IAEA má strach: Írán skrývá kaskády pokročilých odstředivek, odstranil naše "oči". Bomba je blízko

IAEA má strach: Írán skrývá kaskády pokročilých odstředivek, odstranil naše &quote;oči&quote;. Bomba je blízko
Autor fotografie: Vytvořeno umělou inteligencí / ChatGPT|Popisek: Íránský jaderný program (Ilustrativní foto)
31 / 05 / 2024, 13:00

Znepokojivé informace přichází od expertů z Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE/IAEA). Jejich monitorovací zpráva z Íránu za květen potvrzuje trend, kterým se země dlouhodobě ubírá. Snaha o mlžení a utajování klíčových informací v jaderném programu je cítit na každém kroku.

Hlubší analýzu hodnotící zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE/IAEA, v anglickém jazyce International Atomic Energy Agency, zkráceně IAEA) přinesl ve středu 29. května Institut pro vědu a mezinárodní bezpečnost, který se dlouhodobě zabývá íránským jaderným programem. Podle závěrů jejich zjištění Írán může od poslední zprávy MAAE/IAEA vydané v únoru 2024 produkovat více zbraňového uranu (WGU), a to díky zvýšeným zásobám obohaceného uranu a dostatečnou schopností zařízení na jeho zpracování, které má země nyní k dispozici.

Ve zprávě institut uvádí, že: „Zásoby íránského obohaceného uranu a výrobní kapacita odstředivek mají potenciál k výrobě dostatečného množství WGU, (počítáno jako 25 kilogramů WGU), pro téměř osm jaderných zbraní za jeden měsíc, deset za dva měsíce, 12 za tři měsíce, 13 za čtyři měsíce… Tento průlom by pro MAAE mohlo být obtížné rychle odhalit, pokud by Írán odmítl přístup inspektorů.“ K omezení, či spíše přiškrcení informačního toku směrem k inspektorům už nicméně došlo. MAAE/IAEA ve své poslední zprávě totiž zdůraznila, že „rozhodnutí Íránu odstranit veškeré vybavení agentury dříve nainstalované za účelem sledování má (mělo) škodlivé důsledky pro schopnost agentury poskytnout ujištění o mírové povaze íránského jaderného programu."

 

Ke zmírnění obav však v rámci zprávy Institutu ani MAAE/IAEA nakonec nedochází ani z dalších důvodů. Inspektoři totiž ve zprávě nehlásí žádný pokrok v instalaci nových sledovacích kamer v íránských jaderných zařízeních, včetně výrobních a montážních míst centrifug. Írán rovněž uvedl, že nebude předávat data ani záběry spojené s monitorovacími zařízeními a kamerami, jak se zavázal ve společném prohlášení z března 2023. Toto rozhodnutí by islámská republika změnila pouze pod podmínkou, že budou zrušeny sankce, které v podstatě drží MAAE/IAEA jako rukojmí politického vývoje mimo kontrolu agentury.

 

Hybridní strategie íránského jaderného programu vs IAEA

 

Zpráva konstatuje, že obavy z instalace moderních odstředivek v Íránu na nedeklarovaném místě stoupají spolu s růstem zásob vysoce obohaceného uranu až na 60% (High enriched uranium - HEU). Podle inspektorů se Íránci drží scénáře, který je znepokojivý, ale životaschopný, jelikož ve zprávě vysvětlují, že „k rychlému obohacení 60procentního HEU na zbraňový stupeň by stačil relativně malý počet kaskád pokročilých centrifug. Tato hybridní strategie spočívá v tom, že Írán odkloní chráněné HEU a obohatí materiál na zbraňovou úroveň pomocí tří nebo čtyř tajně vyrobených a rozmístěných kaskád pokročilých odstředivek“.

Znak MAAE/IAEA 

V závěru monitorovací zprávy tak inspektoři nakonec docházejí k nepříliš pozitiním závěrům. MAAE/IAEA totiž nemůže vykonávat každodenní návštěvy do íránských obohacovacích zařízení, nemá možnost měřit nízko obohacený jaderný materiál v průběhu procesu, byl jí odepřen přístup k údajům z on-line monitorů obohacování a elektronických pečetí, ale také nemůže kontrolovat, co se děje v jednotlivých závodech na zpracování uranu. Dle konstatování Institutu pro vědu a mezinárodní bezpečnost tak schopnost MAAE/IAEA odhalit zneužívání jaderných materiálů, zařízení a dalších schopností do nedeklarovaných zařízení zůstává v případě Íránu a jeho jaderného programu značně snížena.

 

Zjištění IAEA o íránském jaderném programu dělá vrásky Izraeli

 

Monitorovací zpráva pochopitelně znepokojuje také Izrael. Ten sice přímo nesousedí s Íránem, ale s ohledem na nedávné události se dá konstatovat, že i přes nevyhlášení otevřeného konfliktu jsou spolu oba státy na válečné stezce. Írán v reakci na dubnové zabití vysokých představitelů Íránských revolučních gard na ambasádě v Damašku provedl následně raketový a dronový útok na Izrael. Izraelský obranný štít Iron Dome a další ochranné prvky v podobě izraelských a jordánských letounů F-16 nebo korvet Sa'ar 6 však zafungoval na jedničku a až na pár výjimek nepřátelské střely, včetně balistických raket, eliminoval.

Íránská balistická raketa Emad

Izrael společně s Amerikou dlouhodobě podniká kroky k eliminaci Íránského jaderného programu a používá k tomu svou rozvědku Mosad. V roce 2010 se jí podařilo pomocí speciálním virem infikované počítačové myši zlikvidovat jednu pětinu centrifug v jaderném závodě Natanz. Vir, který Izraelci vytvořili ve spolupráci s Američany, dostal jméno Stuxnet a zarazil vývoj íránské atomové zbraně na několik měsíců.

Koncem března letošního roku přebral Institut pro vědu a mezinárodní bezpečnost informace zpravodajského serveru Iran International odvolávajícího se na soudní a zpravodajské dokumenty získané skupinou hackerů. Z nich vyplynulo, že průmyslová výrobní dílna patřící Íránské organizaci pro atomovou energii (AEOI) byla létě 2020, uprostřed covidu, úmyslně zapálena. Incident však nebyl úřadům oznámen. Íránci za viníka incidentu, jak už je pro islámskou republiku typické, tajnou izraelskou službu Mosad, avšak tyto informace se jim nepodařilo prokázat. 

Ve světle těchto informací je nutné brát v potaz, že Izrael zdaleka není jedinou zemí na Blízkém východě nebo potažmo ve světě, která vnímá rozvoj íránského jaderného programu v utajení jako obrovskou hrozbu pro mezinárodní stabilitu. Zdá se však, že je jedním z mála států, které nebezpečí neberou na lehkou váhu. Je proto otázkou příštích měsíců, zda mezinárodní odborné i laické publikum bude náležitě reflektovat situaci s íránským zamlčováním vývoje atomové zbraně a celá věc bude důsledně prošetřena. 

 

Tagy článku