Dohoda EU s Tureckem vůbec nic nevyřešila. Řešením uprchlické krize není dovoz uprchlíků do Evropy, ale vývoz našich hodnot do zemí sousedících s EU.
Každý, kdo věří, že díky dohodě mezi EU a Tureckem uprchlická krize skončila, je naivní. Alespoň to tvrdí expert Bernd Lucke ze serveru focus.de. Brusel podle něj zkonstruoval přelud, který má oslnit občany EU a evropským vládám má pomoci získat čas. Dohoda totiž nevyřešila vůbec nic.
První slabinou celé smlouvy je prostý fakt, že je omezena pouze na řecké ostrovy a nevztahuje se na řeckou pevninu, která je snadno dosažitelná z evropské části Turecka. Současně došlo k tomu, že se situace s uprchlíky bude na řeckých ostrovech dále vyhrocovat. Podle Článku 19 Listiny základních práv je jasně zakázáno hromadné vyhoštění uprchlíků, takže není tak jednoduché všechny utečence vracet zpět do Turecka.
Další část dohody mluví o tom, že se budou vracet ti uprchlíci, kteří buď nemají na azyl nárok nebo o něj nepožádají. To si snad unijní politici mysleli, že se uprchlíci vzdají svého práva na azyl a vrátí se do Turecka? A myslí si snad někdo, že je nebude nikdo instruovat co a jak mají vypovídat, aby se vyhnuli deportaci?
Každý uprchlík má nárok na individuální přezkoumání jeho případu, ale to nebude možné rychle zvládnout v tak obrovském počtu uprchlíků. Rovněž představa, že ti Syřané, kteří připlují na ostrovy budou odmítnuti a nahrazení Syřany z tureckých táborů, je absurdní.
Další slabinou dohody je fakt, že Turecko není bezpečnou třetí zemí. Proto může Evropský soud pro lidská práva zabránit tomu, aby byli syrští občané bez možnosti azylového řízení posláni zpět do Turecka. A tak celý výměnný obchod zkolabuje.
Žádosti o azyl podané na řeckých ostrovech mají zajišťovat řecké úřady, jenomže ty nemají sílu ani schopnosti takové množství žádostí vůbec zpracovat. Od roku 2011 toho Řecko schopné není a upozornil na to i Evropský soud pro lidská práva ve svém dřívějším rozsudku, že "Řecko není schopné zajistit důstojné azylové řízení." Právě díky tomuto rozhodnutí se zhroutil dublinský systém a Řecko se spoléhalo na to, že azyl bude uprchlíkům vyřízen v jiných zemích EU.
Takže téměř všechny problémy zůstávají beze změny a situace se ještě zhorší, protože EU promeškala velkou příležitost, jak celý problém vyřešit. Všechno totiž začíná a končí u Turecka jako tzv. bezpečné třetí země, které prostě tuto podmínku nesplňuje. Statut bezpečná země znamená, že je v zemi respektována Evropská úmluva o ochraně lidských práv a Ženevská úmluva. Obě úmluvy sice Turecko podepsalo, ale například k Ženevské úmluvě pro uprchlíky z Blízkého východu přistoupilo až v nedávné době. Ale dodržuje Turecko tyto úmluvy?
Je třeba přiznat, že kancléřka Merkelová opět selhala, reagovala chybně od samého počátku a bylo jasné, že její "vítací politika" nebude mít dlouhého trvání. Merkelová měla spolu s ostatními unijními lídry trvat na tom, aby byla v Turecku (a dalších zemích na Blízkém východě a severní Africe) dodržována Ženevská úmluva a byla zajištěna ochrana lidských práv.
EU potřebuje na svých vnějších hranicích vybudovat kordon bezpečných třetích zemí, byť tam budou méně lákavé životní podmínky než v Evropě. To by významně přispělo k omezení přílivu uprchlíků. V podstatě lze říci, řešením uprchlické krize není dovoz uprchlíků do Evropy, ale vývoz našich hodnot do zemí sousedících s EU.
Tagy