Kruhová leč na Vezíra

Kruhová leč na Vezíra
Popisek: Andrej Babiš
15 / 08 / 2019, 07:30

Andrej Babiš je ojedinělý úkaz mezi politiky, kteří se od vzniku státu v r.1918 vystřídali v křesle předsedy vlády československé, později české. Ač někteří prvorepublikoví předsedové vlád byli velmi zámožní, žádný oligarcha mezi nimi nebyl a žádný se nemohl pochlubit vybudováním kolosu, jakým je Agrofert. Až do předání Agrofertu do správy svěřenského fondu Andrej Babiš spojoval v jedněch rukou moc politickou s ekonomickou, což se nikomu před ním v daném rozměru nepodařilo. Kromě toho pracovní výkonností a profesionalitou patří k nejzdatnějším mezi nimi. Je to jeden z důvodů, proč jej jedni obdivují, jiní mu závidí nebo jej přímo nenávidí, všichni s plným nasazením. Nelze kolem něj přejít lhostejně.

Naproti tomu jeho nenávistníci mají smůlu. Není mezi nimi nikdo s takovou autoritou, aby se mohl stát faktickým vůdcem „hnutí odporu“ a dokonce nikdo, kdo  něco velkého vybudoval nebo aspoň něco velkého řídil. Hvězdou mezi nimi je Jiří Pospíšil, kdysi capo di tutti capi ze skandálů kolem politicky vynuceného zastavení trestního stíhání Jiřího Čunka, jenž své ministerské působení zakončil ostudným vyhazovem „na hodinu“. Některým z pronásledovatelů ještě teče mléko po bradě, což jim ale na sebevědomí neubírá. Přesto nelze pustit ze zřetele přísloví „mnoho psů zajícova smrt“: nemají-li odpůrci dost sil na svržení Andreje Babiše, mohou aspoň hodně obtěžovat a působit mu různá příkoří.

Jeho příběh jako politika lze proto vnímat jako potvrzení přísloví, podle něhož do nejvyšších stromů nejčastěji bije blesk. Začal jsem se jím zabývat v r.2017 v souvislosti se zahájením trestního řízení v pověstné kauze „Čapí hnízdo“. Popudil mě zjevný záměr jeho podněcovatelů zneužít nástrojů trestního práva k „nápravě“ volebních výsledků. Jako svědek několika prokázaných případů zvrácení vadných rozsudků jsem musel také odmítnout neochotu jeho protivníků mezi politiky a novináři vzít na vědomí, že základním kamenem trestního práva je presumpce neviny. Měl jsem čerstvou zkušenost s trestním stíháním Aleny Vitáskové, která se nepodvolila dlouhodobému nátlaku na opuštění postavení předsedkyně Energetického regulačního úřadu a nakonec se dočkala zprošťujícího rozsudku. Nejde v tomto případě speciálně a jen o Andreje Babiše, ale o obecně nepřijatelné přístupy k trestnímu právu.

Reagoval jsem tehdy článkem „Co může potkat Andreje Babiše“ z  12.srpna 2017, na který jsem 2. listopadu 2017 navázal textem „Nejen trestněprávní zádrhele…“. Navzdory proměnám času oba si zachovaly aktuálnost. Živá je nadále i otázka po tom, co může potkat Andreje Babiše a rýsuje se obecná odpověď, že v nejbližší době nic dobrého.

Je zřejmé, že záměr přinutit Andreje Babiše  k odchodu z politiky vyvoláním jeho trestního stíhání jeho strůjcům nevyšel. Pronásledovaný neopustil postavení v čele Hnutí ANO ani úřad ministra financí a nakonec se stal předsedou vlády. Hnutí ANO, jehož je nejvýraznějším představitelem, si udrželo voličskou podporu, ač Babišovi nenávistníci snili o jeho úpadku následkem prozření voličů, prchajících od něj s odporem. Mimo to vídáme téměř denně v přímém televizním přenosu, že evropští státníci s ním jednají jako rovní s rovným a dokonce musí občas strpět polibky od Jean Paul Junckera (nezávidím). Řeči o tom, že snad Andrej Babiš dělá republice ostudu v zahraničí, nemají opodstatnění: zahraniční veřejnost má jiná měřítka a jiné starosti.

Nicméně jeho protivníci se nevzdávají a hledají stále další nástroje k jeho vypuzení z veřejného života. Tlak se postupně zvyšuje, atmosféra houstne a námětů na poškozování nenáviděného politika přibývá. Vše nabývá podoby kruhové leče, která se stahuje jako smyčka hozená na krk a má vyvolat pád Andreje Babiše nejpozději na podzim.

Účinnost útoků ale někdy snižuje zjevná hloupost odpůrců. Příkladem je mantra o slabém předsedovi vlády, jenž se bojí podat kompetenční žalobu na prezidenta, kterou v době žabomyší války kvůli výměně ministra kultury všichni omílali jako jeden muž a jedna žena: Ústavní soud by o ní nejspíš rozhodl až v době, kdy už si nikdo na tuto patálii nevzpomene. K vyřešení problému by tedy nepřispěla, bylo by to jen prázdné gesto.  Mohl by ji podat pouze hlupák s úrovní opozičních pidižvíků.

Stejně nemoudrý je požadavek, aby Andrej Babiš prodal Agrofert a vymanil se tak ze střetu zájmů: jako správce obrovských vlastních volných finančních prostředků by sice nebyl ve střetu zájmů, ale kdyby se mu zachtělo, mohl by zkorumpovat kdekoho včetně některých protivníků, na jejichž vzdornost proti korupčním svodům bych nesázel.

Vítaným povzbuzením  pro pronásledovatele Andreje Babiše  jsou koncepty zpráv auditorů Evropské unie, které mají dokázat, že předseda české vlády je z hlediska unijní legislativy v postavení střetu zájmů. Není sice jisté, že po vypořádání s připomínkami českých úřadů auditoři na názoru setrvají, ale pro odpůrce to je hotová věc a chrlí požadavky: Agrofertu se nemají proplácet dotace,  nebo by měl  Andrej Babiš odejít z úřadu. Bylo by samozřejmě nepřijatelné, kdyby se prokázalo, že pan Trojjediný (předseda vlády, předseda Hnutí ANO a obviněný v jedné osobě) zneužívá svého vysokého postavení k obstarávání výhod pro Agrofert, na které by firma jinak neměla nárok. To ale zatím nikdo neprokázal a dokud se tak nestane, je třeba i v tomto případě ctít presumpci neviny. Má-li někdo takové podezření, je na místě je řádně prověřit se všemi důsledky. Střet zájmů je pouze možnost, soubor vytvořených podmínek pro nekalé používání pravomoci, nikoli prokázané protiprávní jednání.

V této souvislosti se Andreji Babišovi houfně vyčítá, že nadále uplatňuje v holdingu vliv faktického majitele. Nelze vyloučit, že tomu tak je, ale důkazy ještě nikdo nepředložil. Přehlíží se při tom skutečnost, že Andrej Babiš je natolik pohlcený svými  politickými aktivitami, že by mu sotva zbyly síly a čas ještě i na řízení Agrofertu.

Média i politici zastírají před veřejností, že útoky na Andreje Babiše, které by mohly poškozovat Agrofert, mohou mít nepříznivé dopady pro stát. Agrofert je významný zaměstnavatel a plátce daní a jeho podíl na tvorbě hrubého domácího produktu není zanedbatelný. Jeho finanční zdraví je pro stát prospěšné.

Novým nástrojem psychologického nátlaku na Andreje Babiše, ale i na jeho voliče, jsou masová shromáždění „chvilkařů“, která se zatím obešla bez výtržností a násilí. Nevěřím, že je Trojjediný bere zcela na lehkou váhu, jak naznačuje jeho nediplomatický výrok při návštěvě Slovenska. Jistě si je vědom záludnosti hnutí „chvilkařů“, o němž se neví, jak se bude v budoucnu chovat, zda nebude směřovat k „majdanizaci“ politické situace. Znepokojení v očekávání jejich akcí, ohlášených na konec léta  a začátek podzimu, je důvodné. Nemění to nic na tom, že „chvilkaři“ jsou jednostrannými nositeli záporných požadavků, aniž by veřejnosti prozradili, jaké jsou jejich představy o dalším vývoji státu po případném vytlačení Andreje Babiše z jeho postavení. Uvolnění prostoru pro nesourodou směsku „protibabišovských“ stran by nejspíš vedlo k politické nestabilitě.

Politickou atmosféru silně ovlivňuje policie a státní zastupitelství, které by měly být přísně apolitické. Protahování řízení v kauze „ Čapí hnízdo“ je jejich službou protibabišovské frontě, bez ohledu na to, zda se takto chovají záměrně či nikoli. Dokud řízení neskončí, Babišovi pronásledovatelé budou mít stále možnost v případě vyschnutí argumentů do nekonečna vykřikovat, že trestně stíhaný předseda vlády je nežádoucí úkaz.

Na druhé straně skutečnost, že věci dospěly až do podání návrhu na obžalobu, by mohly být důkazem vzdornosti policie proti politickému ovlivňování, pokud bychom měli naprostou jistotu, že není součástí protibabišovského spiknutí. Bez ohledu na to lze s uspokojením konstatovat, že nikdo není svým postavením chráněn před možným trestním stíháním.

Právě v této záležitosti je zvlášť naléhavá otázka po tom, co může potkat Andreje Babiše, protože trestní řízení je hlubokým, a to velmi drsným, zásahem do osobního života. Díky médiím veřejnost vnímá kauzu jako řízení proti Andreji Babišovi a neuvědomuje si, že ve skutečnosti se týká také nebo spíše členů statutárních orgánů a manažerů společnosti Čapí hnízdo a.s. Andrej Babiš neměl v době vyžádání dotace se společností Čapí hnízdo a.s. po formálně právní stránce nic společného:  nebyl akcionářem, ani členem statutárních orgánů, neměl tedy rozhodovací pravomoc. Tím se liší od spoluobžalovaných. K naplnění trestných činů dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů Evropské unie mohlo v tomto případě dojít pouze uplatněním nepravdivých údajů v žádosti o dotace. Za žádost ale přímo odpovídají  statutární zástupci obchodní společnosti. Každý může být odsouzen jen za to, co osobně spáchal. Andrej Babiš  přichází v úvahu pouze jako návodce. Jsem   ovšem velmi zvědav na důkazy, jimiž chce policie prokázat jeho účastenství. Jako důkaz jeho viny se občas uvádí, že vybudování Čapího hnízda považuje za svůj nejlepší nápad a osobně kontroloval průběh výstavby. Jenže tento podnikatelský záměr sám o sobě nemá v žádném případě povahu trestného činu.

K roztomilostem, jimiž častují pronásledovatelé Andreje Babiše, patří rozhovor s pražskou vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou, vhodně načasovaný na začátek jeho dovolené. Z něho vyplývá, že koncem srpna můžeme očekávat podání obžaloby. Je to dávka jedu, která má panu obviněnému pokazit dovolenou nutností přemýšlet o příštím vývoji.

Rozhodnutí o jeho dalším osudu a osudu spoluobviněných má nyní v rukou státní zástupce Jaroslav Šaroch, jenž je v nelehkém postavení. Také od něho se očekává vzdornost proti politickým vlivům, a to stejnou měrou proti možnému tlaku ze strany mocného obžalovaného jako od rozvášněných odpůrců. Ať rozhodne jakkoli, nejméně z jedné  strany sklidí hněv a kritiku, zatímco jiní mu  budou tleskat.

Trojjediný by nejspíš uvítal zastavení trestního řízení proti všem obviněným, které je v pravomoci státního zástupce a podléhá revizi nejvyšším státním zástupcem. Mohlo by k němu dojít na základě úvah o možném promlčení trestného činu. „Chvilkaři“ by zřejmě zareagovali pouličními protesty a celá protibabišovská fronta by bouřila. Jejich tlak na nedotknutelnost nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana působí dojmem, že se na něj spoléhají jako na pojistku proti zastavení trestního stíhání. Vyvolávají tak ovšem podezření, že je účastníkem protibabišovského spiknutí. Vzhledem k jeho úloze v puči z 13. června 2013 proti vládě Petra Nečase to není nesmysl na první pohled a Andrej Babiš by se měl nad touto okolností zamyslet.

Nepřekvapilo by mě ale, kdyby Jaroslav Šaroch zastavil trestní stíhání Trojjediného a podal obžalobu pouze na ostatní obviněné. Jak jsem uvedl výše, postavení Andreje Babiše ve vztahu ke společnosti Čapí hnízdo je značně odlišné od jeho spoluobviněných, což by se mohlo odrazit v rozdílném přístupu k jeho obvinění. I v tomto případě by bylo na místě očekávat bouřlivé protesty: vždyť z politického hlediska všichni ostatní obvinění jsou ve srovnání s Andrejem Babišem pouhý kompars, zatímco z hlediska trestního práva je všecko jinak.

Uvažuje-li státní zástupce Jaroslav Šaroch nad zastavením trestního stíhání, jistě si vzpomene na bouři a následnou „válku žalobců“, vyvolaných zastavením trestního stíhání tehdejšího místopředsedy vlády Jiřího Čunka jihlavským státním zástupcem Arifem Salichovem a potvrzeným nejvyšší státní zástupkyní Renatou Veseckou.

S ohledem na význam postavení Andreje Babiše ve veřejném životě by projednání obžaloby ve veřejném soudním řízení mělo nespornou výhodu průhlednosti pro veřejnost. Zprošťující rozsudek by byl obrovským příspěvkem k jeho oblíbenosti, tedy jeho velkým politickým vítězstvím.

Nedovedu odhadnout, jak by se Andrej Babiš zachoval v případě podání obžaloby. Až do právní moci rozsudku by se na něj nadále vztahovala presumpce neviny. Jeho psychická kondice by mu umožnila, aby následoval příklad Aleny Vitáskové. Hlučné štěkání protivníků by ovšem zesílilo a „chvilkaři“ by jistě znova vyšli do ulic. Není zdaleka jisté, jak by Trojjediný reagoval na tlaky veřejnosti.

Odpůrci ale neponechávají nic náhodě. Jan Hamáček, předseda koaliční strany ČSSD a místopředseda vlády poslal Andreji Babišovi dopis, jímž mu dal najevo, že jeho strana může sehrát úlohu páté kolony. Zaslání nepřátelského dopisu předsedovi vlády místopředsedou a jeho zveřejnění je něco, co zde dosud nebylo. Situace je nepochybně vážná. Zřejmě to chápe ministryně financí Alena Schillerová, která se předhání v podávání důkazů o své vstřícnosti vůči rozpočtovým požadavkům ministrů, a media jí dělají reklamu. Kritická jednání s Janem Hamáčkem a Janou Maláčovou ale teprve proběhnou a až jejich výsledek možná rozhodne o osudu vlády Andreje Babiše.

Hrozbou by mohl být i nesouhlas poslaneckého klubu KSČM s rozpočtovým schodkem 40 miliard Kč. Předpokládám ale, že  komunisté se jako vždy zachovají státotvorně a k pádu vlády nepomohou, pokud nebude nezbytný i bez jejich přispění.

V každém případě po návratu z dovolené budou Andreje Babiše očekávat horké chvilky, v kterých možná bude litovat, že se vrhl do vln politiky, a ani jeho rodina ho nebude za dobrodružný krok chválit.

 

 Autor: Zdeněk Jemelík

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace