Autor fotografie: Pixabay
Podle posledních informací byl na ministerstvu zahraničních věcí (MZV) díky práci Bezpečnostní a informační služby (BIS) odhalen muž dlouhodobě spolupracující s ruskou zpravodajskou službou SVR (Služba Vněšněj Rozvědky). Nepochybně je to úspěch BIS, ale zároveň neúspěch českého práva.
Tento člověk cíleně a dlouhodobě poškozující zájmy ČR ve prospěch cizí mocnosti zřejmě nebude potrestán. Ano, jistou formou trestu je vyhazov z MZV a zbavení bezpečnostní prověrky, ale to je asi tak vše. Záznamy z odposlechů zpravodajských služeb nelze použít u soudu jako důkaz. Jedinou možností je policejní odposlech povolený příslušným soudcem. Ale je evidentní, že v takovémto případě zpravodajská služba musí chránit rozpracovaný případ, zdroje a získané informace.
Jaké jsou tedy možnosti? Buď vznikne specializovaný a v utajení pracující policejní útvar s nejvyšším stupněm prověření všech osob, s kterým budou tajné služby ochotny a schopny spolupracovat a sdílet vybrané zpravodajské informace, nebo zpravodajské informace získané státním orgánem, tedy tajnou službou, BIS, VZ, ÚZSI – budou relevantní pro orgány činném v trestním řízení.
Žádná z tajných sužeb neohrozí své zdroje, protože získat kvalitní zdroj vyžaduje někdy i roky práce a značné investice. A dá se říci, že i tak je modus operandi obdobný. Zájem je o státní instituce a strategické průmyslové subjekty, tedy zbrojní průmysl nebo energetiku či vodárenství. Postup je určit objekt zájmu, vyhledat osobu z daného prostředí, navázat intenzivní kontakt a zjistit slabiny (ženy, peníze, narkotika apod.) a pak si danou osobu postupně podmanit. Dále je nutno zvážit, v jaké kategorii může daná osoba pracovat vzhledem k spolehlivosti a jak může být odhalena. Lidé vázaní na peníze obvykle jsou odhaleni díky životnímu stylu nad jejich oficiální příjmy či nebývalým a nezdůvodněným částkám na bankovním kontě. Osoby závislé na drogách či mající řadu sexuálních afér jsou nespolehlivé, protože se mohou někde podřeknout, v rauši či posteli.
Rozvědka si vytipuje objekt/osobu a pak se dlouhodobě snaží danou osobu připoutat a přesvědčit ji, že to, co dělá, dělat chce a je to dobrovolné, ať již v kategorii spolupracovník nebo informátor. Ale limitací, a tím i stanoveným dlouhým časovým úsekem je práce na cizím území a styl předávání informací. A zároveň proti působí domácí kontrarozvědka, jež identicky vytipuje zájmové objekty, ale u osob s podezřením může na domácím území využít i trochu nátlaku. Ale i tak, pokud je podezření na spolupráci s cizí službou, stěžejní je rozklíčovat veškeré vztahy a kontakty a způsob komunikace. Může se jednat o osobní schůzky u kávy či večeře nebo o pouhé překročení tzv. „mrtvé schránky“ jež si nahraje data z vysílače nositele. Ale pak je někdo musí převzít.
Ale ve všech případech to není operace pro modré, či červenomodré majáky a uniformy. Vždy se jedná o skrytou operaci, kdy veškeré síly a prostředky plní úkol ve prospěch vlastní země. Takže pokud by byl příslušník tajné služby v roli utajeného svědka, který dosvědčí, že odposlech, čí sledování bylo v souladu s národní legislativou, nebo by byl jako zprostředkovatel jeden poslanec z příslušného výboru s nejvyšším stupněm prověrky a možností se seznámit s některými částmi „živého“ případu, tak by justice toto mohla brát za důkaz.
Ale to, že někdo zradil vlastní zemi, porušil zákon o utajovaných informacích, spolupracoval s cizí mocností a poškodil tak vlastní zemi, ale záznam o tom nevypracovala policie ale jiný státní orgán, je neudržitelná situace. Policie působí v určitém segmentu bezpečnosti a tajné služby v jiném, a tyto oblasti se neprotínají, mají jiné principy práce. Havárie vozidla nebo násilný trestný čin jsou vzdáleny od dlouhodobého rozpracování cizími zpravodajskými službami. Jistě že NCOZ nebo protidrogová centrála pracují v utajení a obdobnými metodami, ale nemají kompetence v oblasti kontrarozvědné činnosti.
Když tajná služba doloží justici, že operace trvala několik let, o čemž je veden spis s přesnou chronologií opatření a získané audio/video, měl by být stejně akceptovatelný, jako když soudce dnes řekne policii, že zítra mohou. Práce tajných služeb je jiná a dlouhodobá, a i z daných informací je evidentní, že daný pracovník MZV pracoval pro cizí zemi několik let a sledován byl několik let. Ale který soudce vydá povolení k odposlechu a sledování na řadu let a která tajná služba zveřejní své zdroje.
Legislativa se zřejmě bude muset upravit, aby byly chráněn zájmy ČR, a nikoliv jen obecně stanovené zájmy jednotlivce. I ty však musí být chráněny, ale nikoliv na úkor státu, jehož je občanem.