V posledních letech se většina střeleckých instruktorů stále častěji setkávala s tím, že někteří zkušební komisaři, jmenovaní ministerstvem vnitra, požadovali po zkoušených znalosti přesahující rámec zkoušky a chlubili se tím, kolik žadatelů dokázali „vyhodit“. Neváhali přitom sáhnout k různým fíglům, kterými by nachytali i zkušené střelce.
Dne 10. července 2017 se žadatelé o ZP konečně dočkali schválení dlouho požadovaného zpřesnění zkušebního řádu v podobě nařízení vlády č. 220/1997 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 315/2011 Sb., o zkušebním řádu zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání ZP. Účinnost tohoto nařízení vlády se datuje od 1. srpna 2017. K provedení zákona č. 119/2002 Sb. byla vydána ještě vyhláška Ministerstva vnitra č. 221/2017 Sb. Škoda jen, že ke zpřesnění došlo až po šesti letech. Nicméně snad tak konečně ustane zlomyslnost zkušebních komisařů.
Bezpečný prostor
Zkušební komisař určí žadateli bezpečný směr a svěří mu zbraň za účelem předvedení bezpečné manipulace se zbraní a vykonání dalších činností stanovených ve vyhlášce 221/2017 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zbraních. Nově má žadatel povinnost, aby zbraň, u které nebyla provedena kontrola, směřovala výhradně do bezpečného prostoru. Po její kontrole již tato povinnost žadateli odpadá, takže se tím značně zjednodušuje zejména rozborka a sborka zbraně.
Praktická část zkoušky
Při praktické části zkoušky zkušební komisař jedná tak, aby postupy, které má žadatel se zbraní nebo střelivem předvést, byly žadateli sděleny srozumitelně, jejich zadání nebylo matoucí a neporušovalo pravidla bezpečné manipulace se zbraní a střelivem a provozní řád střelnice.
psali jsme: Nedomyšlený návrh evropské směrnice o zbraních
Prst ruky na spoušti nebo v prostoru lučíku se považuje za porušení zásad bezpečné manipulace, s výjimkou případu, kdy je stisknutí spouště nezbytné k záměrnému provedení výstřelu nebo je v případě nenabité zkontrolované zbraně nezbytné pro manipulaci, například provedení rány jistoty, nebo pokud takovou manipulaci se zbraní stanovuje její výrobce, například před nebo při rozebírání zbraně.
Při přerušení střelby (např. při vstupu osoby do prostoru ohroženého střelbou) lze zejména provést kontrolu zbraně nebo zajistit zbraň vnější manuální pojistkou, pokud to konstrukce zbraně umožňuje (v případě brokovnice nemající pojistku musí žadatel otevřít hlavňový svazek). Přitom je nezbytné směřovat zbraň do prostoru, kde by náhodný výstřel nezpůsobil škody.
Pokud by zkušební komisař použil při zkoušce zbraň, která neumožňuje vystavení závěru do zadní polohy a možnost vyjmout zásobník, je povinen o postupu kontroly zbraně seznámit žadatele. Musí mu tedy vysvětlit umístění a funkci příslušných ovládacích prvků zbraně podle návodu k obsluze vydané výrobcem zbraně.
Kontrola technického stavu vnitřního mechanismu zbraně, ověření funkčnosti zbraně pro střelbu nebo průchodnosti vývrtu hlavně není povinnou součástí zkoušky. Zde tedy již nebude mít zkušební komisař možnost hodnotit žadatele jako „nevyhověl“ za to, že neodhalil zmačkaný papírek v hlavni, který mu tam komisař umístil. Při kontrole zbraně také již nemusí žadatel provádět vybití nábojů z vyňatého zásobníku.
psali jsme: Česko podalo žalobu proti evropské směrnici o zbraních
V případě, že žadatel nezná konkrétní typ použité zbraně u zkoušky, je komisař povinen ho seznámit s konstrukčním řešením a postupem rozebrání a složení předložené zbraně, případně jej o tomto postupu ústně poučit a seznámit žadatele s umístěním a ovládáním rozborných prvků zbraně. Zkušební komisař však žadateli postup rozebrání a složení předložené zbraně sám prakticky nepředvádí.
Postup při jednotlivých závadách
1) Selhač – nedojde-li k iniciaci náboje, je třeba vyčkat minimálně 10 vteřin se zbraní směřující do bezpečného prostoru. Pokud výrobce zbraně nebo střeliva použitých k předvedení činností předepisuje vyčkat delší dobu, seznámí zkušební komisař žadatele s touto skutečností.
2) Slabá rána – provede se kontrola zbraně a následně kontrola průchodnosti vývrtu hlavně, která bude u zbraní většiny konstrukcí předcházet rozebrání zbraně. V případě, že střela je uvízlá v hlavni, provede se její odstranění. Provedení rány jistoty po kontrole zbraně, u které došlo ke slabé ráně, není porušení zásad bezpečné manipulace se zbraní, a to zejména pokud je takový způsob uvolnění spoušťového a bicího mechanismu nezbytný pro její rozebrání.
3) Zádržka – závadu je třeba řešit s ohledem na její konkrétní charakter. Zpravidla se nejprve provede vyjmutí zásobníku, je-li zbraň vybavena odnímatelným zásobníkem, a vnější vizuální kontrola zbraně a zjištění druhu závady. Následně se provede odstranění příčin zádržky. V případě, že nelze vysunout zásobník, například z důvodu náboje vzpříčeného ve vývodkách zásobníku, je třeba pokud možno zachytit závěr v zadní poloze a odstranit příčinu zádržky přes výhozné okénko.
Výše uvedené právní předpisy poměrně přesně stanovují pravidla pro provedení zejména praktické zkoušky. Se základní neznalostí zákona o zbraních a střelivu se žadatelé bohužel setkávají i u pracovníků Policie České republiky na přepážkách. Osobně jsem se setkal při podání žádosti o zkoušku odborné způsobilosti 14letého chlapce na OŘ PČR Praha IV, Sdružení 1, s tím, že mi pracovnice žádost odmítla přijmout, protože zbrojní průkaz lze vystavit osobě starší 15 let. Naprosto nedokázala rozlišit různost správního řízení o zkoušce odborné způsobilosti a řízení o vydání zbrojního průkazu. Díky tomu, že se v „branži“ pohybuji mnoho let, jsem nakonec dosáhl toho, že žádost přijata byla a chlapci byl stanoven termín pro vykonání zkoušky. Jiný tatínek ovšem, nevybavený potřebnými znalostmi zákona o zbraních, dopadl bohužel přesně opačně a odešel z PČR s nepořízenou. Nedokážu si však dost dobře představit, že by někdo požadoval provedení zkoušky odborné způsobilosti u 11letého dítěte. Asi by i většinu čtenářů překvapilo, že podle současného zákona o zbraních a střelivu má na to i 11leté dítě právo, a to i přesto, že uspěje-li u vlastní zkoušky, může si dát osvědčení o odborné způsobilosti maximálně do rámečku do dětského pokojíčku, protože nárok k vydání zbrojního průkazu do 15 let skutečně nemá a osvědčení o odborné způsobilosti má platnost pouze jeden rok.
Nepřehlédněte na Security magazínu: Historie - vnímáme dějiny v souvislostech a nadhledem. Sledujte nejdůležitější okamžiky historie. S námi víte více
Autor: kpt. Ing. Milan Říha, Ph.D, DiS.