foto: redakce SM/Lubomír Metnar odpovídá na dotazy po schůzce s prezidentem Pavlem
Prezident Pavel přijal na Hradě Lubomíra Metnara, kandidáta ANO na ministra vnitra, aby probrali bezpečnostní priority koalice ANO–SPD–Motoristé sobě. Shodli se na migraci, posílení IZS a stabilizaci bezpečnostních sborů.
Prezident Petr Pavel pokračuje v diskuzích s kandidáty na ministerské funkce v nově vznikající vládě Andreje Babiše. Dopoledne na Pražský hrad dorazil bývalý ministr obrany a vnitra Lubomír Metnar (ANO), nyní kandidát na ministra vnitra. Po konzultaci s prezidentem odpovídal na dotazy novinářů, u čehož byla i redakce Security Magazínu.
Lubomír Metnar: Prezident Pavel neměl ohledně priorit větších výhrad
V prostorách Pražského hradu prezident Pavel a Lubomír Metnar probírali priority koalice ANO, SPD a Motoristé sobě. Podle Metnara panovala v otázkách bezpečnosti mezi oběma značná shoda: „Pan prezident v oblasti bezpečnosti a obrany pracoval podstatnou část života, je v ní velkým odborníkem. Představil jsem mu priority a neměl k nim výhrad,“ uvedl Metnar. Debata se podle něj soustředila hlavně na detaily a konkrétní kroky, které oblast bezpečnosti čekají. Schůzku proto hodnotil pozitivně.
Za jednu z hlavních priorit resortu vnitra označil odmítnutí migračního paktu: „Neřeší základní příčiny rizik pro bezpečnost České republiky ani ochranu vnější hranice. Z diskuze s prezidentem nevyplynulo, že by měl zásadně odlišný názor, jen to považuje za velmi citlivé téma.“ Podle Metnara je nutné regulovat migraci, která nyní podle něj vytváří výraznou byrokratickou zátěž. Pomoci tomu má jasně definovaný azylový zákon a zákon o pobytu cizinců, v nichž bude stanovena provázanost na trh práce: „Nelegální migrace je velký bezpečnostní problém. Legální migraci za jasně stanovených podmínek však podporujeme.“
Lubomír Metnar: Co jsme slíbili, to dodržíme. Nástupní plat příslušníku IZS bude 50 tisíc
S prezidentem řešil také další priority. Metnar za zásadní považuje stabilizaci personální situace u policie i hasičů. U IZS má být podle něj nutné posílit komunikační infrastrukturu a spolupráci s Armádou ČR. Dotkl se i finančního ohodnocení složek IZS, které by podle něj mělo odpovídat významu jejich práce: „Bez těchto příslušníků budeme těžko zajišťovat bezpečnost našich občanů. Nemůžeme jejich platy navýšit skokově, to by rozpočet neunesl. Nástupní plat by ale měl být v hrubém příjmu 50 tisíc korun. Co jsme slíbili, to také dodržíme,“ uvedl.
K financování Metnar doplnil, že prioritou vlády bude zdravé hospodaření státu. Pokud bude ekonomika růst, bude možné rozpočty rezortů zvyšovat. „Není to jen o navyšování rozpočtu. Je třeba postupovat efektivně a hledat úspory. Podpořili jsme navýšení platů u bezpečnostních sborů o pět procent k 1. 1., což je pokryto z navýšení rozpočtu i vlastních zdrojů. To je cesta, ve které je třeba pokračovat.“
Během konzultace s prezidentem přišla řeč také na válku na Ukrajině. Podle obou politiků se Česká republika musí připravit na různé scénáře dalšího vývoje: „Může být kladen tlak na migraci do České republiky a bezpečnostní aparát na to musí být připraven,“ řekl Metnar.
Metnar se podílel na vyšetřování žhářského útoku ve Vítkově
Lubomír Metnar je bývalý kriminalista, náměstek ministra vnitra a bývalý ministr vnitra i obrany. V minulosti působil u Policie ČR, kde se specializoval na vyšetřování závažné trestné činnosti. Dokonce získal od ministra vnitra medaili za vyšetření rasově motivovaného žhářského útoku ve Vítkově, při němž byla těžce popálena dvouletá Natálka. Později se stal náměstkem ministra vnitra Martina Peciny v úřednické vládě Jiřího Rusnoka. Po nástupu Milana Chovance na ministerstvo vnitra byl přesunut na pozici řadového náměstka, v roce 2014 pak ministerstvo opustil a vrátil se do soukromého sektoru.
Po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 byl Metnar kandidátem hnutí ANO na post ministra vnitra. Funkci skutečně zastával, avšak menšinová vláda Andreje Babiše nezískala důvěru, takže jeho mandát trval jen několik měsíců. V druhém Babišově kabinetu, tvořeném ANO a ČSSD s podporou KSČM, pak působil jako ministr obrany až do konce roku 2021, kdy se funkce ujala vláda Petra Fialy.
Tagy