Máme Maďarům závidět přímé dodávky ruského plynu? Nebudou malé země vůči Rusku individuálně vždy v pozici prosebníka?

Máme Maďarům závidět přímé dodávky ruského plynu? Nebudou malé země vůči Rusku individuálně vždy v pozici prosebníka?
Autor: Pixabay|Popisek: Vladimir Putin
11 / 02 / 2022, 09:15

V září 2021 podepsalo Maďarsko s Ruskem dlouhodobou dohodu o dodávkách plynu, díky které má Maďarsko od státní ruské společnosti Gazprom, do jejíhož vedení míří bývalý německý sociálně demokratický kancléř Gerhard Schröder, dostávat 4,5 miliardy kubíků. Dodávky mají do Maďarska proudit přes Srbsko a Rakousko. Jsou podobné individuální smlouvy jednotlivých států s Ruskem rozumnou cestou?

Dohoda byla uzavřena na patnáct let. Od 1. října 2021 díky ní dostává Maďarsko ruský plyn prostřednictvím tzv. TurkStreamu přes Černé moře a jihoevropskými plynovody, na které se Maďaři napojili díky přeshraniční spolupráci především se Srbskem, dalším významným evropským spojencem Ruska. Dodávky plynu do Maďarska se tak vyhýbají území Ukrajiny. TurkStream je exportní plynovod vedoucí z Ruska do Turecka přes Černé moře. Jeho projektovaná kapacita je 31,5 miliardy metrů krychlových plynu ročně. Je určen k dodávkám plynu do Turecka a do jižní a jihovýchodní Evropy přes turecké území.

Připočteme-li Nordstream II, jenž směřuje Baltem do Německa a též obchází Ukrajinu, je Ruská strategie poměrně evidentní. Ukrajina bude postupně odstavena od jednoho z hlavních zdrojů příjmů, tedy tranzitních poplatků a bude čím dál více závislá na obchodu se sousedy za tržní ceny, nikoliv jen jako příjemce financí. A její konkurenceschopnost je dnes diskutabilní.

Během nedávné návštěvy Moskvy jednal maďarský premiér Viktor Orbán s Vladimirem Putinem o navýšení dodávek o miliardu metrů krychlových ročně. Putin odpověděl, že si nemyslí, že by to mělo být pro Rusko "velkým problémem" a doslova řekl: "pravděpodobně bude problém pro naše partnery v Evropě v příštím roce. Maďarsko nebude mít žádné problémy, protože se dohodneme na dodatečných objemech." Značná závislost Evropy na ruském plynu přitom není jednosměrná, protože platby za tuto surovinu tvoří zcela zásadní příjmovou položku ruského státního rozpočtu. Problém Putinových partnerů v Evropě je automaticky také ruský problém.

Ukrajina, která sama plyn z Ruska pro své potřeby přímo vzhledem k napjatým vztahům neodebírá již od roku 2015, maďarskou dohodu s Ruskem kritizovala, podobně jako se dříve negativně vymezila vůči německo-ruskému projektu Nord Stream 2, který stejně jako TurkStream umožní obejít její území. Maďarský ministr zahraničních věcí Szijjártó se proti kritice z Kyjeva ohradil slovy: "Energetická bezpečnost je pro Maďarsko spíš záležitostí bezpečnosti, svrchovanosti a ekonomiky než záležitostí politickou."

Zároveň však byla v prosinci podepsána smlouva mezi maďarskou společností FGSZ a ukrajinským Naftogazem, díky které Ukrajina dostává od ledna denně 8 milionů metrů krychlových plynu z evropského trhu přes Maďarsko. Jde o navýšení o přibližně 30 % z množství, které Ukrajina importuje díky podobné dohodě přes Slovensko.

Velkou pozornost začátkem února vzbudil výrok Vladimira Putina o tom, že Maďarsko nakupuje ruský plyn pětkrát levněji než zbytek Evropy, který zazněl na zmíněném setkání s Orbánem v Moskvě. "Vzhledem k tomu, že celá Evropa nyní prožívá energetickou, přesněji řečeno plynovou krizi, bylo velice důležité, že jsme uzavřeli dlouhodobé kontrakty. Vážíme si toho, že jsme je podepsali," komentoval to maďarský premiér.

Cena plynu jako jeden ze zásadních nákladů nejen průmyslu, ale domácností je přirozeně politikum. Maďarsko čekají volby, a především v tomto kontextu, a také v kontextu eskalující krize na Ukrajině je třeba Orbánovu návštěvu Moskvy číst. Doma se nyní Orbánovi hodí pochlubit se relativně nižší cenou a schopností vyjednat dodávky, pro Putina je cenné vytváření dojmu, že dokáže narušovat, také prostřednictvím exportní politiky, jednotu Západu, a že s vybranými zeměmi NATO a EU dokáže budovat vzájemně výhodné vztahy. Rozděl a panuj.

Maďarsko si pochvaluje dlouhodobou smlouvu s Ruskem, a má zdroje podobně jako celá Evropa diverzifikované (celkově tvoří ruský plyn přibližně 40 % evropského importu), nespoléhá jen na TurkStream, soustavu plynovodů v jihovýchodní Evropě a Rakousku, kudy dostává přibližně třetinu své roční potřeby. Jestliže nákup ruského plynu přes burzu v Rotterdamu, tak jak jej provádí Česká republika a další evropské země, znamená relativně vyšší náklady, současně přináší více jistoty ve vztahu k nepříliš předvídatelnému partnerovi, který může relativně snadno přiškrtit z jakéhokoli důvodu dodávky jedné zemi, ale jen s mimořádným sebezapřením a zásadním výpadkem příjmu mnoha odběratelům současně. Vypadá-li na první pohled maďarská snaha o přímou dohodu s Ruskem výhodně, při představě, že volby v Maďarsku skončí výsledkem, který Moskvě vyhovovat nebude, vyvstane naopak problém a rizika, a posilování přímé závislosti na Rusku se může Maďarům vymstít.

Pokud Nordsteram a Turkstream obejdou Ukrajinu, je možno ji odstavit. Je-li Maďarsko na „trubce“ ze Srbska, zastavení dodávek poškodí Maďarsko, Srbsko i Rusko. Jedna věc je prodej, pak nákup a nakonec tranzit. A Srbsko jistě příjmy za tranzit potřebuje a jako spojenec Ruska by možná chtělo kompenzace.

Rusko, obdobně jako Čína, mistrně rozbíjí jakékoliv snahy o společenství odběratelů. V případě Číny jsou to státy po proudu řek pramenících v Tibetské plošině, u Ruska to jsou státy na pojené na produktovody. Stanovováním různých cen a tzv. výhod staví jednotlivé státy proti sobě, zvyšuje závislost na dodavateli a vylepšuje jeho vyjednávací podmínky, než v případě jednání s uceleným a jednotným blokem zemí. A to bohužel Evropa potažmo EU není.

Zdroj: gazprom.com, Reuters, ec.europa.eu

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace