LIGA LIBE o pozitivní diskriminaci Afričanů

LIGA LIBE o pozitivní diskriminaci Afričanů
29 / 03 / 2019, 18:00

Člověk by ve jménu zachování posledních iluzí o zdravém rozumu špiček EU ještě snad doufal, že následné je jen jakýsi zlomyslný fake. Snad nějaký hoax který má třeba Evropské unii a myšlence společné Evropy ublížit nyní těsně před nadcházejícími volbami do Europarlamentu. Není to tak...

KOMENTÁŘ

Europarlament totiž mimo schválení tzv. reformy autorského práva, která je vlastně koncem svobodného internetu, stačil v týdnu projednat a "odklepnout" ještě jeden "povedený" dokument - jde o "Usnesení Evropského parlamentu o základních právech lidí afrického původu v Evropě."

Zkráceně: je to vlastně jakémsi evropském plánu, založeném na principu pozitivní diskriminace a jakémsi cíleném "odškodnění ze strany EU" všech lidí z těch zemí, co po staletí žily pod nadvládou a jhem evropských koloniálních panství.

A proč nás to zneklidňuje? Zejména proto, že jsme přesvědčeni, že prostě VŠICHNI LIDÉ JSOU SI ROVNI - a tak by to rozhodně mělo zůstat. A to i v "nové Evropě".

Nemělo by zde být tudíž místo na nějaká sebemrskačská gesta bruselských sociálních inženýrů, která mají dle i tohoto materiálu programově odčinit vinu některých impérií, které v historii bezpochyby zotročovaly (nejen) Afriky a využívaly jí pro svůj prospěch a nynější prosperitu.

A pak: nevíme totiž, proč by se na tomto měla podílet zrovna naše země. Ta, která jednak žádné kolonie v minulosti nikdy neměla a nijaké národy sama nevykořisťovala - a která navíc naopak prodělala dvě smutné a pro náš národ zdrcující okupace, s následky kterých se, zvláště v co se týče nejen ekonomických, ale i morálních důsledků, potýkáme vlastně dodnes.

Zdá se nám tedy krajně nelogické, aby se kupříkladu naše republika měla nyní solidárně podílet na jakémsi pokrouceném morálním i majetkovém odškodnění ze strany některých zemí EU a pykat za hříchy právě těch zemí, co si právě staletími svých koloniálních panství a vysáváním tehdejších rozličných kultur i území po celém světě zajistily dnešní blahobyt.

Zkusme se zamyslet. Jaká odškodnění totiž za zmíněné obsazení našeho státu dnes máme třeba my? Zažíváme my snad nějakou pozitivní diskriminaci od těch, co nás například ne zas tak dávno porobili, plundrovali naši zemi a dokonce popravovali naše spoluobčany?

Je znát žel leda to, že nás, obyvatele států V4, dodnes vnímají spíše něco jako občany druhé kategorie. A vrcholem všeho je, že nás k přijetí pocitu jakési viny za své dávné kolonie tlačí i tatáž, sousední země, která vlastně vše způsobila. Tedy svou agresí před desetiletími právě zničila Československo.

Ničím vinné se taktéž zjevně necítí ani ostatní země. Míníme ty, co tehdejší vojenské obsazení naší vlasti jako ostatní evropské mocnosti odkývali a dokonce podepsaly - a zrádně nás tak prodali v mylné představě, že je to snad uchrání před celosvětovým válečným konfliktem.

A jak je vidno nikdo z nich, tak jako nyní ke zmíněné Africe, se k nám necítí nějak provinile. Tedy že nás, jako tehdy jednu z nejdokonalejších demokracií a jednu z průmyslově nejvyspělejších zemí světa zničily či to nadšeně odsouhlasily a tím nám navíc odstartovaly další bídná, tentokrát rudá totalitní léta, co pak žel nastala.

Naopak. Státy EU na západ od nás se z nás teď snaží udělat jakési spolupodílníky jejich vlastních hříchů z minulých století - a to v situaci, kdy právě oni naši zemi čím dál více užívají když už ne jako svou nějakou dávnou kolonii, tak jako lacinou montovnu za dělnické platy, které jsou zlomkem těch, které běžně berou jejich občané. V jejich fabrikách, postavených na našem území navíc již ani nezřídka nedělají čeští pracovníci, ale za skutečně směšné částky opět lidé z celého světa, jejich bývalé kolonie nevyjímaje. A tím se ten podivný kruh vlastně uzavírá.

My na toto vše jen nevěřícně zíráme s břichy plnými potravin výrazně nižší kvality, než je v Západní Evropě, odkud je k nám dováží, běžné. A máme, je to až k nevíře, nyní napravovat křivdy jejich kolonializmu.

Autor:  Bc. Carla Cizova, MBA, viceprezident, LIGA LIBE

PS: když se nad tím vším zmíněným člověk zamyslí, také se vám prostě zdá ten svět čím dál divnější?

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace