Autor fotografie: archiv redakce
Co čeká Českou republiku a její novou vládu na poli zajištění bezpečnosti pro její obyvatele? Jak jsou k tomuto úkolu připravena či nepřipravena armáda, zpravodajské služby a bezpečnostní sbory? V Praze proběhla konference „Nová vláda, obrana a bezpečnost“, která na tyto otázky hledala odpovědi. Ty, pravda, nebyly moc pozitivní.
Akci uspořádal CEVRO Institut společně s Aspen Institute Central Evrope a Jagello 2000 a byla rozdělena do dvou bloků. V prvním, nazvaném Vnitřní bezpečnost, se konstatovalo, že Česká republika sice patří mezi nejbezpečnější země světa, ale udržet tento stav bude v budoucnu kvůli zvyšujícímu se bezpečnostnímu riziku bez masivních investic do materiálu, technologií i lidí velmi těžké. V druhém panelu věnovaném obraně se konstatovalo, že ačkoliv došlo k už zmíněnému zhoršení mezinárodní bezpečnostní situace, patříme mezi nejhorší země v rámci NATO z pohledů výdajů na obranu a investice do vybavení Armády České republiky.
Konferenci zahájil policejní prezident Tomáš Tuhý, který konstatoval, že bez ohledu na to, jaká vláda tady bude, stojí policie před zcela novými úkoly, vyplývajícími z nových druhů trestné činnosti. V této souvislosti zmínil třeba tlak Němců na Čechy kvůli přeshraniční drogové kriminalitě, která vyústila ve zřízení společných týmů. V souvislosti se zvýšeným rizikem teroristických útoků na tzv. měkké cíle, a to včetně činů osamělých střelců, konstatoval nedostatečnou akceschopnost prvosledových hlídek, určených k rychlým zásahům proti nim. „Tato neakceschopnost vynikla po útoku v Uherském Brodě a byla způsobena vlnou odchodů od policie v roce 2012. Byla chyba přijít o tyto lidi, stejně jako bylo chybou propuštění části příslušníků cizinecké a pohraniční policie po vstupu do Schengenu,“ uvedl Tuhý s tím, že nyní dochází k početnímu navýšení policie tak, aby byla opět plně akceschopná. Informoval také o chystaných nových nákupech do balistické ochrany a nákupu nových zbraní pro speciální jednotky.
psali jsme: Konference na téma bezpečnostní rizika na Ústecku konstatovala tristní stav panující na severu Čech
V další části prvního bloku konference, věnované kyberútokům, kyberšpionáži a kybernetické válce, konstatoval přednášející expert Daniel Bagge, ředitel Odboru kybernetické bezpečnostní politiky Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, že hrozba tohoto bezpečnostního rizika pro občany, firmy i státní instituce v České republice stále stoupá. „Bohužel, situace je taková, že státní správa jí není schopna čelit,“ konstatoval Bagge. Vysvětlil to lakonicky tím, že prostě „nejsou lidi“. „Vzhledem k výši jejich nabízeným platům jim prostě stát nemůže konkurovat oproti soukromé sféře, stát jim ale nemůže nabídnout ani odpovídající pracovní prostředí,“ uvedl Bagge, jehož slova potvrdil i šéf policie Tuhý.
Za takové situace je podle něj jedno, že stát třeba i dokáže nakoupit drahý a výkonný hardware a software, když chybí ten, kdo by mu rozuměl a uměl ho obsluhovat a využívat. „Navíc chybí na poli kybernetické bezpečnosti koordinace mezi našimi zpravodajskými službami, policií, armádou a naším odborem, protože každá z těchto státních složek při zachycení hackerského útoku nebo kyberútoku sleduje své vlastní zájmy a cíle,“ povzdychnul si Bagge.
psali jsme: Kdo tvrdí, že se v Evropě už nebude válčit, plete se. A Česká republika na to není připravená, varují experti
O jisté pozdvižení se v závěru bloku věnovanému vnitřní bezpečnosti České republiky postaral zakladatel CEVRO institutu a bývalý ministr vnitra za ODS Ivan Langer, když se veřejně pochlubil tím, že na tuto vysokou školu každý rok míří emisaři, tipaři a verbíři české civilní rozvědky ÚZSI.
V bloku věnovaném Obraně vystoupil generál Aleš Opata, který načrtl plány armády na přezbrojení do roku 2022. „V roce 2018 se armáda zavázala plnit celkem 51 cílů výstavby schopnosti, z nichž třeba 17 připadá na pozemní síly, 13 na letectva a tři pro speciální síly,“ uvedl Opata. Patří k nim přezbrojení 40 let starých BVP zařazených u 7. brigády, nový 150 mm kanón, speciální vozidla, nebo nákup dalších letounů CASA, výměna starých ruských vrtulníků za nové víceúčelové nebo nové radary a protiletadlový komplet. „Výměna ruské techniky je důležitá, protože už nebudeme tak vydíratelní,“ vysvětlil Opata. Generál také upozornil, že armáda je připravena plnit jakékoliv úkoly, jaké jí politici dají, v případě nenavýšení financí na její chod ale vojáci „velmi razantně“ řeknou, co ještě zvládnou a co už ne.
Nepřehlédněte na Security magazínu: Historie - vnímáme dějiny v souvislostech a nadhledem. Sledujte nejdůležitější okamžiky historie. S námi víte více