Máme dnes trestat devadesátileté bývalé nacisty? Ano, byť jen symbolicky

Máme dnes trestat devadesátileté bývalé nacisty? Ano, byť jen symbolicky
Autor fotografie: Flickr.com|Popisek: nacismus
30 / 11 / 2016, 18:00

Německý soud tuto středu vyřkl ortel nad bývalým dozorcem v koncentračním táboře Osvětim Oskarem Gröningem. Soud uznal jeho spoluvinu za zabití 300 000 lidí. Má však dnes cenu trestat člověka, který si takřka jistě neodsedí čtyři roky, pokud vůbec nastoupí do vězení? Ano má, byť si odsedí třeba zlomek ze svého trestu. Nacistické zločiny mají být totiž nepromlčitelné i ve vztahu k památce rodin obětí.

KOMENTÁŘ

V posledních letech jsme byli svědky stále stejného scénáře. Pokud chtěl soud potrestat bývalého nacistického zločince, obvykla jeho snaha ztroskotala na tom, že obžalovaný se nemohl soudního stání kvůli špatnému zdraví vůbec zúčastnit. A potom zemřel a veškerá snaha obžaloby tak přišla vniveč. Viděli jsme to například na kauze válečného zločince Ladislava Nižňanského a mnoha dalších.

Případ Gröning je ale jasnější, protože jeho hlavní aktér stále ještě žije. Nic tedy nebrání tomu, aby nastoupil do výkonu trestu, i když si s největší pravděpodobností celé čtyři roky neodsedí. Ale o to zde vůbec nejde. Důležitější je personifikace viny a dání najevo, že nacistické zločiny nemají a hlavně nemohou být v žádném případě promlčeny, protože to, na čem se Gröning podílel, byla strašlivá zvěrstva.

Žádný rozumný člověk nemůže chtít po soudu, aby ukládal bývalým vysoce postaveným nacistům drakonické tresty. Pokud je soud pošle na pár let do vězení, v jejich věku se to rovná prakticky doživotí. To, že by bývalý prominentní nacista vyšel po několika letech z vězení, se tedy limitně blíží nule.

Každopádně má určitě smysl i dnes bývalé nacisty soudit, protože jejich vina na činech, jichž se dopouštěli ve jménu zrůdné ideologie, je neoddiskutovatelná.

 

Tagy článku