LIGA LIBE píše evropské ombudsmance kvůli sporné zbraňové směrnici. Dočká se i odpovědi?

LIGA LIBE píše evropské ombudsmance kvůli sporné zbraňové směrnici. Dočká se i odpovědi?
Popisek: LIGA LIBE
31 / 10 / 2018, 11:30

Spolek LIGA LIBE poslal evropské veřejné ochránkyni práv Emily O'Reillyové stížnost, v níž protestuje proti kontroverzní zbraňové směrnici. Dočká se LIGA LIBE a držitelé zbraní fundované a hlavně zdůvodněné odpovědi? Stížnost uveřejňujeme v plném znění.

                             Stížnost na konání a pochybení, včetně administrativních

                  a legislativních postupů a procesů, Evropské komise, ve věci „Směrnice

                   Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017,

               kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní“ 

 

Vážená paní O´Reillyová, ochránkyně práv,

dovolte nám, prosím, obrátit se na Vás se stížností, zejména pak s návaznou zdvořilou žádostí o pomoc a podporu ve věci níže uvedené. Naše stížnost je směrována vůči Evropské komisi, konkrétně pak na: „Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní“

Jsem prezidentem LIGY LIBE, zapsaného spolku, pod Přílohou číslo 1 shlédněte prosím cíle a účely tohoto spolku. Jedním z klíčových poslání našeho spolku, je maximální úsilí za zachování práv bezúhonných českých občanů v oblasti legálních zbraní. Česká republika je již několik let 6. - 7. nejvíce bezpečnou zemí světa /viz Příloha č. 4/ (!), dále pak zemí se skutečně špičkově propracovanými a nastavenými „zbraňovými“ zákonnými procesy včetně související komplexní legislativní zbraňové úpravy, kdy tato legislativní úprava může býti bez jakékoli nejmenší polemiky a diskuse vzorem a inspirací nejen Evropě, ale tak také celému světu. Čeští občané, míněno držitelé zbrojních průkazů, jsou jednou z nejvíce prověřovaných částí české populace, jsou tak nejvíce slušnou a zákona dbalou částí české veřejnosti, kdy návazně na to držení a nošení legálně nabytých zbraní v naší zemi nečiní již po cca 30 let žádných problémů. Pro dokreslení, vážená paní ochránkyně práv, v České republice je cca 303 000 držitelů zbrojních průkazů a cca již na 200 000 petentů, kteří se pevně postavili proti snahám EU komise o odzbrojení prostřednictvím shora uvedené směrnice.

Z příčin shora uvedených (tj. označených v rudém zabarvení) byli jsme a nadále jsme hrubě rozhořčeni, šokováni procesy, které EU komise deklaruje a zejména prakticky a reálně koná ve snaze postupně odzbrojit legální držitele zbraní napříč zeměmi EU. EU komise totiž, ve snaze boje proti terorismu, odzbrojuje oběti (nikoli pachatele), odzbrojuje tedy slušné a zákona dbalé občany, ovšem nepotírá tím absolutně skutečné pachatele teroristických útoků (kteří užívají zbraně nelegální a inkriminovaná směrnice se jich naprosto nedotkne, ba naopak je posílí tím, že zmizí zbraně z rukou legálních držitelů, kdy tito tak zůstanou neozbrojeni, vydáni napospas útočníkům s nelegálně drženými zbraněmi!) Tyto odzbrojovací snahy EU komise nás šokují nejen díky své:

1. absurdnosti (tj. odzbrojují se legální držitelé zbrojních průkazů, nikoli skuteční a reální pachatelé teroristických a podobných činů), ale také díky

2. četným pochybením legislativním, administrativním, o nichž píši níže více, vážená paní ochránkyně práv, a dále pak také proto, že

3. bezpečnost zemí, je ve výhradní gesci členských států (viz paragraf 346 „Lisabonské smlouvy“ 3 ) a díky tomuto faktu, Evropská komise nemá právo vstupovat do tématu a otázky, jež náleží výhradně rozhodnutí naší země, tj. České republiky.

Na tom, že předmětná směrnice je absurdní a nesmyslná, ba až škodící bezpečnosti zemí, shodla se celá česká politická scéna, tak také vědecká související scéna, dokonce Webové a FB stránky: www.ligalibe.cz, www.peticezbrane.cz, www.facebook.com/LIGA.LIBE/ E-mail: cizova@ligalibe.cz Adresa: Křižovnická 6, Praha 1 – Staré Město, 110 00 Telefon: (+420) 724 799 499 3 prezident země, premiér země, předseda poslanecké sněmovny, statisíce občanů a petentů. V ČR, zvedla se obří vlna zdravého odporu a nevole vůči snahám Evropské komise o odzbrojení, kdy tato vlna odporu je konkrétně vidna v podané žalobě naší země u Evropského soudního dvora na tuto směrnici, dále pak je vidna dokonce v podpoře české žaloby i z dalších zemí (Maďarsko, Polsko, další země se patrně připojí). Maďarsko a Polsko, obě tyto země, nepodávaly samostatně vlastní žaloby proti směrnici, ovšem přihlásily se bez váhání a prodlev do řízení o naší české žalobě jakožto vedlejší účastníci, a to na naší, tedy české, straně. Zmíněná vlna odporu, je dále pak vidna ve velikosti (v počtu „ručních“ podpisů) českých petic proti odzbrojení, kdy k dnešnímu dni petice stvrdilo na cca 200 000 „ručních fyzických (nikoli on line)“ petentů, a petice tak má vysoce reálně nakročeno na status petice všech dob naší země. Tuto petici, stvrdil také prezident země , tak také premiér země , četní vrcholní další političtí představitelé. Dovolte mi uvést, že je velice, velice vzácné a snad až premiérou, aby jakoukoli petici, podepsal zároveň prezident i premiér země. Zdůrazňujeme zde, vážená paní ochránkyně práv, velice důležitý fakt, a sice, že tyto české petice proti odzbrojení, získaly (a získávají nadále) tak zásadní počty petentů stvrzujících výhradně ručními podpisy ! Nejedná se tedy o dalece snazší, leč méně vlivnou a údernou, tzv. petici on line, české petice jsou tzv. klasické – to znamená, že za každým podpisem, stojí reálný fyzický petent, který nejenže neváhal pod petici uvésti sám sebe, ale velká část z nich zajistila další řádné petenty. Tyto námi iniciované české petice proti odzbrojení, počty podpisů, vyrovnaly se či až předčily celonárodní témata z oboru zdravotnictví a jiných vážných celospolečenských témat.

Naše stížnost, vážená paní ochránkyně práv, na Evropskou komisi a předmětnou směrnici, spočívá konkrétně a zejména v těchto 4 aspektech, zde jejich detailní přehledný tabulkový výčet: (nejde o aspekty veškeré, pouze o ty klíčové, uvádíme pro pořádek):

1. aspekt stížnosti: Globálně pojato a myšleno, absolutní nesmyslnost, naprostá absurdnost celé směrnice, postihující a trestající pouze slušné občany, a tedy nepotírající pachatele teroristických útoků - ba naopak tito budou ve svém nezákonném konání posíleni!

2. aspekt stížnosti: Geneze vzniku této směrnice:

Vzniklo mnoho řekněme „problematických až podivných aspektů“ při samotném procesu přijímání této, naší zemí již u soudního dvora napadené, směrnice. Návrh směrnice, rozhodně nebyl dostatečně důkladně připraven a ani projednán, a tedy touto směrnicí zaváděné vážné změny byly značně, skutečně značně kontroverzní již v průběhu jejího samotného přijímání. V této souvislosti poukazujeme zejména v prvé řadě na skutečnost, že návrh směrnice byl přijat průkazně v reakci na pařížské teroristické útoky ze dne 13. listopadu roku 2015 – a to pouhé tři pracovní dny (!!) po těchto hrozných a odsouzeníhodných útocích. Evropská komise tak zjevně, ve snaze ukázat široké veřejnosti „že rychle činí a řeší a koná“, tzv. sklouzla k naprosto absurdnímu, nesmyslnému a nepochopitelnému konání – tedy ke směrnici „odzbrojující zcela nevinné, a zásadně posilující provinilé“.

K návrhu této směrnice, navíc nebylo dále průkazně zpracováno posouzení dopadů, přestože návrh směrnice předjímal skutečně radikální změnu dosavadního režimu nabývání a držení zbraní v EU, s potenciálem zasáhnout do vlastnických práv milionů občanů EU a dokonce ovlivnit bezpečnostní situaci v členských státech. Dále zdůrazňujeme i neoddiskutovatelnou kontroverznost této právní úpravy a poukazujeme na fakt, že původní podoba návrhu směrnice Komise byla podrobena velice, velice výrazné kritice jak na půdě Evropského parlamentu, tak v rámci svého projednávání v rámci pracovních skupin Rady. Byť se některé problematické body návrhu podařilo postupně v průběhu legislativního procesu odstranit (či učinit alespoň kompromisní či flexibilní), nebylo tomu bohužel tak zdaleka u všech problematických ustanovení. Musíme také uvést, že za viníka teroristického dění, nejen žel toho francouzského, do značné míry bohužel, ale po právu, označujeme i samotnou Evropskou komisi, která po dlouhá léta neřešila (a řešit měla) alarmující stav stran špatně znehodnocovaných nelegálních zbraní užívaných u teroristických útoků, kdy toto mělo být již dávno řešeno jednotnou právní úpravou.

3. aspekt stížnosti: Legislativní proces této směrnice:

a) Přijetím předmětné směrnice, zásadně překročil „unijní zákonodárce“ své pravomoci - ačkoliv byla totiž směrnice přijata za účelem odstranění překážek vnitřního trhu, jejím skutečným cílem je výhradně a pouze boj proti terorismu a proti jiné závažné trestné činnosti. Unijní zákonodárce ovšem k přijímání harmonizačních opatření v této oblasti nemá žádnou pravomoc.

b) Unijní zákonodárce, přijetím směrnice, dále porušil také i zásadu proporcionality, jelikož se nezabýval vůbec otázkou tzv. přiměřenosti zaváděných opatření a neprovedl posouzení následných dopadů. O tyto dopady, bylo nesčetněkrát žádáno, a nadále je žádáno, ovšem EU komise tyto žádosti zcela nereflektuje. To následně vedlo k tomu, že přijal opatření zjevně a průkazně nezpůsobilá a nepřiměřená vzhledem ke sledovanému cíli – směrnice tak například plošně zakazuje typy zbraní, které se k páchání terorismu či k jiné trestné činnosti v Evropě vůbec neužívají. Pro pořádek a komplexnost uvádíme, že ČR dopady pro své účely zpracovala, a tyto zde řádně dodáváme pod Přílohou č. 2.

c) Směrnice je dále pak v rozporu se zásadou tzv. právní jistoty. Celá řada ustanovení směrnice totiž průkazně není dostatečně jasná a přesná, není exaktní, aby umožnila dotčeným osobám jednoznačně a nezpochybnitelně rozpoznat, konat a ctít jejich práva a povinnosti. Výše uvedená ustanovení směrnice, jsou tedy nejasná a otevřená bohužel celé, celé řadě různých interpretací a výkladů a pochopení, přičemž všechny tyto možné interpretace, se mnohdy jeví jako velice obtížně a náročně aplikovatelné v praxi. Lze proto reálně a prakticky očekávat, že členské státy EU přistoupí k výkladu a následné implementaci těchto ustanovení zcela odlišně, různě, tzv. „každý po svém“. Tato ustanovení tak v žádném případě nemohou býti způsobilá k harmonizaci podmínek nabývání a držení zbraní na vnitřním trhu EU.

Jistá ustanovení směrnice, jsou skutečně tak rozporuplná, tak absurdní, atd., že vyloženě zakládají pro budoucí právní nevymahatelnost. d) Směrnice má navíc, a také bez nejmenší polemiky, dokonce diskriminační povahu – umožňuje totiž výjimku ze zákazu držení zbraní, která ale může dopadnout výhradně na švýcarský systém ponechávání vojenských zbraní při ukončení vojenské služby, aniž by stejné takové výjimky mohly využít ostatní státy EU. Způsob, jakým je daná výjimka konstruována a sestavena, tedy jednoznačně vylučuje její užití v jiných členských státech EU, byť i tyto státy mohou mít a mají legitimní a reálný zájem na takovém režimu ve vztahu ke svým systémům vojenské služby, ovšem z historických důvodů nemohou splňovat podmínku trvání 50ti let. Dané ustanovení směrnice, tedy zavádí naprosto odlišné zacházení se státy (a tím ve finálním důsledku i s legálními vlastníky zbraní v daných státech), přičemž toto odlišné zacházení nelze objektivně zdůvodnit ve světle předmětu a cílů napadené směrnice. Tyto státy, respektive legální držitelé zbraní v těchto státech, jsou přitom z hlediska účelu této výjimky ve zcela totožné situaci. S ohledem na výše uvedené, jsme pevně přesvědčeni, že podmínky pro aplikaci výše uvedené výjimky jsou v rozporu se zásadou zákazu diskriminace. Další ukázkou jasného a zřejmého diskriminačního prvku v této směrnici, je také tzv. grandfathering, tedy přechodné ustanovení pro stávající držitele zakazovaných zbraní, který rozdělí občany do dvou kategorií – nadřazená a podřazená, doslova lepší a horší, zvýhodněná a znevýhodněná. A za další ukázku diskriminačního charakteru považujeme ve směrnici uvedenou skutečnost, že při situacích typu dědění, či ztráty zbrojního průkazu, jedinec přichází o majetek (zbraň), tedy majetek zákonně nabitý, jde o jakési vyvlastnění, jež je v rozporu s Ústavou e) Evropská komise nemá, leč přesto vstupuje do tzv. trialogu. Kdy trialog není nijak zakotven v evropských smlouvách, ba nepřinesla ho dokonce ani Lisabonská smlouva. Toto je tedy rozhodně považováno, vnímáno za nedemokratické a netransparentní jednání.

f) Při přijímacím procesu směrnice, nebyly brány v potaz připomínky europoslanců. Kdy bylo podáno nesčetné množství pozměňovacích návrhů. Na pozměňovací návrhy dvacítky českých europoslanců, kteří proti směrnici protestovali, vůbec nedošlo. Dále, Komise na jednání parlamentního výboru IMCO přinášela verze návrhu, které nikdo neměl možnost před tím dokonce ani přečíst ! Je nesporné, že daná směrnice, byla připravována s obrovsky povrchními znalostmi právními i technickými, ba až absolutními neznalostmi. ČR byla velice aktivní a předkládala ke každé verzi návrhu nové směrnice mnoho a mnoho připomínek a vždy aktivně vystupovala na jednáních, ovšem velice často tyto připomínky nebyly vůbec brány v potaz. 4. aspekt stížnosti: Ignorování faktu shora uvedeného, kdy bezpečnost je výhradně v gesci každé členské země EU, a to dle paragrafu 346 „Lisabonské smlouvy“ 3: Lisabonská smlouva, výtah: Článek 346 b) každý členský stát může učinit opatření, která považuje za nezbytná k ochraně podstatných zájmů své bezpečnosti a která jsou spjata s výrobou zbraní, střeliva a válečného materiálu nebo obchodem s nimi; tato opatření nesmí nepříznivě ovlivnit podmínky hospodářské soutěže na vnitřním trhu s výrobky, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům.

A dále uvádíme související a již dříve zmíněné - ačkoliv byla směrnice přijata na základě čl. 114 SFEU (Smlouvy o fungování Evropské unie), jejím skutečným cílem je harmonizace předpisů členských států v oblasti předcházení trestné činnosti a terorismu. K přijetí takových opatření ovšem unijní zákonodárce nemá pravomoc, poněvadž harmonizaci v této oblasti výslovně vylučuje čl. 84 SFEU. Tento přístup odpovídá tomu, že podle čl. 4 odst. 2 SEU mají členské státy výhradní odpovědnost za zajištění národní bezpečnosti na svém území, a tudíž musí mít možnost zajistit na svém území dodržování veřejného pořádku.

Vážená paní ochránkyně práv, velice Vám děkujeme za čas věnovaný naší stížnosti, především pak za následnou pomoc, podporu. Předem si toho velmi, velmi ceníme. O významu a síle daného tématu svědčí tedy i žaloba a její podpora z jiných zemí EU. Téma také nabývá skutečně signifikantně na významu v souladu s tak zásadně a rapidně se zhoršující bezpečnostní situací v Evropě – ad přibývající teroristické útoky, ad fakt nelegálních migrantů, atd. Děkujeme tedy za posouzení naší stížnosti, vážená paní ochránkyně práv, za odezvu na kontakty zde níže uvedené. Skutečně velice, velice doufáme ve Vaše zastání se, pomoc a podporu nám. Bezpečnost je věcí, která je hned druhou (po fyziologických potřebách) v Maslovově pyramidě, pro občany má tedy přímo kruciální význam a výše uvedené snahy EU komise o odzbrojení „sahají“ na takto zásadně pro občany důležitou oblast. Více než to. Občané si přejí bezpečí pro sebe, své rodiny a blízké, a bude jen dalším posílením důvěry mezi občany a EU komisí a EU jako celkem, pokud občané nebudou žít v obavách o své bezpečí, díky odmítnutí (zneplatnění) dané absurdní odzbrojovací směrnice. Celé dění stran této směrnice, vrhá navíc celá léta bezesporu špatné světlo nejen na EU komisi, ale na EU jako celek, což je zásadní škoda a „daň“ této směrnice, protože myšlenku EU, tak jak do ní před lety naše země vstupovala, jistě podporují držitelé zbrojních průkazů, petenti, další občané v zemích napříč EU, jež bojují proti nesmyslným snahám o odzbrojení. V naší zemi, a jistě nejen v ní, dosud panuje, a to dlouhodobě a pevně, důvěra občana ve vládu, důvěra vlády v občana, což je vidno i při zbraňových amnestiích, kdy toto ovšem zcela pomine po této zákazové směrnici – občané zbraně odevzdávat nebudou a tyto přejdou do ilegality. Takto masivní trestání slušných občanů je pro nás, musíme to zopakovat, vážená paní ochránkyně práv, zcela nepřípustné a nepřijatelné, protože toto zakazování skutečně nemá žádnou vazbu a souvislost s bojem proti terorismu ! A skutečně, jak již shora uvedeno, dochází k velkému narušení důvěry občanů v EU a navíc – a to je opravdu zásadní – ohrožuje se vnitřní bezpečnost ČR (a dalších zemí). Tvrdíme pevně a můžeme samozřejmě zdokladovat, že opatření zaváděná směrnicí, nejsou naprosto způsobilá k dosažení sledovaného deklarovaného cíle – ke zvýšení veřejné bezpečnosti. Tohoto cíle totiž nejen zdaleka dle České republiky nelze účinně dosáhnout dalším omezováním možností legálního držení zbraní. Co se týče například zákazu některých samonabíjecích zbraní ve směrnici, upozorňujeme na to, že na území EU, představuje trestná činnost páchaná s použitím legálně držených samonabíjecích zbraní tohoto druhu zcela, ale opravdu zcela marginální roli. (Do příloh zde, konkrétně Přílohy č. 3, zde přikládáme některé statistiky stran legálně držených zbraní a trestných činů, pro dokreslení statusu quo). Zákaz legálně nabývat a držet tyto zbraně, tak může jen ztěží předejít teroristickým útokům podobným těm, které byly na území EU spáchány v posledních letech a které byly podnětem k přijetí této nesmyslné směrnice. Směrnice dále příkladně přistupuje k přísnější regulaci některých druhů zbraní, u nichž je riziko zneužití v rámci páchání trestné činnosti či terorismu prakticky či reálně nulové. Směrnice tak například zavádí povinnost ohlašování nevratně znehodnocených zbraní či historických replik. Tato omezení ovšem zcela nepřiměřeným a dramatickým způsobem dopadnou mj. také i na sběratele historických zbraní, účastníky rekonstrukcí historických bitev, nebo dokonce na osoby, které mají nevratně znehodnocenou zbraň umístěnou jako pověšenou dekoraci na zdi svého domova – jde doslova o „nečinné mrtvé kusy želez“. Ani tato omezení tak nejen dle nás a dle České republiky, naprosto nemohou přispět k dosažení vyšší úrovně bezpečnosti, ba taková úvaha je až snad výsměchem, dovolte nám prosím uvést. Naopak, reálným rizikem pro veřejnou bezpečnost je možný přechod doposud legálně držených zbraní do nelegální sféry, a to právě v důsledku jejich zákazu či jiného zpřísnění jejich regulace. Toto tvrzení dokládáme jak vlastní historickou zkušeností, tak obdobnými zkušenostmi například z Belgie, Francie či Švédska. Dle nás dále, nejsou přijatá opatření ve směrnici, nezbytná k dosažení sledovaného cíle, naopak jsou zcela zbytečná, velmi škodlivá, atd. Prokazatelně totiž existují podstatně méně omezující opatření, nad to především efektivní a účinná opatření, kterými lze dosáhnouti cíle zvýšení veřejné bezpečnosti mnohem lépe a rychleji, aniž by bylo takto masivně plošně zasahováno do práv bezproblémových legálních držitelů zbraní, u nichž je riziko páchání trestné činnosti minimální či neexistující, nulové. Mezi taková opatření lze zařadit například důsledný boj proti nelegálně drženým zbraním, posílení spolupráce mezi zeměmi při vyšetřování některých závažných trestných činů, zlepšení výměny informací mezi členskými státy EU, atd. Jsme dále skutečně přesvědčeni, že směrnicí přijatá opatření jsou v rozporu i se zásadou výše již uvedené proporcionality v užším smyslu, jelikož nemůže býti žádných pochyb o tom, že nově zaváděná opatření budou míti výrazné dopady a škody na velký počet bezproblémových legálních držitelů zbraní. Míra těchto dopadů je tedy alarmující, dramatická a enormní nejen svou intenzitou, ale i počtem zasažených, postižených osob. S ohledem na vše výše uvedené, vážená paní ochránkyně práv, jsme si jisti že směrnicí zaváděná opatření jsou vysoce nepřiměřená vzhledem k cíli zvýšení veřejné bezpečnosti, ba jsou naopak zásadně škodlivá, a i pro tento alarmující stav, průkazné konstatování, velice doufáme ve Vaše vyslyšení, pomoc a podporu, vážená paní ochránkyně práv. Obrovským rizikem této směrnice, vážená paní ochránkyně práv, je její tzv. otevřenost – Evropská komise bude po 2 letech, pak každý 5 let, konat revizi a analýzu stavu s následnými opatřeními – která jsou již nyní jasná, a jsou komisí a panem Junckerem deklarovaná – a půjde o další a další nekončící „ořezávání“ práv a majetků slušných občanů kdy dokonce (!) tato další opatření již nebudou projednávána, ale budou členským zemím pouze oznamována k provedení (!). Jde tedy o stav jakéhosi řekněme bianco šeku, nikým nekontrolovaného dalšího budoucího seznamu zákazů, což je skutečně obří budoucí riziko – ohrožení bezpečnosti naší země a zemí EU (!).

V úctě k Vám, vážená paní ombudsmanko, vyčkáme a těšíme se již nyní na Vaši odezvu, a pro kterékoli dotazy, doplnění, apod., jsme k Vaší plné dispozici.

                        Za lidsko-právní bezpečnostní LIGU LIBE, za petiční výbory petic proti odzbrojení,

                                            Mgr. Pavel Černý, pplk. v.v., v.r. LIGA LIBE, z.s. prezident

 Bc. Carla Cizova, MBA, v.r. Jaroslav Pekařík, v.r. Ing. Bc. Bohumil Straka, Ph.D., v.r. LIGA LIBE, z.s. viceprezidenti

 

Příloha č. 1: Účel, cíle, hlavní a vedlejší činnosti spolku LIGA LIBE.

Příloha č. 2: Dopady směrnice zpracované Ministerstvem vnitra ČR.

Příloha č. 3: Statistiky, výběr – trestné činy versus zbraně.

Příloha č. 4: ČR jako 6. nejvíce bezpečná země na světě.

 

                                                                              Příloha č. 1

 

Článek 2

Účel, cíle, hlavní a vedlejší činnosti spolku LIGA LIBE

2.1. Účel spolku

a) vytváření vyspělé občanské společnosti a demokratického právního státu,

b) zachování či zvyšování vnitřní bezpečnosti občanů ČR i vnější bezpečnosti státu,

c) lokální, regionální, národní i mezinárodní aktivity lidskoprávního a bezpečnostního charakteru,

d) vzdělávání, osvěta, formování a rozšíření společenského povědomí o lidských právech a svobodách jednotlivce,

e) ochrana zájmů členů spolku,

f) ostatní související a shora neuvedené, výhradně dle rozhodnutí prezídia.

2.2. Cíle a hlavní činnost spolku

Činnost spolku směřuje k naplnění účelu popsaného v článku 2.1., jako společného zájmu jeho členů. Tento účel je naplňován zejména prostřednictvím:

a) prosazování lidských práv a svobod,

b) poskytování obecně prospěšných služeb v oblasti ochrany lidských práv, svobod a bezpečnosti,

c) informačních aktivit týkajících se lidských práv, občanských svobod a bezpečnosti včetně vytvoření, zprostředkování a vedení informačního portálu, šíření a propagace aktuálních a užitečných informací,

d) vytváření informačních materiálů, letáků a publikací, e) prohlubování a propagace všeobecného povědomí o lidskoprávní problematice,

f) zprostředkování a pořádání vzdělávacích akcí, kurzů, seminářů, přednášek, konferencí a dalších společenských akcí,

g) poradenská a konzultační činnost a právní pomoc pro veřejnost i profesionály,

h) zapojení široké laické veřejnosti, amatérů i profesionálů, zapojení dobrovolníků a dobrovolnictví,

i) spolupráce s jinými organizacemi majícími podobné cíle,

j) provádění vědecké, výzkumné činnosti, realizace analýz a studií, k) organizace petičních akcí, organizace shromáždění, organizace kampaní s cílem podpořit hlavní cíle a myšlenky spolku,

l) reprezentace a obhajoby práv a zájmů a práv svých členů před orgány samosprávy, státní správy, Evropské unie, a v řízeních před soudem,

m) účast ve správních i jiných řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany lidských práv, svobod a bezpečnosti,

n) předkládání návrhů orgánům samosprávy, státní správy a Evropské unie týkající se různých otázek lidských práv, svobod a bezpečnosti,

o) připomínkování národní i nadnárodní legislativy,

p) zajištění uvedených aktivit včetně administrativy, projektového managementu, PR a produkce.

 

Další, výše neuvedené budoucí formy činností a konkretizaci činností, mohu být stanoveny prezidiem spolku.

 

                                                                                 Příloha č. 2

 

Dopady směrnice zpracované Ministerstvem vnitra ČR

 

Přehled možných dopadů revize evropské směrnice o zbraních

V souvislosti se schválením evropské směrnice o zbraních a v návaznosti na prohlášení ministra vnitra Milana Chovance zveřejňujeme možné dopady dané revize směrnice.

NOVĚ BUDOU ZAKÁZÁNY

• některé poloautomatické zbraně

- poloautomatické zbraně upravené z původně automatických (typicky v ČR velmi populární poloautomatické verze Sa vz. 58)

- poloautomatické zbraně umožňující bez nového nabití vystřelení

▪ více než 21 ran (nábojů) v případě krátkých zbraní

▪ více než 11 ran (nábojů) v případě dlouhých zbraní 

- poloautomatické zbraně se sklopnou nebo teleskopickou pažbou (opěrou), pokud jsou kratší než 60 cm •

- zásobníky s kapacitou nad 20 nábojů, resp. 10 nábojů (jejich „nelegálnímu“ držiteli má být povinně odňat zbrojní průkaz).

NOVĚ SE BUDOU MUSET REGISTROVAT

• poplašné a signální zbraně

• znehodnocené zbraně

• reprodukce historických zbraní, pokud jde o jedno- a dvouranové tzv. předovky.

SMĚRNICE SE ALE NEVZTAHUJE NA:

• vzduchové zbraně včetně zbraní airsoftových a paintballových

• nefunkční repliky a hračky.

Přechodné ustanovení pro stávající držitele zakazovaných zbraní („grandfathering“)

• čl. 7(4a) zmocňuje členské státy k tomu umožnit stávajícím držitelům nově zakazovaných poloautomatických zbraní držet tyto zbraně i nadále

- toto ustanovení není řešením problémů, k nimž navrhovaná směrnice povede, naopak přinese další problémy v aplikační oblasti 

- ustanovení povede k diskriminační situaci, kdy stávající držitelé zbrojních průkazů budou moci nově zakázané zbraně držet, ale ten, kdo zbrojní průkaz získá až po účinnosti směrnice, už tyto zbraně držet nesmí 

- ustanovení usnadní přechod nově zakázaných zbraní do nelegální sféry a zvýší motivaci veřejnosti takto postupovat. ČR ale mimo jiné i tohoto ustanovení maximálně využije, aby držitele zbraní ochránila.

 

Odhadované dopady směrnice na registrované zbraně

 

Nově zakazované zbraně + zásobníky                                                      Počet zakazovaných zbraní + zásobníků

poloautomatické zbraně upravené z původně automatických                                    30 tisíc zbraní

poloautomatické zbraně se sklopnou pažbou, kratší než 60cm                                  10 tisíc zbraní

dlouhé poloautomatické zbraně s kapacitou zásobníku vyšší než 10 nábojů (pušky), krátké poloautomatické zbraně s kapacitou vyšší než 20 nábojů (pistole) až 400 tisíc zbraní (důvodem takto vysokého čísla je naprostá nejednoznačnost příslušného ustanovení směrnice) zásobníky nad 10 nábojů (pro pušky) a nad 20 nábojů (pro pistole)                                                                                                                 

                                                                                                                                               cca 1 milion zásobníků

 

Nová povinnost registrovat doposud neregistrované zbraně                                                           Dopady

 

poplašné pistole a revolvery                                                                                                      řádově statisíce zbraní

jedno- a dvouranové předovky (používané např. při rekonstrukcích bitev)         desetitisíce až statisíce zbraní znehodnocené zbraně desetitisíce až statisíce zbraní

Znehodnocené zbraně                                                                                                   desetitisíce až statisíce 

 

Lucie Nováková

ředitelka odboru tisku a public relations

 

                                         Příloha č. 3 Statistiky, výběr – trestné činy versus zbraně

 

                                     graf 

       

 

                                     graf3

 

                                            graf3               

    

                                                                             Příloha č. 4

                                                      ČR jako 6. nejvíce bezpečná země na světě

 

                                graf4

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace