Komise posílá ČR k unijnímu soudu kvůli volnému pohybu pracovníků

Komise posílá ČR k unijnímu soudu kvůli volnému pohybu pracovníků
04 / 10 / 2017, 16:00

Evropská komise se dnes rozhodla žalovat Česko a Lucembursko u unijního soudu kvůli tomu, že země nesplnily své povinnosti v souvislosti s pravidly volného pohybu pracovníků po EU. Komise navrhuje, aby Česko muselo platit denně 33.510 eur (přes 900.000 Kč), dokud pravidla plně nepřevezme do svého práva.

Své vnitrostátní předpisy měly země do souladu se směrnicí, přijatou v roce 2014, uvést do loňského 21. května. Česko ale zatím neurčilo subjekt, který by v ČR pracovníkům z jiných zemí EU poskytoval "podporu a pomoc při prosazování jejich práv".

Směrnice členským státům také ukládá povinnost zajistit těmto lidem přístup k účinné právní ochraně v případě porušení těchto práv a podporovat aktivní dialog se sociálními partnery, nevládními organizacemi a orgány veřejné moci s cílem podpořit zásadu rovného zacházení.

Komise na nedostatky loni v září ČR a Lucembursko upozornila poprvé, do další fáze řízení pro porušení unijní legislativy záležitost posunula letos v únoru.

Lucembursko reagovalo informací, že pravidla směrnice byla přejata částečně, právě kromě určení onoho subjektu, a že příslušný návrh je v parlamentu. V jeho případě komise navrhuje denní penále 6528 eur (přes 175.000 Kč).

České úřady Bruselu sdělily, že návrh zákona k provedení směrnice je projednáván v národním parlamentu, uvedla dnes komise v tiskové zprávě. Je pro ni prý ale nezbytné úplné oznámení prováděcích opatření, aby mohla ověřit řádné prosazování směrnice.

Právo občanů EU pracovat v jiném členském státě, které je ukotveno v základních unijních smlouvách, zahrnuje také právo nebýt diskriminován na základě státní příslušnosti pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a další pracovní podmínky.

Směrnice o usnadnění výkonu práv udělených mobilním pracovníkům z roku 2014 má zajistit mobilním pracovníkům i vnitrostátním orgánům možnost prosazovat tato práva v praxi a zlepšit přístup mobilních občanů EU k informacím a asistenčním službám v členských státech.

Například Slovensko jako příslušné subjekty určilo Slovenské národní středisko pro lidská práva a jeden z odborů ministerstva práce a sociálních věcí.

 

Zdroj: ČTK

Tagy článku

-->