Komunální volby 2022 – rozvoj digitálních technologií a bezpečnost ve městech

Komunální volby 2022 – rozvoj digitálních technologií a bezpečnost ve městech
Autor: foto: Pixabay
12 / 09 / 2022, 14:00

Při příležitosti blížících se komunálních voleb jsme připravili předvolební speciál, který věnujeme třem tématům určeným pro města a obce. První ze série článků jsme před časem věnovali konceptu bezpečných a odolných měst, obcí a regionů, který reaguje na klimatické, geopolitické, sociální i ekonomické proměny a vývojové trendy a představuje komplexní přístup pro zajištění fungování měst a kvality života jejich obyvatel i během krizových situací. Oslovili jsme kandidující ve všech velkých městech a nabízíme vyjádření těch, kteří nám dosud odpověděli.

Vnímáte rozvoj digitálních technologií v oblasti zajištění bezpečnosti ve městech jako přínosný a jejich využívání za potřebné? Je představený koncept bezpečných a odolných měst pro Vaše město atraktivní a využitelný?

  • Patrik Nacher (ANO 2011), poslanec a zastupitel, Praha

Ano, samozřejmě, že je důležité se bavit o zajištění bezpečnosti našich měst prostřednictvím chytrých technologií, mezi které patří i ty jmenované v článku. Za důležitou považuji i v kontextu aktuální mezinárodní politické situace kybernetickou bezpečnost. Je důležité zabezpečit fungování serverů městských organizací, které v Praze zahrnují i nemocnici. Představený koncept je pro mne jistě atraktivní.

  • Radek Popelka (ANO 2011), člen zastupitelstva, Jihlava

Společnost jako celek stojí na prahu digitální evoluce. Každý z nás spotřebovává, ale zároveň i vytváří neskutečné množství dat. Naše digitální stopa se vyskytuje na mnoha úložištích a je jen otázkou, zda chceme nashromážděná data využít, zneužít nebo jen nechat ležet. V prostředí měst se dnes již běžně bavíme o kamerových systémech, o řízení křižovatek v závislosti na dopravě nebo o inteligentní MHD. Elektronickou formou komunikujeme s úřady a digitalizace obchodů, bankovnictví a platebních systémů je pro nás samozřejmostí. Před velkou výzvou stojí stavebnictví, kdy již od konce roku 2022 má dojít k postupné pasportizaci veřejných budov dle požadavků modelů BIM. Z tohoto pohledu je nutné nashromážděná data chránit. Zároveň je vhodné tato data třídit a využívat pro potřeby rozvoje měst.

  • Jan Mazuch (SPOLU), náměstek primátora, Pardubice

Ano, rozvoj technologií a zapojení jejich výsledků do rozhodovacích a řídících procesů vnímáme jako správný koncept pro budoucnost. Město Pardubice získalo v poslední době významné zdroje zejména dopravních informací (Systém CAKV nasazený na kamerový systém, dopravní ústředna, systém inteligentního parkování). Veškerá data jsou k dispozici v nově vybudovaném dopravním informačním centru DIC, který je zároveň dispečinkem dopravního podniku. Ve spolupráci s dopravní fakultou Pardubické univerzity a fakultou informatiky Hradecké univerzity data analyzujeme a snažíme se najít jejich maximální využití.

  • René Živný (Společně pro Pardubice), zastupitel, Pardubice

Já osobně i kolegové z našeho uskupení Společně pro Pardubice silně vnímáme a sledujeme rozvoj digitálních technologií a podporujeme jejich zapojení do systémů a struktur města především tak, aby zvýšily bezpečí občanů, ochránily městské systémy před kyberútoky, pomohly při řešení nenadálých nebo krizových situací a v dnešní situaci samozřejmě i šetřily energie nebo chytře řídily jejich spotřebu. Představený koncept bezpečných a odolných měst je nám sympatický a považujeme ho za perspektivní.

  • Petr Nedvědický (ANO 2011), primátor, Ústí nad Labem

O tom konceptu nic nevím, ale digitální technologie nejenom v bezpečnostní oblasti využívá naše město už dlouho. Máme velmi rozvinutý a propracovaný digitální kamerový systém, který často sloučí PČR i k objasňování trestné činnosti, naše městská policie s jeho pomocí řeší pořádkové, dopravní a jiné problémy.

  • Tomáš Trtek (ANO 2011), náměstek primátorky, Karlovy Vary

Město Karlovy Vary se v rámci samotné správy města, servisu občanům, městským organizacím i dalším subjektům, v oblasti bezpečnosti a ve velké míře také v oblasti dopravy snaží využívat dostupné digitální technologie. Jedná se například o řadu projektů navázaných na technologii 5G, jejíž funkcionality využíváme v rámci úspěšného zapojení do soutěže 5G pro 5 měst. Naší vlajkovou lodí je v tomto ohledu zejména Dopravní podnik Karlovy Vary, který díky svým aktivitám a praktickému využití nejmodernějších digitálních technologií uspěl v soutěž Nej inovátor pro 5G. Jedná se o dopravní portál, takzvané inteligentní zastávky, projekt monitoringu a řízení dopravy atd. V rámci posílení bezpečnosti ve městě a veřejném prostoru využívá moderní technologie i městská policie jako provozovatel městského kamerového systému, který v současné době čítá čtyři desítky kamerových bodů monitorujících frekventovaná místa, problematické lokality i prostor před některými školskými zařízeními. V letošním roce jsme spustili Portál občana, který umožňuje online komunikaci občana s úřadem a vyřízení některých záležitostí bez nutnosti osobní návštěvy úřadu, písemných formalit apod. U všech projektů založených na digitálních technologiích se před jejich spuštěním věnujeme důkladnému testování a dbáme na co nejdůkladnější zabezpečení proti všem možným bezpečnostním hrozbám.

  • Daniel Kůs (Pirátská strana), zastupitel města, Plzeň

Vnímám tento koncept jako přínosný a lépe reagující na překotný vývoj v této oblasti, umocněný covidem a válkou na Ukrajině. Ne vše je využitelné, ale minimálně jsou pro municipality přínosné již samotné myšlenky a směřování, které vytyčuje.Je ovšem důležité neopomíjet kromě bezpečnosti v oblasti veřejného kyberprostoru také i ochranu soukromí a práv. Typickým příkladem budiž využití/zneužití analytických software na zpracování dat z kamer. Ochrana soukromí a svobod lidí je i uprostřed turbulentní doby, kterou bezesporu prožíváme, mou prioritou.

  • Karina Eismanová (SPOLU), regionální manažerka ODS, Plzeň

Ano. O Plzni můžeme říci, že je v této oblasti hodně inovativní. Jsme průkopníky v oblasti využití dronů v IZS. Naši kolegové ze Správy Informačních Technologií jsou součástí HZS a jsou povoláváni k požárům, zříceným budovám, k hledání pohřešovaných osob, ale také k dokumentování závažných dopravních nehod. Pro dokreslení kolegové za první pololetí roku 2022 vyjížděli k přibližně čtyřiceti zásahům, což odpovídá počtu výjezdů za celý loňský rok.

Ale nejde jen o drony, Plzeň v současné době zavádí „bezpečnostní dispečink,” do kterého jsou integrována obrazová data z městského kamerového systému, senzory kvality ovzduší, informace o kvalitě vody, výšce hladin řek, informace o dopravě ve městě v reálném čase, detektory střelby, panických výkřiků apod. Systém využívá umělou inteligenci a je schopen dispečerům (městská policie) pomoc v detekci kritických stavů. Jako příklad mohu uvést senzory detekující střelbu a panické výkřiky. Technologie vznikla tady v Plzni v startupu Jalud Embedded a je dnes už tak provozně “naučená”, že dokáže ze stovek zvuků podobných výkřiku či střelbě detekovat malé jednotky alarmů, které jdou operátorovi a ten není zahlcen desítkami či stovkami falešných alarmů a reaguje jen na skutečné problémy. Systém je navázán na digitální dvojče města, v kterém jsme schopni modelovat protiopatření a vyhodnocovat jejich efektivnost.

V Plzni ale nejde jen o lokální projekty. Plzeň je zapojena do projektu S4AllCities.Ten městu přinesl možnost vyzkoušet nejmodernějších technologií v oblasti umělé inteligence. V našem případě se ověřil zásah jednotek IZS na fotbalovém stadionu, kde se modelovaly situace jako útok střelce, použití chladné zbraně apod. Během dvoudenního cvičení, kterého se zúčastnilo 600 figurantů, byly ověřeny funkčnosti jako schopnost detekovat odložený předmět či detekovat pachatele, následně ho vyhledat a eliminovat. Tyto stavy se ve světě dějí a je dobré, aby město bylo připraveno.

  • Anna Putnová (TOP 09), pedagožka, Brno

Rozvoj integrované bezpečnosti je pro velká města a jeho metropolitní oblasti naprosto nezbytný, ať už použijeme označení odolnost prostřednictvím SMART řešení, koncept bezpečných a odolných měst či jiné.

První měsíce covidové pandemie, válka na Ukrajině spojená nejen s příchodem velkého množství lidí, ale také s riziky odvetného kybernetického útoku, hrozící nedostatek energií pro zajištění standardních veřejných služeb – velmi závažných situací, které mohly vyvolat kolaps města, jsme jen v posledních několika málo letech zažili bezpočet. Díky tomu, že veškeré složky města, integrovaného záchranného systému a další instituce působící v Brně mají vlastní a velmi robustní organizační i bezpečnostní strukturu, ale i dostatek kvalifikovaných a kompetentních personálních kapacit, vše jsme v Brně zvládli – a nebojím se říct, že výborně.

Při plánování rozvoje města samozřejmě získané zkušenosti implementujeme. Brno je silné ve schopnosti sdílet data, informace a zdroje. Nicméně vyšší stupeň integrace a detailnější analytika je to, na co se města naší velikosti musí určitě zaměřit.

  • René Černý (ANO 2011), místostarosta Řečkovic, Brno

Vzhledem k současné geopolitické situaci bude zajištění kyberbezpečnosti absolutní prioritou, která si vyžádá nemalé investice. Důvod je jednoduchý a nemusíme se dívat do vzdálené minulosti. Ještě všichni máme v paměti, když hackeři zaútočili na Fakultní nemocnici v Bohunicích a významně omezili její provoz. Je pravděpodobné, že v budoucnu bude těchto útoků přibývat, proto musí být město připraveno.

Samozřejmě je ale také důležité, aby se k tématu bezpečnosti přistupovalo s rozvahou. Veškerá rozhodnutí by měla být konzultována s experty v oboru proto, aby veškerá odpovědnost nezůstávala pouze na úřednících. Kromě toho, že se IT sektor velmi rychle vyvíjí a úředníci nemají zdaleka takový přehled jako lidé, kteří se oboru každodenně věnují, tak z historie také víme, že právě IT prostředí může být semeništěm korupce, což dokazují kauzy přidělování IT zakázek ve státní správě.

Koncept bezpečných a odolných měst je pro Brno bezesporu atraktivní, přesto by mělo být Brno velmi pečlivé a upravit si jej na míru. Přeci jen jinak funguje malá obec, jinak desetitisícové město a jinak Brno nebo Praha.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace