Autor fotografie: Foto: redakce|Popisek: konference Ochrana měkkých cílů II.
Ve čtvrtek 14. 10. 2021 proběhla v budově Masarykovy koleje konference Ochrana měkkých cílů II.
Konference Ochrana měkkých cílů II. se konala ve spolupráci české pobočky AFCEA, Komory podniků komerční bezpečnosti (KPKB ČR) a ČVUT. Akce tématicky navazovala na událost, která se konala na konci roku 2018 v prostorách Policejní akademie. I když byla čtvrteční konference plánována již od konce roku 2019, pandemie koronaviru její přípravy přerušila, a tak se mohla konat až nyní.
Tématickým středobodem konference byly tzv. měkké cíle, tedy budovy či místa s větším počtem lidí, která však většinou nejsou dostatečně zabezpečena proti možným teroristickým útokům - obchodní centra, nemocnice, nádraží, ale i konání sportovních či kulturních akcí. Právě problematika měkkých cílů byla akcentována v širších souvislostech, které je potřeba vnímat, pokud chceme hovořit o jejich ochraně.
Stejně jako před třemi lety na Policejní akademii se konferení prolínala dvě ústřední témata - užší či těsnější spolupráce státního, soukromého sektoru a akademické sféry, na niž apeloval například prezident KPKB Václav Jahodář. Nalezení synergie v těchto oblastech je pak nutné i k přijetí adekvátního zákona o soukromé bezpečnostní činnosti.
Konference se zabývala mimo jiné prevencí, to znamená ochranou měkkých cílů před potenciálním teroristickým či jiným útokem. Bezpečnostní specialistka Krystyna Ljubymenko hovořila o tom, jak udržet potřebný stupeň bezpečnosti, dotkla se také tématu detekce podezřelého chování. Podle ní je nutné více zapojit běžné občany do výše zmíněné prevence, protože jako poměrně velký problém se jeví v současné době lhostejnost veřejnosti, která však může mít fatální důsledky.
Další řečník Lukáš Vilím z ČVUT rozvinul ve svém příspěvku ,,Ochrana měkkých cílů v rámci bezpečnostního systému České republiky" téma ochrany těchto objektů a jeho zařazení do širšího bezpečnostního rámce. Vilím ve svém vystoupení podotkl, že přibývají rovněž kybernetické útoky na kritickou informační infrastrukturu, jež mohou mít nedozírné následky, je tak potřeba lepší a efektivnější koordinace mezi jednotlivými bezpečnostními složkami.
Miloš Sokol z Ústřední vojenské nemocnice představil problematiku tzv. DVI týmů, což je tým specialistů, který je vysílán na mimořádné události, vzniknuvší například následkem teroristického útoku třeba na měkký cíl. DVI týmy tak lze najít na místech s větším počtem obětí určitého útoku. Při prevenci útoků nejen na měkké cíle, při nichž je klíčový bezpečnostní přehled o konkrétní situaci v reálném čase, samozřejmě v tomto úsilí pomáhají i nové technologie, podotkl Sokol.
O nich referoval podrobněji Erik Feldman z Mezinárodního bezpečnostního institutu. Mnohé z nových technologií se již v současné době uplatňují při prevenci potenciálního teroristického útoku, například face recognition. Technologie rozeznávání obličeje pak musí být propojena s veřejnými databázemi či zdroji, aby bylo snáze dohledatelné konkrétního pachatele.
Face recognition je stále zdokonalován, protože důležité je, aby k identifikaci potenciálního útočníka docházelo i za špatné viditelnosti, počasí, přes sklo, ve slabém světle a obecně náročnějších podmínkách. Dále Feldman hovořil rovněž o systému detekce zbraní, ale i detekci aktivit, jako jsou bitky, akty vandalismu, trackingu pohybu vozidel a detekci vnesených předmětů.
Agenda Konference Ochrana měkkých cílů II. byla bohatá a reflektovala současné poznatky z bezpečnostního prostředí z různých perspektiv. Není pochyb o tom, že podobné akce budou v budoucnu pokračovat dále a přinesou postupně další výraznější posun ve vnímání lepší ochrany měkkých cílů.