foto: Redakce Security Magazínu/Obchod na Praze 1 (ilustrační foto)
Hlučné provozy, narušování nočního klidu a vytlačování běžných služeb. S těmito problémy bojují obyvatelé center všech velkých českých měst. Klíčem k bezpečnějšímu veřejnému prostoru je také prevence a aktivní přístup v tom, komu a za jakých podmínek radnice pronajímají své nemovitosti. Ukázkovou laboratoří a varováním pro zbytek republiky je pražská první městská část.
Tlak intenzivního turismu a nočního života dělá z historického centra metropole ideální příklad toho, co se stane, když obyvatelé ztratí kontrolu nad tím, co vzniká v jejich bezprostředním okolí. Pro udržení veřejného pořádku a kvality života v jakémkoliv městě je totiž zásadní, aby lidé měli včas k dispozici informace o chystaných pronájmech městských prostor.
Příklad z Prahy 1 ukázal na problém s přístupem k informacím
Jak složité je domoci se informací o provozních mantinelech v dané lokalitě, ukazuje situace z Liliové ulice na Praze 1. Společenství vlastníků jednotek v domě Liliová 946/14 požádalo v roce 2024 podle zákona o svobodném přístupu k informacím o aktuální nájemní smlouvu k prostoru, v němž funguje bar. Chtělo zjistit zejména podmínky týkající se otevírací doby a hudební produkce, které mohou ovlivňovat noční klid v okolí.
Ačkoliv radnice v tomto konkrétním případě v listopadu 2025 odmítla provozovateli schválit žádost o prodloužení provozní doby, samotný proces odhaluje informační asymetrii. Obyvatelé často pátrají po provozních podmínkách podniků až zpětně formou úředních žádostí. V systému, který klade důraz na prevenci a efektivní správu veřejného prostoru, by však měly být tyto informace dostupné a komunikované s dostatečným časovým předstihem.
Politické sliby vs. reálné zapojení občanů na Praze 1
Porovnali jsme proto návrhy kandidujících subjektů, které se přímo vztahují k pronájmu obecních nebytových prostor. Za věcně relevantní jsme považovali návrhy, které se týkaly alespoň jedné ze tří oblastí: způsobu výběru a kontroly nájemců, skladby služeb v obecních prostorách nebo informování a zapojení obyvatel. Níže v článku proto nenaleznete úplný přehled všech kandidátních listin, ale tematické srovnání konkrétních návrhů a postojů, které přímo souvisejí s tématem článku. Do přehledu jsme primárně zařadili subjekty, u nichž jsme ke dni redakční uzávěrky dohledali konkrétní a ověřitelný návrh ve veřejně dostupném programu.
Výjimku tvoří koalice Motoristé a Svobodní, u které bylo nutné oslovit kandidáta přímo. Strana totiž nedisponuje klasickým uceleným programovým dokumentem a konkrétní politické priority pro centrum metropole prezentují výhradně jednotliví kandidáti v rámci kontaktní kampaně a na sociálních sítích. Jak vyplývá z jejich tiskové zprávy, nejde přitom o specifikum Prahy 1, ale o celostátní strategii, kterou strana pro komunální volby 2026 záměrně zvolila.
Rozdíly mezi jednotlivými programy začínají u toho, jak chtějí radní vybírat nájemce, co má rozhodovat vedle nabízené ceny a především kdy přesně se do procesu mohou zapojit obyvatelé okolních domů.
Zcela explicitně spojují nájemní politiku s ochranou nočního klidu a bezpečností uskupení Praha 1 sobě a Zelení. Podle nich mají podniky, které klid opakovaně ruší, o nájem v obecních prostorách přijít. Hnutí Rozhodujme společně zase prosazuje pravidelná občanská shromáždění jako integrální součást rozhodování radnice.
Podrobně zpracovanou změnu pravidel nabízí TOP 09 – Srdce Prahy. Strana chce posuzovat přínos podnikatelského konceptu, zveřejňovat bodování i odůvodnění výsledků a sousedy i SVJ aktivně informovat a přizvat k projednání nabídek. Počítá také s následnou kontrolou, zda provozovatel plní to, k čemu se zavázal. Modrá pro jedničku klade důraz na oddělení čistě komerčních prostor od těch, které mají sloužit místním. Vedle ceny má hrát roli reputace provozovatele a striktní vymáhání sjednaného charakteru provozu.
Další strany kladou důraz na sběr dat a systematický dohled. ODS chce správu opřít o přehled chybějících služeb, Piráti akcentují absolutní dohledatelnost rozhodování, tedy zveřejňování smluv, dodatků i hodnoticích zpráv a Nezávislí z Jedničky zdůrazňují nutnost spolupráce s vlastníky nemovitostí.
Kdy diskuze vůbec začíná? Dvanáct měsíců jako prevence
Ačkoliv programy nabízejí řadu řešení, klíčovou proměnnou z hlediska bezpečnosti a prevence zůstává čas. Na tento aspekt v rozhovoru pro náš magazín upozornil Jan Sechter z kandidátky Motoristů sobě a Svobodných. Ten současný realitní portál a mapu nebytových prostor považuje z hlediska zapojení občanů za pouhý pasivní zdroj informací.
Podle Sechterova návrhu by se měl systém upravit tak, aby se dvanáct měsíců před koncem nájmu otevřel prostor pro zhodnocení dosavadního provozu a formulaci služeb, které v dané lokalitě chybí. Právě konkrétní časový předstih činí tento návrh analyticky zajímavým. Debata vyvolaná před samotnou přípravou soutěže umožňuje obyvatelům ovlivnit zadání a určit, jaký typ provozu z hlediska bezpečnosti a potřeb okolí v místě vznikne. Přináší tak konkrétní závazek v oblasti, kterou prohlášení o participaci často nechávají bez jasných obrysů.
Brněnská praxe: Důraz na plánování
Že lze kvalitu podnikatelského prostředí efektivně a transparentně spravovat i s ohledem na prevenci problémů, ukazuje praxe v městské části Brno-střed. Tamní radnice vede veřejný přehled pronájmů, které se teprve připravují. Zájemci i místní obyvatelé se tak dozvídají o budoucích možnostech využití prostor s výrazným předstihem. Příkladem je objekt v Pekařské ulici, u kterého radnice zveřejnila informace o plánovaných úpravách na začátek roku 2027 dříve, než samotný prostor reálně nabídla k pronájmu.
Tento časový rámec je důležitý pro detailní zhodnocení záměrů. Samotné žádosti následně projednávají orgány městské části a o pronájmu rozhoduje rada. Brněnský příklad neukazuje přímé spolurozhodování obyvatel, ale možnost zveřejnit informace o připravovaném pronájmu a plánovaných úpravách s větším předstihem.
Pařížský model: Aktivní řízení skladby služeb
Systematický přístup k ochraně veřejného prostoru nabízela v minulosti francouzská metropole. Paříž v letech 2004 až 2022 prostřednictvím programu Vital’Quartier podporovala obchodní rozmanitost ve čtvrtích ohrožených úbytkem prodejen nebo jednostrannou skladbou služeb. Pověřená městská společnost získávala a rekonstruovala obchodní prostory a následně je pronajímala podnikům odpovídajícím cílům programu.
Cílem bylo zachovat v dotčených čtvrtích služby využívané místními obyvateli a podpořit vznik nových obchodů. Z hlediska Prahy 1 je podstatné, že program vycházel z předem stanoveného veřejného zájmu, tedy zachování obchodní rozmanitosti a dostupnosti běžných služeb. Pařížský příklad proto ukazuje možnost dlouhodobě ovlivňovat skladbu služeb. Sám o sobě však nedokládá přímý vliv programu na bezpečnost nebo noční pořádek.
Česká legislativa přitom podobným koncepčním krokům nebrání. Zákon o hlavním městě Praze sice stanovuje minimální patnáctidenní lhůtu pro zveřejnění záměru pronájmu, ale neomezuje možnost informovat veřejnost v delším předstihu. Stejně tak zákon výslovně připouští, že vedle hospodárnosti může obec sledovat „jiný důležitý zájem“, pokud ho řádně odůvodní. Tímto zájmem může a měla by být systematická podpora bezpečného a vyváženého městského prostředí, nad kterým mají občané kontrolu.
Tagy