Messerschmitt ME-262

Messerschmitt ME-262
Autor: „Messerschmitt Me 262 050606-F-1234P-055“ od USAF – http://www.nationalmuseum.af.mil/shared/media/photodb/photos/050606-F-1234P-055.jpg. Licencováno pod Volné dílo via Wikimedia Commons|Popisek: Messerschmitt Me 262
01 / 09 / 2015, 16:00

Messerschmitt ME 262 bolo prvým prúdovým lietadlom, ktoré sa vyrábalo sériovo.

Na jeho konštrukcii sa začalo pracovať už v roku 1938, kde firma Messerschmitt dostala od ríšskeho ministerstva letectva (RLM) zákazku na vývoj prúdového stíhacieho lietadla.

Messerschmitt Me 262

Replika Me-262 na letecké show CIAF 2015

Prvé skúšky tohto lietadla boli už v roku 1941, no stroj bol zatiaľ bez prúdových motorov. Prvý prototyp s prúdovým motorom vzlietol až 18.júla 1942 a pilotoval ho Fritz Wendel. Skúšobné lety trvali potom ďalší rok, hlavne kvôli problémom s motorom. Prvé motory mali predpísanú životnosť 45-50 hodín, no väčšina z ich prestala fungovať pri 12 hodinách nasadenia.

Ďalším hlavným problémom bol fakt, že nemeckí konštruktéri nemali skúsenosti so správaním materiálov pri takých vysokých teplotách a často dochádzalo k deformáciám motora, čo výrazne ovplyvňovalo životnosť motora. Ďalším výrazným problém pri skonštruovaní ME 262 bol aj sám Adolf Hitler, ktorý trval za každú cenu na vytvorení rýchleho bombardéra (blitzbomber).

Významnejší pokrok prišiel v roku 1943 keď lietadlo vyskúšal Adolf Galland - nemecké letecké eso. Galland bol natoľko nadšený lietadlom ME 262, že po prvom lete na jeho palube povedal: ,,Akoby ho poposúval anjel“. (Lüdeke, 2009, s.195). Galand okamžite začal vyjednávať s Luftwafe o sériovej výrobe. Tá začala 30.júla 1943 v Regensburgu, ale kvôli náletom bola pozastavená a presunutá do Bavorska, kde opäť začala 30.novembra 1943.

Bojové nasadenie :

Prvé sériovo vyrábané stroje boli dodané luftwaffe v júli 1944. Stroje sa využívali hlavne proti bombardérom kde mali dosahovali veľké úspechy, no v súbojoch so spojeneckými stíhačkami napríklad s americkým P-51 mustang alebo britským Supermarine Spitfire mali len priemerné výsledky. ME 262 mal oproti ním menšiu obratnosť. ME 262 bol najviac zraniteľný pri pristávaní, kde na neho často striehli spojenecké stíhačky, práve preto sa vyčlenili jednotky zložené z lietadiel Bf 109 a Fw 190 na leteckú ochranu letísk s lietadlami ME 262. Podľa oficiálnych údajov Luftwaffe prevzalo do konca vojny 1433 lietadiel ME 262, no súčasne nebolo nikdy nasadených viac ako 250 strojov. Mnoho ich bolo zničených na zemi, iné zase neštartovali kvôli nedostatku paliva alebo chýbali skúsení piloti, ktorí by dokázali ovládať prúdové lietadlo.

Noční stíhač B-1a/U1

Po druhej svetovej vojne sa v Československu rekonštruovalo 12 strojov ME 262 a to 9 jednomiestnych a 3 dvojmiestne stroje pod označením Avia S-92, tieto stroje boli prvé prúdové stroje používané československou armádou, zavedené do výzbroje československej armády boli v roku 1948 a vyradené až v roku 1957.

Niektoré varianty ME-262

A-1a Schwalbe - a to verzia Jager (stíhačka) a Jabo (stíhací bombardér)
A-4a – prieskumná verzia
B-1a – dvojmiestny cvičný stroj
A-2a Sturmvogel – rýchly bombardér s dvomi kanónmi.

Technické údaje ME-262-1a Schwalbe (Lastovička)

Typ – stíhacie lietadlo, stíhacie bombardovacie lietadlo
Posádka – 1 muž
Hmotnosť: 3800kg
Maximálna vzletová hmotnosť 6400kg
Dĺžka: 10,6 m
Rozpätie: 12,48 m
Výška: 3,84
Pohon: Dva prúdové motory Junkers-Jumo 004B-1-2
Maximálna rýchlosť: 870km/h
Dolet: 1050km
Výzbroj: štyri pevne nainštalované kanóny MK108 kalibru 30mm v čelnej časti trupu, prípade raketové delá 24rm kalibru 55mm na nosných doskách.

Zdroj: Lüdeke, Wikipedie

Autor: Samuel Poništ

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace