Poslanec Martin Lank: Mýty o novele zákona o zbraních

Poslanec Martin Lank: Mýty o novele zákona o zbraních
Autor: Pexels|Popisek: Ilustrační foto
12 / 06 / 2016, 12:00

Poslanec a člen bezpečnostního výboru Martin Lank o kontroverzním § 56 a vstupu policie do obydlí za účelem zadržení zbraně.

Měl bych asi slavit, že Sněmovnou prošel můj pozměňovací návrh, který legalizuje laserové zaměřovače na zbraň. Stejně tak vítám, že kolegyně a kolegové odmítli zkrátit platnost zbrojních průkazů, že jsme vládě sebrali možnost v době ohrožení státu nařídit lidem odevzdání zbraní.

Naštěstí neprošel ani návrh lidovců na zavedení povinných psychotestů, které nic neřeší, jak ukazují zahraniční zkušenosti. Toto vítězství má ale pro mě trochu hořkou příchuť - prošla totiž i nová pravomoc pro policii vstupovat do obydlí za účelem zadržení zbraně. Respektive neprošel pozměňovací návrh, který tuto pravomoc z novely vyřazoval. Po zvážení všech pro a proti jsem nakonec celý zákon podpořil - i když se skřípěním zubů. Výše uvedená pozitiva novely - a hlavně odstranění nedostatků a systémových chyb, které odhalil výbuch muničního skladu ve Vrběticích - podle mě převažují. Ale nadšený tedy nejsem.

Jana Černochová: "Prolomení domovní svobody v zákoně o zbraních je dalším zásahem vlády do základních lidských práv"

Jak už jsem psal, sporným bodem novely je nové oprávnění pro policii za jasně definovaných podmínek vstoupit do obydlí za účelem zabavení zbraní. Nicméně, nic se nejí tak horké, jak se uvaří – a konkrétně toto ustanovení zákona je zbytečně (a nejspíš účelově) démonizované.

Velice stručně: týká se to těch držitelů, u kterých v souvislosti s jejich psychickým stavem existuje důvodné podezření, že by mohli být nebezpeční sobě a svému okolí. A to POUZE v případě, že dotyčný PŘEDTÍM ODMÍTNE vydat zbraně dobrovolně a má to být využíváno až jako KRAJNÍ MOŽNOST.

Navíc – pokud se podezření o narušeném psychickém stavu lékařskou prohlídkou nepotvrdí, zbraň policie MUSÍ VRÁTIT. Podle legislativních odborníků se při vstupu do obydlí NEJEDNÁ o rozpor s Ústavou.

Teď si to pojďme rozebrat detailně. Následující materiál jsme dostali k dispozici, poté co jsme v diskuzi se zástupci ministerstva tento paragraf kritizovali:

Novela zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních (sněmovní tisk 667)
Zadržení zbraně podle § 56 a vstup policie do obydlí
Praktický postup:

V § 56 odst. 2 novely zákona o zbraních se zavádí oprávnění příslušníka policie zadržet zbraň kategorie A, B nebo C, střelivo a doklady pokud existuje důvodné podezření, že u držitele zbrojního průkazu došlo k takové změně zdravotního stavu, která může v souvislosti s nakládáním se zbraní představovat ohrožení jeho života nebo zdraví anebo života nebo zdraví jiných osob.

Policista vyzve držitele, aby zbraň vydal. Podle navrhovaného § 56 odst. 3 pokud držitel na výzvu příslušníka policie neprodleně neodevzdá zbraň (střelivo i s doklady) nebo nesdělí místo uložení a neumožní její převzetí policií, je příslušník policie oprávněn vstoupit do obydlí, jiných prostor nebo na pozemek, lze-li důvodně předpokládat, že se zde tyto věci nalézají, a zadržet je.

Vstup policie do obydlí je tedy až krajní možnost, která přijde na řadu, pouze jsou-li splněny tyto požadavky:
• důvodné podezření, že je v ohrožení život nebo zdraví
• výzva policisty, na kterou držitel zbraně nereaguje a zbraně neodevzdá.

Policista vstoupit navíc může pouze tam, kde lze důvodně předpokládat, že se zbraň nalézá a zadržet ji. To tedy také znamená, že nic dalšího již po vstupu do obydlí učinit nemůže, než pouze zadržet zbraň (střelivo i s doklady).

Zadržení zbraně je svou povahou neodkladné, ale také dočasné opatření. Policista, který zbraň zadržel, ji předá příslušnému útvaru policie (služby pro zbraně a bezpečnostní materiál) podle § 56 odst. 5, který začne ihned konat další kroky vedoucí zajištění.

Zadržení zbraně je mimořádné oprávnění, které se bude uplatňovat v jednotkách případů ročně.

Další postup po zadržení zbraně:

Příslušný útvar policie vyzve podle § 20 odst. 4 zákona o zbraních držitele zbrojního průkazu, u kterého existuje důvodné podezření, že došlo ke změně jeho zdravotního stavu (tj. i toho, komu byly zadrženy zbraně výše popsaným způsobem), aby se dostavil ke svému posuzujícímu lékaři a podrobil se lékařské prohlídce. Zároveň informuje policie i tohoto posuzujícího lékaře a sdělí mu důvody, proč je třeba provézt mimořádnou lékařskou prohlídku a vydat nový posudek o zdravotní způsobilosti.

Držitel zbrojního průkazu je povinen se nejpozději do 10 pracovních dnů podrobit lékařské prohlídce u svého posuzujícího lékaře a předložit příslušnému útvaru policie nový posudek. Mimořádná lékařská prohlídka popřípadě další odborná vyšetření pak musí být provedeny bez zbytečného odkladu.

Pokud podle tohoto nově vydaného posudku o zdravotní způsobilosti, je držitel zbrojního průkazu i nadále zdravotně způsobilý (jednalo se o planý poplach), příslušný útvar policie mu zadržené zbraně okamžitě vrátí.

Pokud však není držitel zbrojního průkazu nadále zdravotně způsobilý, policie zahájí správní řízení o odnětí zbrojního průkazu. Dále ve správním řízení policie rozhodne o zajištění zbraní. Držitel zbrojního průkazu sice nepozbude vlastnictví svých zbraní (zbraně se nevyvlastňují), ale musí zbraně prodat či jinak převézt na jinou oprávněnou osobu, nebo je nechat znehodnotit. Fyzicky manipulovat s nimi již nemůže.

Souhlas soudu?

Podle vyjádření Ministerstva spravedlnosti by případné podmínění vstupu do obydlí souhlasem soudu byla naprosto nesystémová změna. V daném případě se nejedná o postup policie jako orgánu činného v trestním řízení, ale jako správního orgánu. Není tu tedy analogie s domovní prohlídkou. Souhlas by proto nemohl vydávat trestní soud, ale správní soud. Ty jsou zřízeny pouze v krajských městech, přičemž soudci a další zaměstnanci těchto soudů pracují pouze v pracovních dnech, a to po stanovenou pracovní dobu. Žádné podobné souhlasy správní soudy navíc nevydávají. V případě akceptování tohoto požadavku by proto byla nezbytná minimálně novela soudního řádu správního.

Pokud má dojít k zadržení zbraně, musí existovat konkrétní zjištění, která má policie k dispozici, a o která se opírá ono zákonem vyžadované důvodné podezření, že u držitele zbrojního průkazu došlo k takové změně zdravotního stavu, která může v souvislosti s nakládáním se zbraní představovat ohrožení jeho života nebo zdraví anebo života nebo zdraví jiných osob. Taková konkrétní zjištění však jsou pro soud nepřezkoumatelná. Stejně by byla nepřezkoumatelná i v případě uvažovaného souhlasu státního zástupce. Tyto souhlasy by pouze vedly ke snímání odpovědnosti z policie za jimi realizované zákroky.

Alternativně lze spíše uvažovat o možnosti zakotvení povinnosti policie přibrat nezúčastněnou osobu v případě, kdy při zadržení zbraně vstupuje do obydlí. Tuto povinnost by pak policie neměla pouze v případě, kdy by věc nesnesla odkladu. Tímto by byla posílena práva osoby, které je zadržována zbraň.

Policejní kontrola přímo v bytě a bez povolení? Ano

Vstup do obydlí bez souhlasu soudu

Nedotknutelnost obydlí je garantována v článku 12 Listiny základních práv a svobod. Podle odstavce 2 tohoto článku je domovní prohlídka přípustná jen pro účely trestního řízení, a to na písemný odůvodněný příkaz soudce. Odstavec 3 článku 12 však dále stanoví, že jiné zásahy do nedotknutelnosti obydlí mohou být zákonem dovoleny, jen je-li to v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku.

Ministr vnitra trvá na domovních prohlídkách při kontrolách zbraní

Právě v mezích a limitech čl. 12 odst. 3 Listiny základních práv a svobod je konstruováno nově navrhované znění § 56 zákona o zbraních – zadržení zbraně.

Níže jsou uvedeny příklady některých dalších zákonů, v nichž je umožněno stáním orgánům, zasahovat do domovní svobody bez souhlasu soudu:

1) § 18 odst. 1 zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě (Členové výjezdových skupin jsou oprávněni vstupovat za účelem poskytnutí přednemocniční neodkladné péče do cizích objektů, obydlí a na cizí pozemky, pokud se tam podle dostupných informací nachází osoba, které má být přednemocniční neodkladná péče poskytnuta)

2) § 172 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona (V případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví osob či zvířat, které nastalo v souvislosti s přípravou a prováděním neodkladného odstranění stavby, nutných zabezpečovacích prací nebo vyklizení stavby ve veřejném zájmu, může oprávněná úřední osoba vstoupit na pozemek, stavbu a do stavby i bez vědomí jejich vlastníka. O tom musí vlastníka bez zbytečného odkladu informovat a uvést důvody, které k tomu vedly)

3) § 88 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. (Pokud hrozí šíření nákazy, zvýšený výskyt přenašečů infekčních onemocnění a škodlivých nebo epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů a ke zjištění ohniska nákazy, k nařízení, provedení a kontrole protiepidemických opatření mohou zaměstnanci orgánu ochrany veřejného zdraví v mimořádných případech hodných zvláštního zřetele vstupovat do obydlí fyzických osob. Kontrolující jsou oprávněni vstoupit do obydlí fyzické osoby ke zjištění zdroje hluku a vibrací, kterým byl překročen v chráněných prostorech upravených v § 30 odst. 3 hygienický limit hluku nebo vibrací a ke zjištění zdroje neionizujícího záření, kterým byla v místě přístupném fyzickým osobám překročena nejvyšší přípustná hodnota neionizujícího záření. Fyzické osoby jsou povinny jim tento vstup umožnit a strpět či provést opatření nařízená podle tohoto zákona k zamezení vzniku a šíření infekčních onemocnění)

Proč při zadržení zbraně nestačí postup podle zákona o policii?

Podle ustanovení § 35 zákona o policii je policista oprávněn vyzvat osobu k vydání zbraně, hrozí-li nebezpečí, že jí bude neoprávněně užito k násilí nebo pohrůžce násilím. Po předchozí marné výzvě je policista oprávněn zbraň odebrat. Policista je však oprávněn provést prohlídku osoby a odebrat jí zbraň, pouze pokud má být omezena osobní svoboda osoby, nebo proti ní směřuje zákrok nebo jiný úkon zároveň hrozí nebezpečí, že osoba bude klást odpor, a je podezření, že má u sebe zbraň.

Podle ustanovení § 40 je policista oprávněn vstoupit bez souhlasu uživatele do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek a provést tam potřebné úkony nebo jiná opatření jen tehdy, jestliže věc nesnese odkladu a vstup tam je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti. V tomto případě tedy musí být nebezpečí přímo hrozící, což u osoby, která je „jen“ psychicky nemocná nemusí být splněno. 

Nově navržené ustanovení § 56 zákona o zbraních oproti výše uvedenému § 40 zákona o policii stanovuje konkrétnější podmínky a limity, kdy a jak může takové opatření realizovat. Namísto obecného ustanovení v zákoně o policii (kde je ale klíčovým kritériem „bezprostřednost“ nebezpečí) se zde přesněji vymezují práva a povinnosti obou stran – jak držitele zbrojního průkazu, tak i policejního orgánu.

Na základě výše uvedeného je ale evidentní, že ve skutečnosti tento paragraf jen těžko může znamenat „přípravu na plošné odzbrojení obyvatelstva“, nebo „zabavování zbraní těm, co jsou systému nepohodlní“, jak bývá často prezentováno.

Pro tyto účely by „systém“ v případě potřeby jistě našel vhodnější a jednodušeji použitelný nástroj. Upřímně, aplikaci tohoto paragrafu v praxi si dovedu jen obtížně představit i za normálních podmínek a největší nebezpečí jeho zneužití vidím v tom, že si jeho prostřednictvím budou znepříjemňovat život znepřátelení sousedé. Považuji ho spíše za jistou formu populismu současné vlády, která potřebuje ukázat nějakou reakci na tragédii v Uherském Brodě. Přesto osobně s uvedeným paragrafem nesouhlasím a doufám, že se s ním v rámci legislativního procesu náležitě vypořádá Senát.

Autor: Martin Lank

Branný výbor je proti právu policie zadržet legálně drženou zbraň přímo v obydlí

Jana Černochová: Odmítám bezprecedentní zásah do soukromí

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace