KOMENTÁŘ: Vysoká efektivita norských zpravodajců vychází z dobrých analýz

KOMENTÁŘ: Vysoká efektivita norských zpravodajců vychází z dobrých analýz
Autor fotografie: foto: Kremlin.ru; CC BY 4.0|Popisek: Putin na oslavě 100. výročí GRU
04 / 11 / 2022, 09:00

Norská kontrarozvědka PST v poslední době zadržela několik ruských zpravodajských důstojníků. Jejich odhalení je důsledkem kvalitní analýzy ruských zájmů, rychlá reakce bezpečnostních složek na jejich změny z důvodu války na Ukrajině a dobrá znalost způsobu práce ruských služeb.

V říjnu letošního roku zatkla norská kontrarozvědka PST dalšího špióna z ruské vojenské zpravodajské služby GRU. Jedná se o zpravodajce – nelegála, čili důstojníka, který převzal jinou identitu a krytí, a nemá žádnou diplomatickou imunitu.

Svoji novou totožnost budoval jako brazilský občan v Kanadě, kde studoval. José Assis Giammaria se po studiích přestěhoval do Norska, kde začal pracovat jako vědecký pracovník na Arktické univerzitě. Jak norská kontrarozvědka PST zjistila, Giammaria je ale ve skutečnosti 37letý ruský plukovník Michail Mikušin, který v roce 2006 odešel z Ruska pod krytím brazilského studenta.

V Kanadě absolvoval univerzitu v Calgary v oboru strategických studií, přičemž jeho hlavním zájmem byla bezpečnostní politika v Arktidě. Na doporučení nic netušících kanadských profesorů se poté přestěhoval do Norska, kde začal pracovat jako dobrovolník v univerzitním projektu GreyZone, zabývajícím se studiemsoučasných hybridních hrozeb a válčení v šedé zóně.

Kvalitní práce norské kontrarozvědné služby ukazuje na správné závěry odborníků na bezpečnost a potvrzuje, že ruská vojenská zpravodajská služba GRU se drží zavedených schémat a postupů. Jde o dalšího ruského důstojníka, který použil brazilské státní občanství k zakrytí své skutečné identity. Používání ilegálů je zcela běžnou metodou ruských zpravodajských služeb a nijak nesouvisí se snížením počtu diplomatického personálu v evropských zemích po útoku na Ukrajinu. Přípravailegálatotiž trvá roky a není ani jednoduchou, ani levnou záležitostí. Z odhalení ale vyplývá, že ruská GRU má v Brazílii velmi dobré zpravodajce a zdroje, kteří jsou schopni připravovat nové identity pro své operativce.

Pro vybudování dobré krycí identity je nutný čas a pečlivost. Nejde jen o získání kvalitních dokladů totožnosti (v tomto případě brazilských), ale o celou škálu dalších souvisejících údajů a informací včetně digitální historie na různých sociálních sítích apod. Kvalitní jazykové vybavení je přitom nezbytnou podmínkou.

Akademická půda nabízí naprosto přirozené možnosti k legalizaci zpravodajců. Do škol přicházejí studenti z různých míst světa, učí se a zdokonalují se v místním jazyce, získávají mnoho zcela přirozených kontaktů a celá přátelská atmosféra umožňuje nenásilné a přirozené splynutí s prostředím. Budování nové identity v akademické sféře je snadnější mimo jiné proto, že zde neexistuje primární nedůvěra k něčemu novému nebo neznámému.

Podobně vhodnou oblastí pro legalizaci tohoto typu zpravodajců je sféra obchodu a byznysu. Pro tento typ legalizace ale musí být přichystány další náležitosti, například obchodní komodity, které jsou pro tyto účely vhodné. A také je nutné počítat s vyšší mírou obezřetnosti obchodních partnerů.

Překvapivý není cíl Mikušinovy zpravodajské činnosti, neboť Rusko má dlouhodobě zájem o oblast Arktidy. Pro Rusko je také důležitá znalost vyhodnocování bezpečnostních hrozeb jeho protivníků (neboť z nich může identifikovat jeho slabiny) a informace o válčení v hybridním prostředí.

Celý příběh je jistým návodem, jak odhalovat ruské nelegály. Poslední úspěchy norské kontrarozvědky (a současně tajné policie čili služby s výkonnými pravomocemi) jasně ukazují, jak je její činnost efektivní. Služba správně předpověděla cíle i nasazené prostředky protivníka. V březnu 2022 vydala tiskovou zprávu o zvýšené hrozbě ze strany Ruska a v ní nově definovala hlavní oblasti ruského zpravodajského zájmu. Jak je zřejmé z jejích posledních úspěchů, podařilo se jí správně identifikovat i prostředí, ve kterém budou ruské služby aktivní.

Autor: Martin Svoboda

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.