Makedonii chce přejmenovat většina hlasujících, účast byla slabá

Makedonii chce přejmenovat většina hlasujících, účast byla slabá
Autor: pixabay.com|Popisek: Makedonie
01 / 10 / 2018, 07:30

Referendum o změně názvu Makedonie v neděli poznamenala nízká účast na hlasování. Z těch občanů, kteří přišli, se přes 90 procent vyslovilo pro příslušnou dohodu s Řeckem, která má zemi otevřít cestu do NATO a Evropské unie. Vyplývá to z částečných výsledků hlasování. Volební komise také oznámila, že k hlasovacím urnám se dostavilo jen 36 procent voličů. Premiér Zoran Zaev přesto označil plebiscit za úspěšný. Pokud nyní opozice odmítne dohodu o změně názvu státu podpořit, povede to k předčasným volbám, varoval Zaev.

Po sečtení 80 procent hlasů je jasné, že ti, kteří k urnám přišli, hlasovali v drtivé většině 91 procent hlasů pro dohodu. Na jejím základě se má bývalá jugoslávská republika nově nazývat Republika Severní Makedonie, zkráceně Severní Makedonie. Oprávnění hlasovat mělo zhruba 1,8 milionu občanů.

Přejmenování má za cíl ukončit spory se sousedním Řeckem, jehož součástí je i severní provincie Makedonie. Atény trvaly na změně názvu sousedního státu a blokovaly jakékoli jeho přibližování západním strukturám. Současný název sousedního státu Řecko považuje za problematický a vidí v něm hrozbu skrytých územních nároků do budoucna. Otázka v referendu zněla: "Jste pro členství v EU a NATO přijetím dohody mezi Makedonskou republikou a Řeckou republikou?"

Aby bylo referendum závazné, je podle makedonské ústavy nutná účast alespoň 50 procent oprávněných voličů. Vláda premiéra Zaeva ale referendum svolala pouze jako poradní. To znamená, že může výsledek i bez ohledu na volební účast interpretovat jako vypovídající odraz veřejného mínění.

"Obrovská většina" hlasovala pro členství země v NATO a v EU, řekl večer bez dalších podrobností Zaev v makedonském hlavním městě Skopji. Teď podle něj musí být "toto přání přeměněno v politickou aktivitu parlamentu". Pokud opozice odmítne dohodu podpořit, výsledkem budou předčasné parlamentní volby. "Tuto zemi povedu dál a Makedonie se stane členem NATO a EU," ujistil Zaev.

Řecké ministerstvo zahraničí v prohlášení konstatovalo "protichůdné" výsledky referenda a uvedlo, že za vzniklé situace je zapotřebí opatrného postupu, aby "byl zachován pozitivní potenciál dohody". "Klima nacionalismu a podezírání, falešných zpráv na denním pořádku a extrémního fanatismu bohužel neumožňují střízlivé posouzení značných přínosů dohody," citovala ministerstvo agentura AP.

Pozorovatelé nedostatečný počet hlasujících u volebních uren považují za prohru vládního kabinetu. Proti změně se také zvedla poměrně silná vlna odporu, proti byl například i prezident Ďorge Ivanov. Ten už dříve dokonce vyzval k bojkotu referenda.

Pro případnou změnu názvu státu se musí vyslovit dvoutřetinová většina poslanců parlamentu. Vláda, která referendum iniciovala, v něm ale takovou většinou nedisponuje a opozice označuje vládou vyjednanou dohodu o novém názvu za protiústavní. "Je jasné, že dohoda s Řeckem nedostala od lidu zelenou," řekl novinářům po plebiscitu lídr hlavní opoziční strany VMRO-DPMNE Hristiajn Mickoski.

Spojené státy už daly najevo, že v případě kladného výsledku referenda by se Severní Makedonie mohla brzy stát 30. členem NATO. Podpořit dohodu s Řeckem před referendem přijela v uplynulých týdnech do Skopje celá řada významných západních politiků, včetně německé kancléřky Angely Merkelové, šéfa NATO Jense Stoltenberga či amerického ministra obrany Jamese Mattise. Ten během návštěvy také varoval před ruským vměšováním do referenda.

Eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn prostřednictvím twitteru poblahopřál těm makedonským občanům, kteří se referenda zúčastnili. "Díky velmi výraznému hlasu pro 'ano' je tu široká podpora" pro dohodu a euroatlantické směřování Makedonie, domnívá se Hahn. Vyjádřil také naději, že všichni političtí lídři budou toto rozhodnutí respektovat a v zájmu země zodpovědně naplňovat.

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace