"Migrační vlna bude sílit, o svoje hranice se musíme postarat sami" řekl prezident Zeman

&quote;Migrační vlna bude sílit, o svoje hranice se musíme postarat sami&quote; řekl prezident Zeman
Autor fotografie: Screenshot ČT24|Popisek: Tisková konference prezidenta ČR
31 / 08 / 2015, 13:30

Na dnešní tiskové konferenci zmínil prezident nejen svoje stanovisko k uprchlické vlně, ale i k dalším tématům- financování Klokánků, výročí srpnových událostí i svoji cestu do Číny.

Nebezpečí spatřuje prezident v tom, že ti občané, kteří mají z ilegálních imigrantů strach, budou označeni za xenofoby a rasisty. Migrační vlnu přirovnal za vlnu tsunami, a řekl, že si připadá jako turista na thajské pláži, který si chce vyfotit "vlnku" v dáli a netuší, že ho tato vlna zahubí.

Prezident Zeman také řekl, že "Jsou lidé, kteří se domnívají, že migrační vlna je krátkodobá, že ustane. Podle mého názoru bude zesilovat."  Důvodem je podle něj destabilizace některých afrických, ale i dalších států. Druhým důvodem je tzv. "nasávací efekt", tedy to, že ti migranti, kteří se uchytí v Evropě budou zvát další a další příbuzné a známé. 

Současně by si "přál, aby Evropská unie zpevnila své hranice. Zatím ale politici pouze platonicky hovoří o řešení uprchlické krize a nevidí žádné kroky ze strany EU. Z toho důvodu se domnívá, že by se Česko mělo postarat o své hranice samo. V této souvislosti bude i podporovat legislativní změny, které by navýšily počty dobrovolných armádních záloh.

Zmínil i výzvu asi tří tisíc vědců, ve které varovali v souvislostí s migrací před nárůstem xenofobie a nenávisti. Každý ze signatářů výzvy vědců k toleranci by si měl vzít domů jednoho uprchlíka, řekl Zeman. Tím by podle prezidenta dokázali, že svůj podpis myslí vážně. Česko, na rozdíl od Maďarska nebo Francie nebylo a není xenofobní, a poukázal na fakt, že v České republice žije bez problémů půl milionu cizinců.

Prezident řekl, že pomůže Fondu ohrožených dětí provozujícímu Klokánky a ze svého nadačního fondu na splácení státního dluhu přesměruje finanční prostředky Klokánkům. Ke stejné akci vyzval ostatní donátory v Česku. Kvůli situaci v Klokáncích si pozve ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou.  

Ke své cestě do Číny uvedl: "Jsem velmi rád, že  na tribuně se mnou bude francouzský ministr zahraničí Fabius, předsedkyně polského Sejmu nebo mí přátelé Tony Blair a Gerhard Schröder" a zdůraznil, že účast na přehlídce považuje za výraz uznání 17 milionů padlých Číňanů ve druhé světové válce.

K výročí srpnových událostí uvedl prezident Zeman: „Napadlo mě srovnat osud tehdejších českých vůdců s osudem Emila Háchy. Tomu Hitler vyhrožoval okupací území a Göring bombardováním Prahy. Naši reformní vůdci, kteří byli v Moskvě, byli v jiné situaci, neboť Československo již bylo okupováno a Praha nemohla být bombardována. O to méně bylo ospravedlnitelné jejich jednání,“ uvedl Zeman a dále pokračoval: „Tito lidé se mohli rozhodnout mezi ztrátou cti a ztrátou funkce. Přišli o čest a své funkce s výjimkou Gustava Husáka také ztratili. Není tedy vhodné je heroizovat, zvláště když uvážíme, že Alexander Dubček podepsal usnesení, na jehož základě armáda střílela při prvním výročí, v roce 1969, do českých občanů. Pouze národ, který si nevytváří iluze o svých dějinách, si může vytvářet svou budoucnost.“

Od dubna do října 1969 působil Dubček jako předseda Federálního shromáždění a v této funkci podepsal 22. srpna 1969 takzvaný „pendrekový zákon“. Ačkoliv se předsednictvo nesešlo v požadovaném počtu a nebylo tedy dle ústavních parametrů československé federace usnášeníschopné, vydalo toto zákonné opatření (později na podzimním zasedání potvrzené dodatečně plénem federálního parlamentu). Dubček později ve svých pamětech tvrdil, že pendrekový zákon sice „musel podepsat“, ale „nehlasoval pro něj“. (Wikipedia.cz)

Na dotaz novinářů k roli politika Františka Kriegela, který jako jediný člen čs. delegace, který odmítl v roce 1968 podepsat Moskevský protokol (a jeden ze čtyř poslanců Národního shromáždění, kteří na podzim 1968 hlasovali proti přijetí smlouvy o „dočasném pobytu“ sovětských vojsk na území ČSSR) uvedl, že je rozhodnut udělit mu 28. října Řád Tomáše Garrigua Masaryka.

Celý text si můžete přečíst zde.

 

Tagy článku