Má v České republice občan právo účinně se bránit útočníkovi? A je to právo stejné ve všech krajích republiky?

Má v České republice občan právo účinně se bránit útočníkovi? A je to právo stejné ve všech krajích republiky?
Autor: wintersixfour|Popisek: Ilustrační foto
15 / 09 / 2014, 07:30

Beztrestně se bránit, pokud je napaden útočníkem, umožňuje občanovi institut nutné obrany. Vztahuje se na obranu života napadeného, životů jeho blízkých nebo jeho majetku před útočníkem nebo útočníky.
Autor: Radek John

Co by byla nutná obrana v jednom kraji, mohla by být vazba nebo dokonce vězení v jiném kraji – zvláště pokud by se tam vyskytla mrtvola na straně útočícího“ konstatoval v zahajovacím projevu konference s názvem NUTNÁ OBRANA A JEJÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA Z POHLEDU TEORIE A PRAXE gestor akce- senátor JUDr. Miroslav Antl, předseda ústavně- právního výboru Senátu Parlamentu ČR.

Důvodem uspořádání konference pak podle něj bylo sjednotit názory na to, jak vykládat institut nutné obrany. „Věřím že se orgány činné v trestním řízení nebudou bát i v případě smrtelného následku aplikovat institut nutné obrany,“ řekl dále Antl. „Pracujme s tím co je a pomožme si vzájemně s výkladem. Nemělo by smysl se tady hádat jak měnit trestní zákoník,“ vyzval pak reprezentativní shromáždění náměstků ministrů, soudců, státních zástupců, odborníků na trestní právo.

Dochází k postupnému posilování práv občanů proti právům útočníků, shodla se pak většina účastníků konference při hodnocení možností výkladu současné právní úpravy institutu nutné obrany. „Ochrana bezpečnosti jedince je ochranou jeho lidských práv a svobod“ zdůraznil první náměstek ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost JUDr. Ing. Jiří Nováček a pokračoval: „Stát musí umožnit jedinci bránit se, poskytnout mu prostor pro vlastní ochranu když ruka zákona není přítomna. Proto je třeba Institut nutné obrany vykládat velmi citlivě. Není špatné právní vymezení, ale špatná je aplikace."

Prof. JUDr. Jan Musil, CSc., ústavní soudce ve svém příspěvku s názvem "Je současná právní úprava optimální?" uvedl: „Právo nesmí upřít obránci možnost bránit se, přičemž institut nutné obrany neslouží pouze napadenému, ale i třetí osobě, která je napadena. Pak jde o institut pomoci v nutné obraně… Je třeba přihlížet k tíživé psychické situaci napadeného. Stěžuje mu možnost racionálně hodnotit podmínky nutné obrany. K tomu je třeba přihlédnout. Proto zákonodárce má připustit nutnou obranu v širším měřítku. O nutnou obranu nejde pouze v případě, byla-li zcela nepřiměřená způsobu útoku, jak definuje zákon. Nikoliv tedy pouze nepřiměřená….Podrobnější úpravu by si zasloužila situace, kdy útočník použije smrtící zbraň. Je tedy zjevně překročena jistá dimenze. Tento podnět stojí za zvážení.

Konference byla setkáním především akademiků a vrcholných představitelů státní moci. Zákon je podle nich v podstatě dostatečný a jasně formulovaný. Pro výraznější posílení práv obětí a jejich zpřesnění se nevyslovil nikdo. Bohužel co je jasné pro špičkové kapacity českého práva, většinou není vůbec čitelné pro běžného občana. Definice nutné obrany je obecná a dává volné ruce orgánům činným v trestním řízení i soudcům, jak budou konkrétní případy posuzovat. Na to upozornil v diskusi i David Karásek ze Sdružení na ochranu práv majitelů zbraní: „Problém je především v tom, že občan nemá právní jistotu. Že není přesně definováno, co je a co není zcela zjevně nepřiměřená obrana. To je v praxi na posouzení každého jednotlivého zástupce a oběť útoku, která je v té situaci a volí způsob obrany, v podstatě jen doufá, že se do představy státního zástupce trefí. Zpřesnění definic je rozhodně na místě.

I jeden z hlavních diskutujících pak přiznal, že je propastný rozdíl mezi znalostmi o vymezení práva na sebeobranu u odborníků a u široké veřejnosti. „Když vyjdete na ulici a zeptáte se deseti lidí, jaké je jejich právo na sebeobranu, co je institut nutné obrany a co je obrana zcela zřejmě nepřiměřená, zřejmě vám nebudou umět odpovědět, ledaže půjde o skupinku studentů práv. A i v tom případě lze o tom pochybovat.“ V situaci, kdy se bude muset bránit útočníkovi a posuzovat přitom křehkou hranici mezi beztrestností a hrozbou trestního stíhání, se přitom může ocitnout každý občan ČR.

Konkrétní pravidla, která by ho chránila před vězením, by tak potřeboval znát každý. Poslanec David Kádner předložil v dolní komoře parlamentu zákon, který se snaží jasně specifikovat, že pokud k někomu vnikne agresor násilím do uzamčeného domu nebo bytu, může se útočníkovi bránit bez obav z trestu. Hlasování o tomto zákonu se má konat na nadcházející schůzi sněmovny. Na konferenci mu, kromě jedné krátké zmínky, nebyla věnována pozornost.


Psali jsme také:

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace