foto: Se souhlasem Karla Krejzy/Poslanec Karel Krejza (ODS)
Poslanec za Ústecký kraj Karel Krejza (ODS), který dlouhodobě bojuje proti politice národních parků a Národnímu parku České Švýcarsko dává podíl viny na katastrofickém požáru před třemi lety, představil ve čtvrtek na Výboru pro bezpečnost své pozměňovací zákony k projednávané novele zákona o ochraně přírody před druhým čtením. Ty se týkají zejména požární ochrany.
Výbor se po přerušení jednání k bodu opět vrátil a Krejza, který slíbil na minulém jednání představení pozměňovacích zákonů, tak učinil. Za zásadní považuje poslanec povinnost uzákonit detekci požáru do 10 minut, s čímž souhlasil jak přítomný náměstek Generálního ředitelství Hasičů Petr Ošlejšek, tak ostatní poslanci. Všichni považují prevenci za naprosto zásadní. Problém však může podle náměstka MŽP Eduarda Levého, který neměl zrovna podporu přítomných členů výboru, že vynutíme-li tuto skutečnost nyní zákonem, nikdo nebude chtít držet požární hlídky, navíc je jedná o velkou rozlohu.
Systém firewatch funguje ve slovenských Tatrách
Nicméně uvedl, že Ministerstvo už nyní spolupracuje s hasiči na projektu, v němž se testuje systém firewatch, který kupříkladu spolehlivě a kontinuálně funguje v Tatrách. „Jedná se ale o obrovskou rozlohu, může to stát stovky milionů, počkejme prosím na vyhodnocení tohoto projektu a pak dávejme do zákona přesný čas detekce,“ uvedl na výboru Levý.
Zpravodaj bodu poslanec Šimon Heller (KDU) ale následně náměstkovi kontroval, že chceme-li mít národní park, tak to něco stojí. Podle informací redakce SM je pravděpodobné, že se v kompromisním návrhu objeví povinnost pro všechny národní parky disponovat sítí firewatch, či jinými technologiemi detekující požár (satelitními, dronovými) do roku 2027. Právě technologii dronu s detekcí požáru je již nyní v NPČS testována, park však stále nemá na rozdíl od Šumavy vyhotovenou dokumentaci ke zdolávání požáru.
Odklizení kalamitního dřeva jablkem sváru...
Asi největším jablkem sváru se stává Krejzův pozměňující návrh na odklizení kalamitního dřeva (hroubí) „ To nesmí být v počátečním stádiu rozkladu vyšší než 90 m3 na 1 ha,“ píše se v návrhu, teď se přitom pohybuje mnohde až kolem 300 m3. Krejza vychází z výpočtu experta na lesní požáry ČZU Romana Berčáka. „Při stanovování množství používáme výpočet, všechno na 90 m3 jde do tepelného výkonu. To jsou fyzikálně-chemické zákonitosti,“ přitakal poslancovi náměstek Ošlejšek, autor více než stostránkové analýzy k požáru v Českém Švýcarsku.
Ošlejšek nicméně připustil, že odklízení konkrétně v NPČS je 6x dražší než jinde v lese kvůli reliéfu parku a bude se muset podle něj najít nějaký ekonomický kompromis. Náměstek MŽP Levý, ač sám bývalý lesník, si nedokáže představit, že by všechny parky po celé republice měly odklízet z celého území kalamitní dřevo. Krejza nicméně trval na tom, že dřevo musí být odklizeno minimálně v blízkosti obydlí. „Považuji ochranu života a majetku nadřazenou ekologickým pokusům,“ uvedl v dovětku Zatím není jasné v jaké vzdálenosti, zda 100m či 200 m, nicméně příští týden vznikne pracovní skupina Výboru pro bezpečnost, která vzdálenost specifikuje.
...podle starostů je odstranění kalamitního dřeva stěžejní
Za další, všemi poslanci v podstatě kvitovaný návrh, je povinnost disponovat zdroji požární vody ve vzdálenosti 3 km od sebe, pokud nestanový dokumentace ke zdolávání požáru jinak. Zdroje o objemu minimálně 50 m3 nebo vydatností 10 l.s-1 navíc musí být uzpůsobené pro odběr vody požární technikou a přístupné po určené lesní cestě. Právě na neprůjezdnost lesních cest si před třemi lety hasiči ztěžovali.
Zdroje vody jsou podle poslance Drahoslava Ryby za ANO, bývalé generálního ředitele hasičů, nastaveny dobře a pozměňovací zákon podpoří. Před výborem ještě zdůraznil, že nikdy nedopustí uzákonění řízeného vypalování lesa, tak jak bylo někdy praxí v Národním parku ČS. Na výboru též vystoupil starosta Starých Křečan František Moravec, který vede soudní spor s NPČS a doktorka Marečková zastupující obce v okolí Šumavy a Českého Švýcarska. Oba zdůraznili, že považují odstranění kalamitního dřeva za stěžejní s ohledem na měnící se ráz počasí a klesající vlhkost vzduchu kvůli nefunkčnosti lesů v blízkosti Šumavy a ČS.
Zdroj: Výbor pro bezpečnost
Tagy