Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) předložil vládě ke schválení materiál o poskytnutí peněžního daru ve výši 25 milionů korun Bosně a Hercegovině, a to v rámci realizace programu Ministerstva vnitra „Pomoc na místě“ a v reakci na situace, kterým balkánská země v souvislosti s příchodem migrantů do Evropy dlouhodobě čelí.
Vláda schválila Koncepci Ministerstva vnitra pro asistenci uprchlíkům a státům pod silnými migračními tlakya poskytnutí prvních peněžních darů do zahraničí již 27. března 2018. Dary jsou udělovány prostřednictvím Programu Ministerstva vnitra na asistenci uprchlíkům v regionech původu a prevenci velkých migračních pohybů(zkráceně „Pomoc na místě“). Během roku 2018 budou v jeho rámci rozděleny peněžní dary v celkové výši 150 mil. Kč, a to do tří prioritních regionů – Blízkého východu, Balkánu a regionu širšího Sahelu/severní Afriky.
Bosna a Hercegovina zaujímá rozlohu přibližně 51 tisíc km2 a má podle sčítání lidu z roku 2013 na 3,8 milionu obyvatel pestrého etnického a náboženského složení: 50,1 % jsou Bosňáci (převážně muslimové), 30,8 % Srbů (převážně pravoslavní), 15,4 % Chorvatů (převážně katolíci), a 2,7 % ostatních.
Psali jsme: Bosna země zaslíbená, aneb plíživá arabizace a islamizace – díl 1.
Podle informací Mezinárodní organizace pro migraci přišlo od začátku roku do 21. června 2018 do Bosny a Hercegoviny přes 7 000 migrantů, přičemž okolo 2 500 z nich se nadále zdržuje na jejím území. V České republice požádalo podle statistiky Ministerva vnitra od ledna do května o mezinárodní ochranu 649 osob. ČSÚ uvádí ke konci roku 2017 celkem v České republice 2669 azylantů. HDP na obyvatele Bosny a Hercegoviny činí asi 123000 Kč, ČR dosahuje přibližně čtyřnásobku (504000 Kč).
Podle agentury Frontex překročilo vnější hranici EU mezi lednem ve východním Středomoří (na pomezí Turecka, Řecka a Bulharska) a červnem 24 337 osob (z nich asi třetina byli Syřané, šestina Iráčané, a dále Turci, Afgánci a Pakistánci). Dalších 2110 překročilo hranici tzv. západobalkánskou trasou (ze Srbska do Maďarska a Chorvatska). Každý týden nyní do Bosny a Hercegoviny přichází odhadem 400–600 migrantů, a to především přes hranice se Srbskou republikou.
Je tedy zřejmé, že skrze Bosnu a Hercegovinu nyní vede nová migrační trasa směrem do Evropské unie. Dlouhodobou prioritou Evropské unie i České republiky je udržet balkánskou trasu uzavřenou. V této souvislosti Ministerstvo vnitra ČR již v minulosti podpořilo projekty zaměřené na ochranu hranic v Makedonské republice a v Srbské republice: letos v březnu vláda schválila 25 milionů korun na posilování azylového a migračního systému pro Makedonii. V roce 2017 poskytlo na stejný účela Česká republika Makedonii 28 milionů korun a Srbsku 27 milionů korun. Na vnější balkánské hranici EU také dlouhodobě působí čeští policisté, kteří posilují tamní pohraniční policisty.
Ministerstvo bezpečnosti Bosny a Hercegoviny požádalo Českou republiku o finanční pomoc koncem června, kdy zaslalo seznam potřeb nezbytných ke zvládání složité migrační situace. Ministerstvo vnitra v reakci navrhuje vládě udělit Bosně a Hercegovině peněžní dar ve výši 25 milionů korun z ropočtu programu „Pomoc na místě“, a to na posilování ochrany hranic a zvládání migrační situace v zemi. Prostředky budou věnovány na pořížení technického vybavení v oblasti ochrany hranic (termokamery, dalekohledy, baterky, detektory srdečního tepu, atd.), a především ochrany hranice se Srbskem, jež je v tomto roce nelegálním pohybem nejvíce zatížena. Podobně zaměřené byly také zmíněné dary Makedonii a Srbsku.
Psali jsme: Balkán na pokraji války? Kosovský prezident varuje, že Srbsko plánuje anexi severního Kosova po vzoru Krymu
Záměr je v souladu s politikou, kterou vlády ČR i ostatní vlády V4 dlouhodobě prosazují, a podle níž odpovědí na migrační krizi nemá být povinné přerozdělování migrantů mezi členskými státy, jež v důsledku hrozí zvýšením motivace dalších a dalších obyvatel Afriky a Asie k (nebezpečné) cestě do Evropy, ale jednak účinná pomoc v místech konfliktů, a současně ochrana vnější hranice Schengenského prostoru a EU. Vyhodnotit efektivitu nakládání s výše uvedenými finančními prostředky z hlediska vývoje počtu nelegálních překročení vnější hranice není snadné, protože do problému promlouvá mnohem více faktorů než technické vybavení policie.