V Česku musela vysvětlovat okolnosti získání vzdělání nejen řada politiků, nýbrž i policejních funkcionářů. Asi nejvíce je jich spojeno se sociální demokracií, přičemž dva nepoctivci řídili dokonce resort vnitra.
Téma se stalo aktuální v souvislosti s rezignací ministryně spravedlnosti Taťány Malé (ANO) kvůli plagiátu diplomové práce. Na rozdíl od odstoupivších Malé či Petra Krčála (ČSSD) do očí bijící plagiát bakalářské práce místo v politice nestál exministra vnitra a vlivného sociálního demokrata Milana Chovance.
Jeho práce pochází z roku 2009, kdy Chovanec studoval na Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni. Ukázalo se, že okopíroval značnou část úvodu z internetu. Dvě normostrany se doslovně shodují s vypracovanou maturitní otázkou z přeloučského gymnázia. Tehdejší ministr přiznal, že jeho „bakalářka” není ideální dílo, tehdy prý ale stačila. Též se hájil tím, že titul neužívá.
To přesto Chovancovi nebránilo obrátit se před dvěma lety na Policejní akademii ČR s žádostí, zdali by si nemohl dodělat „magistra”. Ve chvíli, kdy začala být věc medializovaná, se zalekl a od dalšího studia upustil.
Psali jsme: Malá končí jako ministryně, Babiš ,,jemně" zatlačil kvůli komunálním volbám
Smutnou kapitolou byla diplomní práce zesnulého expremiéra a ministra vnitra Stanislava Grosse. Poté, co už jako významný politik roku 1999 promoval na pražských právech, vzbudilo pozornost, že na pouhých 33 stránkách opsal několik zpráv České národní banky. Gross v roce 2015 zemřel; za své působení v politice se omluvil.
Potíže měl i generál
Svého času se zapotil i nejeden vysoký policejní funkcionář. Jen pár dní zbývalo do okamžiku, kdy si měl tehdejší policejní prezident Martin Červíček na svoje nárameníky připnout generálskou hvězdu. K tomu nakonec došlo i přesto, že se tou dobou vyrojily otázky ohledně jeho bakalářské práce, psané na Policejní akademii.
Problém, kterému Červíček čelil, byla až nápaditá podobnost s prací Bedřicha Rodovského, kterou autor pojmenoval Činnost cizinecké a pohraniční policie. Na toto téma zpracoval „bakalářku” i Červíček, v citačních odkazech na Rodovského odkázal jen jednou, nicméně v textu je řada identických formulací. I Červíček se hájil tím, že před třinácti lety, kdy práci zpracovával, platila jiná pravidla o plagiátorství než dnes.
Méně štěstí měl bývalý ředitel kabinetu náměstkyně ministra vnitra František Vavera, jemuž Policejní akademie odebrala magisterský i doktorský titul, zdůvodňovala to plagiátorstvím. Vavera podal žaloby a o jeho titulech nakonec rozhoduje soud.
Policisté mohou mít problémy
Nedávné požadavky na vysokoškolské vzdělání u mnohých policistů (kvůli služebnímu zařazení) zřejmě ještě leckoho z nich v budoucnu zaskočí či potrápí, pokud se jejich práce rozhodnou školy zpětně prověřit.
Čtyřicet tisíc korun, čtyři týdny ve škole, závěrečná práce, státnice a bakalářský titul byl doma. Takhle snadno přišli podle Akreditační komise k vysokoškolskému vzdělání někteří policisté, kteří si ho dodělávali v rámci celoživotního studia na již zmíněné právnické fakultě v Plzni. Ročně zde titul bakaláře získaly desítky policistů ze západních Čech. Systém celoživotního vzdělávání policistů nabízely přitom i další univerzity v republice a prošly jím v minulosti stovky lidí ve služebním poměru.
Vraťme se však k politikům: dalším svého času významným sociálním demokratem, který měl potíže se svojí závěrečnou prací, nebyl nikdo jiný než tehdejší ministr školství Marcel Chládek. V roce 2006 získal v rigorózním řízení na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy titul PhDr. v oboru andragogika (vzdělávání dospělých). Chládkova rigorózní práce má však rozsah pouhých 58 normostran a neodpovídá akademickým nárokům.
Asi největším excesem v tomto směru byla však rigorózní práce poslance ODS Marka Bendy. Ta stojí podle odborníků za pozornost nejen jako skutečně laciná cesta k titulu, ale i z hlediska toho, co je možné jako hotový text opakovaně obhájit. Benda skandál ustál a dnes opětně usedá v poslanecké lavici.