Merkelová: Mezi Německem a Tureckem jsou nadále hluboké rozdíly

Merkelová: Mezi Německem a Tureckem jsou nadále hluboké rozdíly
28 / 09 / 2018, 18:15

Mezi Tureckem a Německem podle kancléřky Angely Merkelové přetrvávají hluboké názorové rozdíly, které se týkají například svobody tisku nebo právního státu. Šéfka německé vlády to v Berlíně řekla po jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Zdůraznila také, že požaduje propuštění Němců, kteří jsou v Turecku stále ve vazbě.

"Na jedné straně existuje společný strategický zájem na dobrých vztazích - i z německé strany. Na druhé straně jsou ale hluboké názorové rozdíly v otázkách, jak vypadá demokratická, svobodná, otevřená společnost," uvedla Merkelová po asi hodinu a půl dlouhém jednání.

Mezi oblastmi, které obě země spojují, zmínila šéfka německé vlády spojenectví v rámci NATO, otázky migrace nebo boj proti terorismu. Zdůraznila, že o rozdílech je nadále připravena s Tureckem jednat.

Erdogan v souvislosti s požadavkem Berlína na propuštění zadržovaných Němců řekl, že je třeba respektovat nezávislost turecké justice. Merkelová k tomu poznamenala, že při všem respektu k této nezávislosti jsou některé procesy, které by podle spolkové republiky měly fungovat jinak. Narážela tím zřejmě i na to, že někteří ze zadržovaných nebyli ani po dlouhých měsících obžalováni.

Turecký prezident dnes zase Německo vyzval k důraznějšímu postupu vůči příznivcům hnutí duchovního Fethullaha Gülena, které vinní z pokusu o puč v Turecku před dvěma roky. V Německu jsou jich podle něj stovky. Merkelová k tomu poznamenala, že SRN bere na vědomí turecké informace o hnutí, potřebuje jich ale více, aby bylo případně možné zakročit tvrději.

Oba politici dnes diskutovali také o situaci v Sýrii. Dohodli se na společné schůzce s prezidenty Ruska Vladimirem Putinem a Francie Emmanuelem Macronem, na níž by se v říjnu měli zabývat situací v syrském Idlibu.

Na dnešní tiskové konferenci nakonec nebyl turecký novinář Can Dündar, který byl v Turecku odsouzen a nyní žije v berlínském exilu. Erdogan údajně zvažoval, že nepřijde před novináře, pokud bude přítomen Dündar. Žurnalista své rozhodnutí zdůvodnil tím, že nechtěl, aby se tisková konference zrušila kvůli jediné osobě a aby jeho kolegové neměli možnost položit Erdoganovi kritické otázky. Jednoho z novinářů bezpečnostní složky během tiskové konference vyvedly. Měl na sobě tričko s nápisem "Svobodu pro novináře v Turecku".

Turecký prezident se dnes setkal také se svým německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem. Spolkový prezident při schůzce kritizoval zatýkání politických oponentů v Turecku. "Mám jako prezident této země starost o německé státní příslušníky, kteří jsou v Turecku ve vazbě z politických důvodů," řekl Steinmeier. Obavy má podle svých slov také o turecké novináře, odboráře, právníky, intelektuály a politiky, kteří jsou v Turecku ve vazbě.

V souvislosti s pokusem o puč z léta 2016 bylo v Turecku propuštěno ze zaměstnání či suspendováno na 160.000 lidí, včetně soudců, policistů či učitelů, z toho přes 50.000 lidí skončilo za mřížemi. Do vězení muselo také na 160 novinářů. Kolem 150 médií muselo ukončit činnost.

Turecko chce vydání novináře Dündara, Berlín mluví o provokaci 

urecko po Německu chce, aby vydalo novináře Cana Dündara. Německá vláda to podle listu Süddeutsche Zeitung a televizních a rozhlasových stanic NDR a WDR, které o případu informovaly, vnímá jako provokaci související s nynější státní návštěvou tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana ve spolkové republice.

Německému ministerstvu zahraničí přišla diplomatická nóta v pondělí. Turecké velvyslanectví v ní žádá zatčení a vydání Dündara kvůli údajné špionáži, vyzrazení státních tajemství a propagandě. Důvodem je článek deníku Cumhuriyet z roku 2015 o utajených dodávkách zbraní z Turecka do Sýrie. Dündar, který byl tehdy šéfredaktorem listu kritického vůči Erdoganovi, byl kvůli textu v roce 2016 odsouzen k pěti letům a deseti měsícům odnětí svobody. Podařilo se mu ale odejít do Německa, kde žije v exilu.

Na německé straně se turecká žádost rozhodně nesetkala s pochopením. Berlín ji podle německých médií vnímá jako provokaci a nepochopitelný krok, pokud má Erdogan skutečně zájem o normalizaci vzájemných vztahů, jak o tom hovoří. Vydání jednoho z nejznámějších tureckých novinářům z německého pohledu nepřipadá v úvahu.

Dündar rozhodně není jediným novinářem, který byl podle pozorovatelů v Turecku v posledních letech kvůli své práci odsouzen. Od pokusu části armády o převrat v červenci 2016 skončilo v Turecku za mřížemi kolem 160 novinářů a činnost muselo ukončit na 150 médií.

Vztahy Ankary a Berlína výrazně zatížil také případ německo-tureckého novináře Denize Yücela, který byl rok v turecké vazbě, než se mohl vrátit do Německa. Podle Berlína byl Yücel vězněn čistě z politických důvodů, což Ankara popírá.

Podle listu Bild kvůli Dündarovi hrozila další vážná roztržka. Erdogan údajně zvažoval, že odřekne společnou tiskovou konferenci s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, pokud se jí turecký žurnalista zúčastní. Dündar tak ale nakonec neučinil.

Erdogan po jednání s Merkelovou vyjádřil přesvědčení, že Turecko má právo na to, aby mu byl Dündar předán. "Tato osoba je někdo, kdo by měl dnes být ve vězení, protože vyzradil státní tajemství," nechal se slyšet turecký prezident.

Turecký server Yeni Asir mezitím informoval, že Ankara chce po Berlínu vedle Dündara vydání dalších 68 lidí. Příslušný seznam tento týden obdržela německá tajná služba.

 

Zdroj: ČTK

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace