Popisek: JFK
Dokumenty související s atentátem na prezidenta Johna Kennedyho, které byly ve čtvrtek z rozhodnutí Bílého domu odtajněny, potvrzují úpornou snahu tajných služeb zachytit už před osudným dnem kontakty budoucího vraha Lee Harveye Oswalda s komunisty.
Vypovídají rovněž o amerických přípravách atentátu na kubánského vůdce Fidela Castra. Vyplývá to z prvních analýz souboru odtajněných spisů, o nichž dnes informují americká média. Ruské historiky informace o stycích Oswalda se SSSR nepřekvapily. WikiLeaks nabízí odměnu za vyzrazení tajných dokumentů o Kennedym.
Podle listu The Washington Post se FBI s mimořádným úsilím snažila vystopovat podezřelé komunisty působící v USA. Některá svědectví agentů mapují diskuse uvnitř americké komunistické strany, které se po atentátu soustřeďují na úvahy o Oswaldově vině a dopadu vraždy na komunistické hnutí.
Mezi odtajněnými dokumenty je údaj o odměně, kterou kubánští exulanti v USA byli ochotni vyplatit za zabití havanských revolucionářů. Za smrt Fidela Castra to bylo 100.000 dolarů (dnes odpovídá hodnotě 800.000 dolarů, tedy 17,5 milionu korun), za zabití jeho bratra Raula a za smrt Ernesta Che Guevary, argentinského revolucionáře a Castrova ministra, po 20.000 dolarech.
Podle televize CNN odtajněné dokumenty potvrzují, že přípravy atentátu na Fidela Castra byly zahájeny už v prvních dnech Kennedyho úřadování v Bílém domě. Robert Kennedy, prezidentův bratr a ministr spravedlnosti, prý zjistil, že CIA nabídla přes prostředníka americkému gangsterovi Samu Giancanovi 150.000 dolarů za to, že najme Castrova vraha. Tajná služba měla prý zájem i na spolupráci s jinými gangstery, kteří měli Castra otrávit smrtící pilulkou.
Rozsáhlá zpráva amerického Kongresu, rovněž odtajněná, nicméně uvádí, že teorie o smrti Kennedyho jako odplatě za pokusy zabít Fidela Castra je nepravděpodobná.
Zpravodajský server Politico poukazuje naopak na možnou vietnamskou stopu ve vyšetřování, kterou je prý zpráva bývalého šéfa CIA Richarda Helmse z roku 1975. Helms v odtajněné výpovědi tvrdí, že tehdejší prezident USA Lyndon Johnson spekuloval, že Kennedyho vražda byla odvetou za smrt jihokorejského diktátora Ngo Dinh Diema po puči z listopadu 1963, do něhož byla údajně CIA zapletena.
Politico rovněž vyzdvihuje pasáže z memoranda bývalého šéfa FBI Edgara Hoovera o Jacku Rubym, který Kennedyho vraha Oswalda zastřelil 24. listopadu 1963, dva dny po atentátu. Hoover označuje za neomluvitelné, že dallaská policie smrt Oswalda dopustila, přestože měla den staré varování o možném útoku. Šéf FBI rovněž upozorňuje na pověsti o tom, že Ruby měl vazby na chicagské podsvětí. Hoover se obával, že násilná smrt Oswalda zpochybní verzi o atentátu jako činu osamělého střelce.
Politico v odtajněných dokumentech našlo informaci, že Oswald dva měsíce před zabitím Kennedyho hovořil s agentem sovětské rozvědky KGB. Oswald mluvil telefonicky "lámanou ruštinou" se sovětským konzulem v Mexiku Valerijem Kostikovem, který byl podle CIA důstojníkem KGB. CIA rovněž zachytila výrok kubánského špiona, který Oswalda znal. Měl prohlásit, že Oswald je "dobrý střelec".
The Washington Post upozorňuje, že některé dokumenty očekávané s největším napětím odtajněny nebyly. Jedná se mimo jiné o zprávu šéfa rezidentury CIA v Dallasu Waltona Moorea z doby atentátu nebo o výpověď podnikatele Gordona McClendona, který hovořil s Jackem Rubym krátce předtím, než zastřelil Oswalda. Chybí i podrobnější informace o aktivitách kubánského exilu v USA.
Historici se zvlášť těšili na zprávy o Oswaldově šestidenní cestě do mexické metropole, kde se dva měsíce před atentátem setkal s Kubánci a Sověty. Žádné z takových svědectví - snad kromě telefonátu s Kostikovem - ale očividně odtajněno nebylo.
Trump schválil zveřejnění jen části dokumentů o vraždě Kennedyho
Americký prezident Donald Trump ustoupil tlaku zpravodajských služeb a ponechal "pod zámkem" část dokumentů o vraždě prezidenta Johna Kennedyho v roce 1963. Očekávalo se, že prezident by mohl ve čtvrtek odtajnit všech 3100 dokumentů Federálního úřadu vyšetřování (FBI) a Ústřední zpravodajské služby (CIA), které dosud nebyly přístupné. Trump ale schválil zveřejnění pouze 2800 z nich.
Podle dnešních informací amerického tisku se šéf Bílého domu o zablokování části utajovaných spisů rozhodl na poslední chvíli. Největší námitky mělo prý vedení CIA a FBI. O definitivním osudu utajovaných dokumentů se má rozhodnout během příštích 180 dnů.
Podle úředníků z Bílého domu Trump neměl kvůli obavám o národní bezpečnost jinou možnost. Po přezkoumání, které má skončit do 26. dubna příštího roku, by ale měly zůstat utajené jen výjimečně.
Velká část dokumentů týkajících se atentátu již byla v minulosti zveřejněna, některé složky ale v režimu utajení zůstaly až do čtvrtka, kdy končila lhůta na jejich blokování. Texty byly nepřístupné po dobu 25 lety na základě zákona z roku 1992 s odůvodněním, že by jejich zveřejnění mohlo ohrozit národní bezpečnost USA. Složky zpřístupnila knihovna amerického Národního archivu.
Kennedy byl zastřelen 22. listopadu 1963 při návštěvě Dallasu. Podle oficiálního závěru vyšetřovatelů atentát spáchal Lee Harvey Oswald. Průzkum stanice History Channel k 50. výročí Kennedyho tragické smrti ale ukázal, že přes 70 procent Američanů nevěří tomu, že jednal sám. Celkem 74 procent dotazovaných navíc považuje Oswalda za obětního beránka, které posloužil k zakrytí "čehosi většího".
Zveřejněný soubor 2800 dokumentů obsahuje statisíce stránek, které podle agentury AP nyní historici a redakce amerických médií usilovně studují. Zkoumání bude trvat týdny. Ať je ale obsah listin jakýkoli, podle historiků nebude zodpovězena základní otázka: zda vrah Lee Harvey Oswald jednal sám nebo měl společníky.
WikiLeaks nabízí odměnu za vyzrazení tajných dokumentů o Kennedym
Kontroverzní server WikiLeaks nabízí 100.000 dolarů (2,2 milionu Kč) tomu, kdo získá dosud utajované dokumenty o vraždě prezidenta Johna Kennedyho z roku 1963. S odvoláním na výzvu WikiLeaks na twitteru to dnes napsal list The Washington Examiner. Americký Národní archiv ve čtvrtek zpřístupnil 2800 z 3100 dosud utajovaných spisů věnovaných atentátu, zbylé dokumenty jsou dál tajné a o jejich osudu se má rozhodnout v příštím půlroce.
Server WikiLeaks v minulosti proslul publikováním velkých objemů utajovaných informací. Slibovanou odměnu vyplatí v případě, že dosud utajované dokumenty o Kennedyho vraždě odhalí "porušení práva, neschopnost (úřadů) nebo administrativní chyby".
Prezident Donald Trump zablokoval zpřístupnění plného objemu archivovaných listin se zdůvodněním, že jejich zveřejnění by ohrozilo národní bezpečnost USA. Podle amerických médií se tak stalo údajně na poslední chvíli a na nátlak Ústřední zpravodajské služby (CIA) a Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Obě organizace WikiLeaks opakovaně a tvrdě kritizuje.
Zakladatel WikiLeaks Julian Assange adresoval svým příznivcům na twitteru vzkaz, podle něhož se CIA a FBI zasadily o zadržení utajovaných informací s cílem Trumpa znemožnit. "Měly doslova 25 let na přípravu plánovaného zveřejnění. Odklad je neomluvitelný," napsal Assange.
Ruské historiky informace o stycích Oswalda se SSSR nepřekvapily
Zveřejnění nového souboru utajovaných dokumentů o vraždě prezidenta Johna Kennedyho dnes zaujalo i ruské komentátory, kteří se zamýšlejí nad poměrně bohatou historií styků atentátníka Lee Harveyho Oswalda se sovětským prostředím. Kennedyho vrah žil přes dva roky v Minsku a ze SSSR si do Spojených států přivezl manželku Marinu. Podle zveřejněných dokumentů před atentátem kontaktoval agenta sovětské rozvědky v Mexiku.
Sovětské kontakty Oswalda nejsou pro ruské historiky žádnou novinkou, uvedla rozhlasová stanice Echo Moskvy. Historik Alexej Kuzněcov dokonce připouští, že sovětské tajné služby měly mnoho příležitostí Oswalda zverbovat, i když hodnověrné důkazy chybějí.
Že by SSSR stál za Kennedyho vraždou ale Kuzněcov odmítá. "Sovětský svaz neměl absolutně žádný důvod zabít Kennedyho. Navzdory karibské krizi a vietnamské válce byly vztahy s Kennedym dobré," konstatoval historik.
I pro Alexandra Michajlova, bývalého generála ruské kontrarozvědky FSB, je tvrzení o spojitosti Kremlu s atentátem na Kennedyho absurdní. Michajlov tvrdí, že veškeré dokumenty vztahující se k Oswaldovi poslední šéf rozvědky KGB Vadim Bakatin předal Američanům. Dostali prý i informace o "opatřeních technického charakteru," tedy pravděpodobně o sledování a odposleších.
Kreml se dnes reakci na zveřejnění amerických archivních dokumentů vyhnul. "Ještě jsme je neprozkoumali, nemůžeme k nim nic říct," konstatoval prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. "Raději se zabýváme budoucností a přítomností, i když se z minulosti učíme," dodal. Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov agentuře TASS řekl, že komentovat spekulace o "sovětské stopě" je pod úroveň Ruska. Zkoumat pozadí atentátu je podle něj věcí historiků.
Dokumenty zveřejněné ve čtvrtek v USA mimo jiné přinášejí také informace amerických agentů v SSSR o názorech Kremlu na vraždu Kennedyho. Sovětské vedení prý bylo přesvědčeno, že za vraždou stojí viceprezident Lyndon Johnson, který po smrti Kennedyho převzal prezidentskou funkci. Kreml se prý kromě toho obával, že Kennedyho smrt by mohla v USA odstartovat protisovětskou kampaň, jež by mohla vést k jaderné válce.
Zdroj: ČTK