Maďarsko se stalo politickým chudákem a ztrácí na všech frontách

Maďarsko se stalo politickým chudákem a ztrácí na všech frontách
Autor fotografie: Kremlin.ru, CC BY 4.0|Popisek: Viktor Orbán a Vladimir Putin
05 / 12 / 2022, 16:00

Orbán maká pro Maďary! Až na to, že vůbec. Orbán dokázal možná tak udělat z Maďarska politického chudáka. Maďarsko totiž nemá dost pohonných hmot, nakupuje od Ruska drahý plyn a hrozí mu i odebrání evropských peněz. A to není vše.

Orbánovo Maďarsko musí čelit stejným a v některých oblastech i horším problémům než Česko a samozřejmě i celý zbytek Evropy. Psal jsem o tom už v jednom ze svých nedávných článků. Navzdory řadě zpráv dokazujících jasný opak ale stále přetrvává mýtus Maďarska jako země, kde vláda dělá něco pro svoje lidi, protože jí nedělá problém odebírat levnou ruskou ropu a plyn. Vlivem toho je Maďarsko některými nekriticky obdivované jako země levného benzinu a plynu, ráj pro investory a oáza prosperity uprostřed Evropy řešící hlavně důsledky konfliktu na Ukrajině.

Inflace drtí ekonomiku

Tato idealizace Maďarska ale opravdu není na místě. Fakta říkají něco trochu jiného a nevyznívají pro nekritické příznivce maďarské politiky příliš oslnivě. Začněme např. u dvou makroekonomických údajů, které lidi zajímají obvykle nejvíce: nezaměstnanost a inflace.

Nezaměstnanost byla podle srpnových údajů v Maďarsku 3,7 %. Zde je třeba uznat, že se v celoevropském srovnání jedná o nízké číslo. Neplatí to ale při srovnání s Českem, které ji má podle posledních údajů ze srpna ještě o něco málo nižší, konkrétně 3,4 %.

Dále stojí za zmínku samozřejmě inflace, která více či méně straší celou Evropu. Zde je na tom Maďarsko už o poznání hůře i ve srovnání s Českem. Celkově míra inflace v Maďarsku v říjnu vzrostla na 21,1 %. Dokonce i členové maďarské vlády připouštějí, že inflace by se do konce roku mohla dostat až na 25 procent. V Česku, které má také problém, byla výše říjnová výše inflace „jen“ na 15,1 %.

Lidé v Maďarsku už pociťují inflaci ve svých výdajích, protože ceny potravin vzrostly často i o několik desítek procent. Podle údajů z října 2022 bylo zdražení ve srovnání se zářím 2021 následující: Ceny potravin vzrostly v říjnu o 40 % a energií o 64,4 %! Válečná inflace postihla Maďarsko velmi tvrdě: Ceny potravin narostly o 40 %, energie pro domácnosti o 64,4 % a zboží dlouhodobé spotřeby pouze o 14,9 %. Došlo i k raketovému nárůstu cen energií: Cena plynu se zvýšila o 121 % a cena elektřiny o 28,6 %, což se záhy projevilo i na cenách potravin, protože vzrostly náklady na jejich produkci – vejce (87,9 %), chléb (81,4 %), mléčné výrobky (75,4 %), sýry (74,7 %), máslo (71,6 %).

K vysoké inflaci a také zdražování dovozu strategicky důležitých surovin přispívá slabý forint. Zatímco loni v listopadu vyšlo jedno eura zhruba na 360 forintů, nyní vyjde jedno euro na více než 400 forintů!

Mýtus opravdu levného plynu

Jak jsem zmínil už v úvodu, mnozí stále věří tomu, že Maďarsko má levné energie a pohonné hmoty, protože odebírá mnohem levnější plyn z Ruska. Země je opravdu stále na ruském plynu závislá asi ze tří čtvrtin a nic na tom nehodlá měnit. Rozhodně z toho ale nevyplývá, že by Maďarsko nakupovalo levnější plyn. Orbánova vláda pouze ceny zastropovala, a to navíc jen pro někoho.

Maďarské domácnosti sice mohou dostávat zlevněnou energii za regulovanou nižší cenu, ovšem jen za předpokladu, že nepřekročí určený limit roční spotřeby, stanovený na 1729 m3 (18,241 MWh). Domácnost v takovém případě platí za m3 plynu 102 forintů (6,15 Kč), což představuje cca. jen 60 haléřů za kWh. Pro srovnání: v Česku je zastropovaná cena plynu na hodnotě 3 Kč/kWh. Maďarské domácnosti, které využívají např. plynový ohřívač vody, tak mohou mít veliký problém. Při vyšší spotřebě nad limit už zákazníci totiž musí zaplatit výrazně více, a to 747 forintů (45 Kč) za kubík, tedy zhruba 4,20 Kč za kWh.

Za připomenutí stojí, že Maďarsko muselo už v létě vyhlásit stav energetické nouze, jehož součástí je zákaz vývozu zdrojů energie. Bylo mj. nuceno zrušit mnoho let platný cenový strop u energií pro domácnosti s nadprůměrnou spotřebou.

Důkaz, že ani Maďarsko nebylo problémů s vysokými cenami energii ušetřeno, představuje také následující příklad: V říjnu byly definitivně vypuštěny bazény jeskynního lázeňského komplexu Miskolctapolca. Několik stovek let fungující lázně v jeskynním komplexu neustály letošní zvýšené ceny plynu. A rozhodně se nejedná o jediný maďarský podnik potýkající se s problémy spojenými s nárůstem cen za energie.

Zastropovaný a nedostupný benzín

A jak je to s pohonnými hmotami? Poslední zprávy nejsou pro Maďarsko zrovna moc povzbudivé. I zde vidíme, že zastropování může být dvousečnou zbraní. Situaci na maďarském trhu s palivy velmi dobře popsal v nedávném rozhovoru exšéf koncernu MOL v Česku Richard Austen. Zastropování cen maďarských pohonných hmot v důsledku podle jeho slov znamenalo, že pro klasické velké dodavatele přestalo být efektivní paliva prodávat. Distributoři se pak z Maďarska stáhli a zůstal jen MOL. Do Maďarska pak už nedodává nikdo pohonné hmoty a zásobování v zemi zajišťuje právě jen tato společnost, která má už nyní velký problém s uspokojením maďarské poptávky.

Proto asi nikoho nemůže překvapit, co se událo v posledních pár dnech. Společnost MOL dočasně omezila v Maďarsku dodávky paliv necelým 200 čerpacím stanicím, se kterými nemá smluvní závazky na dodávky. Od pondělí 28. listopadu by mělo jít dokonce o 500 čerpacích stanic, které budou bez dodávek. Reálně může hrozit nedostatek v desítkách obcí či menších měst. Může se stát, že v nich vůbec nebude palivo k dostání. Nikdo netuší, jak dlouho budou trvat tato omezení, jejichž cílem je zachovat dostupnost pohonných hmot ve všech maďarských regionech.

Příčinou je právě snížení dovozu, a naopak nárůst poptávky po pohonných hmotách důsledkem zastropování cen, které může způsobit velké problémy. Nikoho totiž nemotivuje k omezení nákupů v případě, že je na trhu paliv nedostatek. Jak říká už citovaný šéf MOLu v Česku, „co má cena vyjadřovat, je nějaká vzácnost daného produktu. A pokud ji nevyjadřuje, zákazník se chová, jako když se nic neděje – nadále nakupuje ve velkém, nemění své návyky. To způsobilo, že situace začala být i v Maďarsku značně složitá. Postupně se paliv začalo nedostávat. Vláda nejprve umožňovala tankovat všem řidičům a autům, potom už jen místním, pak už jen soukromým osobám, nikoliv podnikatelským.“ Tak dopadla politika Viktora Orbána, který chtěl ukázat Evropě, že se dokáže s Putinem domluvit. Důsledkem je limitovaný příděl pohonných hmot.

Vývoj v Maďarsku má podle něho i nepřímý vliv na situaci v Česku. MOL, který vyrábí paliva v Maďarsku, totiž nyní zásobuje už jen Maďarsko. Navíc ostatní firmy spadající pod MOL (např. slovenský Slovnaft, který v minulosti zásoboval také Česko), musejí pomáhat i ostatním zemím a vyrobené pohonné hmoty směřují ve zvýšené míře právě do Maďarska. Množství pohonných hmot, které jsme dříve v Česku dostávali, teď kvůli situaci v Maďarsku nedostáváme.
Zablokované evropské peníze

Maďarsko si vedle toho zadělalo na ještě jeden problém. Může mít zablokovaný přístup k evropským dotacím. Komise totiž v polovině září navrhla odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur (184 miliard korun) z fondů pro méně rozvinuté regiony, a to kvůli podezřením z korupce a nedostatkům při zadávání veřejných zakázek, práci vyšetřovacích či justičních orgánů nebo řešení střetů zájmů. Evropská komise 23. listopadu shledala, že Maďarsko nesplnilo svůj závazek přijmout 17 reforem v oblasti právního státu, kterými bylo podmíněné získání těchto peněz.

Totéž se týká i 5,8 miliard eur určených na obnovu po pandemii. Komise sice doporučila schválit plán Maďarska na vynaložení těchto prostředků na obnovu, nicméně země peníze nebude moci získat, dokud nezavede 27 konkrétních vylepšení oblasti právního státu. Maďarsko proto bude muset mnoho věcí zlepšit, pokud chce peníze opravdu dostat.

Odstrašující příklad pro Česko

Premiér Viktor Orbán se za posledních pár let hodně změnil. Když v roce 2010 začínal, choval se velmi racionálně. Země si nevedla ekonomicky špatně a za jeho vlády se hodně začalo investovat např. do podpory nových technologií. Byl to on, kdo tuto politiku reprezentoval. Kolem r. 2017-18 ale nastal zlom, protože dovolil, aby Rusko začalo v zemi posilovat vliv. V posledních letech si zvolil Orbán cestu nacionalismu, začal se orientovat více na Rusko a ČLR (viz nákupy ruských a čínských vakcín), a tím se vydělovat z EU. Jeho přístup se nevyplácí. Země ztrácí důvěryhodnost a odchází investoři a firmy z Maďarska, což ukazuje, že Maďarsko není schopné krizi zvládat.

Maďarský přístup je i pro Česko odstrašujícím příkladem, jak věci nedělat. Rozdíl vynikne např. v kontrastu s Polskem. Polsko už od samého začátku pochopilo situaci na Ukrajině a stal se z něj politicky nejvýznamnější hráč v našem regionu. Naopak Maďarsko současnou situaci nepochopilo a stalo se politickým chudákem, páriou Evropy, který se kvůli své izolaci začíná ztrácet nejenom ekonomicky, ale také diplomaticky i politicky na všech frontách. Opravdu mu nemáme co závidět.

Autor: Tomáš Zdechovský (europoslanec za KDU-ČSL)

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace