Má právo co říci k bezpilotním letounům?

Má právo co říci k bezpilotním letounům?
Autor: Dollar Photo Club|Popisek: Dron
28 / 09 / 2014, 11:45

Odborný článek /
S rozšiřováním dostupnosti bezpilotních prostředků a nižším nárokům na jejich opatření i provoz se s nimi budeme zřejmě setkávat stále častěji. Co k této (zdánlivé) novince může říci právo na úrovni mezinárodní, národní nebo evropské?

Vojenské užití

Bezpilotní letouny nejsou novinkou a jejich vývoj limitovaný momentální technologií můžeme pozorovat od počátku první světové války. Za druhé světové války se dálkově ovládané letouny využívaly jako náhrada za chybějící těžké bombardovací stroje. Německý projekt Mistel zahrnoval stroje Messerschmitt Bf 109 odhazující Junkers Ju 88 naložený výbušninami, které se opravdu dočkaly operačního nasazení. Do budoucna se pak počítalo s nasazením strojů Heinkel He 162, které měly být vybaveny kluzákovou pumou Arado. 

Mistel 4sAmeričané pak v rámci projektů Aphrodite a Anvil nasazovali přestavěné a dálkově ovládané bombardéry B-17 a PB4Y-1, které byly přestavěny a označeny BQ-7 a BQ-8. V Pacifiku pak došlo k nasazení bezpilotních letounů TDR v různých verzích. V případě strojů BQ-7 a BQ-8 se jednalo o velice primitivní stroje, které nad cíl dovedla dvoučlenná posádka, která poté z letounu vyskakovala. Součástí jedné z posádek, která zahynula při předčasné explozi, byl i bratr pozdějšího amerického prezident Joseph Kennedy Jr.

V 60. a 70. letech došlo k rozsáhlému nasazení stroje Ryan Model 147 v několika verzích pro lety nad ČLR, KLDR a Severním Vietnamem. Současné vojenské bezpilotní letouny tedy vycházejí z dlouhé tradice pokusů a omylů, které vedly k vytvoření stovek typů bezpilotních strojů různých velikostí a nosností a z toho plynoucích schopností a použití.

Česká armáda bezpilotních prostředků využívala (v roce 2010 vyřazený model Sojka III) a využívá (RQ-11) za účelem průzkumu.

RQ-11 RavenDá se říci, že bezpilotní letoun poskytuje značné výhody v podobě plnění taktických i strategických úkolů bez starosti o pilota v případě sestřelu, ovšem právní a morální implikace nejsou zcela zanedbatelné. Přípustnost tzv. signature strikes stroji MQ-1 i jinými podle mezinárodního práva je předmětem rozsáhlých diskuzí. Zabíjení za pomoci dálkově ovládaných strojů, které vede k dalšímu odlidšťování konfliktu a jeho přibližování k počítačové hře je pak významným problémem z hlediska etiky.

Civilní užití

Civilní užití bezpilotních prostředků má samozřejmě jinou motivaci, než použití vojenské. V realitách, zábavním průmyslu, ve sportu – zde všude se mohu bezpilotní prostředky uplatnit (a již se uplatňují) při snímání z výšky. Snižující se finanční nákladnost a zvyšující se spolehlivost těchto strojů vede k jejich nasazování jako levnější alternativy např. k pronájmu vrtulníku, který s profesionálním kameramanem či fotografem provede průlet. I v případě použití nadšenci bez jiného účelu, než je pouze zábava a osobní potěšení z létání s bezpilotním prostředkem, bohužel vyvstává řada právních otázek. 

Dron s Go Pro kamerouPrvní otázkou, která se nabízí, je rozdíl mezi modelem letadla a bezpilotním letadlem. Z hlediska platného a účinného českého práva se jedná o model letadla pouze za situace, kdy je provozován za účelem sportovním či rekreačním. V případě soukromých fotoletů se stále ještě jedná o použití modelu letadla, v případě jakékoli inzerce a úplaty se ale již jedná o letecké práce (propagační lety, hlídkovací lety, kartografické lety). Model letadla navíc může být provozován jen v přímém vizuálním kontaktu s operátorem – navíc se musí jednat o vizuální kontakt prostým zrakem, nesmí tedy být zprostředkovaný dalekohledem nebo podobným vybavením. Model letadla zároveň není vybaven vlastními navigačními systémy nebo řídícími systémy. Pokud tedy při činnosti nedojde k naplnění znaků stanovených pro model letadla, jedná se o bezpilotní letoun, který je možné provozovat pouze s povolením Úřadu pro civilní letectví. Při pilotování bez povolení může dojít k udělení pokuty až do výše 5 000 000,- Kč, nemluvě o sankcích v případě ohrožení letového provozu.

Úřad pro civilní letectví za účelem snadné orientace připravil infografiku, ve které dochází k rozdělení prostředků do tří kategorií (modely do 20 kg – bezpilotní letouny do 20 kg pro sportovní a rekreační využití – bezpilotní letadla ostatní) a k jednoduchému přehledu aplikovatelných norem.

Přehled požadavků

Velkým problémem nicméně je, že vše zde řečené nevyplývá přímo ze zákona, ale z tzv. Dodatku X k Leteckému předpisu L2. Povaha leteckých předpisů je problematická sama o sobě a postavení národních dodatků (Dodatek N a další) je z hlediska jejich vynutitelnosti nejasné.

Správněprávní normy však nepředstavují jediný problém při provozu bezpilotních prostředků. Obavy panují také v případě základního práva na soukromí. Použitím bezpilotního prostředku je totiž zásah do soukromí zjednodušený (je možné přelétnout zeď nebo nahlédnout do oken ve vyšších patrech). Provozovatel se tak opět může dostat do kontaktu se správněprávními normami, protože dle Úřadu pro ochranu osobních údajů se může stát zpracovatelem osobních údajů. Povinnosti plynoucí z tohoto postavení se na něj pak aplikují v celé šíři, včetně případných sankcí při jejich nesplnění. Cesta občanskoprávní žaloby na ochranu osobnosti je také možným způsobem ochrany před provozovatelem bezpilotního prostředku. I proto Evropská unie vydala sdělení vyzývající členské státy k aktivnímu řešení těchto otázek.

Civilní bezpilotní prostředky také mohou být zneužity k páchání trestné činnosti nebo k plánování či provedení teroristických útoků. Zneužití bezpilotního prostředku pro dopravení výbušného zařízení je scénářem, se kterým v současné době pracuje i Policie ČR a BIS. Princip provozu pouze s povolením příslušného orgánu se tak jeví z hlediska bezpečnosti vhodným, ale vzhledem k rozšíření a finanční nenáročnosti některých menších strojů je spíše utopickým.

Na řečnickou otázku položenou v názvu článku tedy odpovídám jednoznačně kladně. Otázkou však zůstává, co přesně bude obsahem tohoto sdělení. 

Možná nám napoví panelová diskuze „Bezpilotní prostředky v České republice “ věnovaná civilnímu užití, kterou pořádá Ústav práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity a Ústav státu a práva Akademie věd České republiky. Panelová diskuze se koná dne 6. listopadu 2014 v Praze a pozvánka s podrobnějšími údaji je k dispozici zde.

 Autor: Mgr. Jakub Harašta, asistent Ústavu práva a technologií PrF MU

Psali jsme také:

GOOGLE testuje robotické drony na doručování zásilek

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace