takže snaha USA o zakotvení angličtiny by nemusela dopadnout dobře, byť je angličtina obecně používaným jazykem. Ale jsou oblasti, kde se hovoří pouze španělsky. Komunity se uzavírají do sebe, stejně jako v ČR čínská či vietnamská společnost.
V Latinské Americe proběhly letos volby v:
- Kostarice – v únoru obecné volby a v dubnu prezidentské
- Kolumbii – v květnu prezidentské volby
- Brazílii – obecné volby a prezidentské volby v říjnu
Latinská Amerika má velmi pestrou politickou historii. Pohybuje se od komunistických režimů po fašistické, a násilné převraty, domácí či sponzorované odjinud nejsou výjimkou.
Brazílie navázala spolupráci se společností SAAB a rozhodla se, pokud bude přenesena technologie, pro JAS-39 E/F. Touto akvizicí a příslušnou raketovou či jinou výzbrojí může získat dominanci ve vzdušném prostoru Jižní Ameriky. Toto ovšem nenechá ostatní státy nečinně sedět, ale obrátí se na své spojence, někdo na USA, někdo na Rusko a někdo i na Čínu.
Výrazná modernizace brazilské armády může vyvolat obdobné reakce v hlavních sousedních státech, tedy Chile a Argentině. Argentina se mimochodem již poohlíží po nových stíhačích, protože přišla o operační schopnost nasazení nadzvukových strojů. Jedním z možných kandidátů na nový letoun je pak Čína se svým strojem JF-17. Významná modernizace brazilské armády může tedy spustit domino efekt, kdy i další země na severním pobřeží jižní Ameriky začnou masivně zbrojit a kdy USA přijmou protiopatření, protože budou muset.
Zatím jsou hlavním rizikem pro USA narkotika, migrace a kartely. Ale země na jižní hranici s výzbrojí 21. století již mění poměr sil v regionu. Je tedy na novém brazilském prezidentovi, aby vydal jasný signál, kam bude Brazílie politicky i vojensky směřovat.
Chile i Argentina mají svoji, řekněme, neblahou historii, v jednom případě zahraniční vměšování, v druhém interní politické tahy a ochrana německých nacistů největšího kalibru. Pak je zde samozřejmě spor mezi Argentinou a Británií o Malvíny/Falklandy.
A pokud bude narůstat vojenská síla jedné z regionálních zemí, třeba letectvo nebo námořnictvo u Brazílie, ostatní země budou reagovat, Jistě jsou zde geografické podmínky, kdy Chile je odděleno Andami, ale pro Argentinu, Belize, Kostariku, Salvador, Guatemalu, Honduras, Mexiko, Nikaraguu, Panamu a případně pro ostrovní země Karibiku by vojenská moc sousední či téměř sousední země mohla být problémem.
Zde je nutno zavnímat i další konsekvence, a to vztahy mezi zeměmi, drogové kartely, jazykové bariéry (španělština a portugalština – byť nejsou nijak zásadní) a vztahy s USA.
Zdroj: as-coa.org