Měli osmašedesátníci naději na úspěch?

Měli osmašedesátníci naději na úspěch?
Autor: redakční databáze|Popisek: tanky
21 / 08 / 2016, 16:30

Proces demokratizace, který spustil Alexandr Dubček a další politikové v lednu 1968, násilně přervala invaze vojsk států Varšavské smlouvy 21. srpna 1968.

KOMENTÁŘ

V těchto dnech si připomínáme smutné výročí okupace Československa vojsky Varšavského paktu, z nichž největší tíhu invaze nesl SSSR. Nadějný vývoj země směrem k demokratizaci země SSSR násilně potlačil, protože se obával ,,nákazy" ostatními zeměmi a možné ztráty kontroly nad celým sovětským blokem. Invazi zdůvodnil tím, že je v zemi ,,kontrarevoluce", která usiluje o svržení mocenského monopolu KSČ, návrat ke kapitalismu a politické a ekonomické připojení k Západu.

Dubček a další usilovali přitom neusilovali o odstranění socialismu, ale jeho důslednou demokratizaci a větší politický i ekonomický pluralismus. V průběhu obrodného procesu (leden - srpen 1968) byla zrušena cenzura, která podle reformních komunistů byla ,,nepřípustná", probouzela se občanská společnost i nekomunistické strany, režimem dosud kontrolované.

To však vadilo prosovětské klice konzervativních komunistů, kteří se báli o své pozice. Vasil Biľak, Drahomír Kolder, Oldřich Švestka, Antonín Kapek a další proto minimálně od března 1968 usilovali o to, aby ,,v nějaké formě" SSSR zasáhl a nadějný demokratizační vývoj zastavil. SSSR též sledoval průběh obrodného procesu v Československu s obavami. Proto již v březnu na drážďanské schůzce komunistických stran sovětské vedení v čele s Leonidem Brežněvem tvrdě vytýkalo čs. komunistům ,,nárůst pravicových sil", jež dubčekovské vedení nemá pod kontrolou.

V červenci 1968 ve Varšavě a následně v srpnu v Čierné nad Tisou Brežněv zastřeně hrozil invazí, pokud bude proces demokratizace v nezměněné formě pokračovat. Dubček, který nevěřil, že by se SSSR k tomuto kroku odhodlal, se 21. sprna, kdy již obsazení Československa byla skutečností, psychicky zhroutil a chtěl odstoupit z postu prvního tajemníka. Jeho a ostatní reformní komunisty unesly sovětské jednotky do Moskvy, kde až na Františka Kriegela museli podepsat tzv. moskevský protokol, který v podstatě restituoval politické poměry před lednem 1968 a znamenal nástup normalizace v čele s bývalým Dubčekovým spojencem Gustávem Husákem.

SSSR vojensky záměrně zasáhl ještě před konáním XIV. sjezdu KSČ, jež byl naplánován na září 1968. Zde měla být smetena velká část konzervativců, kteří sabotovali demokratizační proud. Protože se SSSR obával, že ztratí své ,,agenty" uvnitř KSČ a vlastně kontrolu nad vývojem v Československu, rozhodl se použít ozbrojenou sílu pod pláštíkem probíhající ,,kontrarevoluce" v Československu, která má za cíl odstranit mocenský monopol KSČ a socialismus. Invaze do Československa byla největší vojenskou operací od skončení druhé světové války.

,,Osmašedesátníci" tak v podstatě neměli šanci, jak proces demokratické obrody společnosti úspěšně dotáhnout. Neexistovaly pro to zejména mezinárodní předpoklady. Československo bylo součástí východního bloku a SSSR si nárokoval v rámci tzv. Brežněvovy doktríny omezené suverenity zasáhnout všude tam, kde byl podle jeho výkladu ohrožen socialismus. V existujícím rozděleném světě sice Západ formálně protestoval proti invazi, ale reálně nemohl (a ani nechtěl) dělat nic.

Bylo tak otázkou času, kdy k obazení Československa dojde, a to i kdyby byl demokratizační proces zpomalen. Na konci by vždy byl vpád SSSR a jeho satelitů do Československa.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace