Migranti v Německu prý mohou krást, ale škoda musí být jen do 10 eur.

Migranti v Německu prý mohou krást, ale škoda musí být jen do 10 eur.
Popisek: Ilustrační foto
29 / 01 / 2016, 15:15

KOMENTÁŘ / Rovný a rovnější se vracejí. Tentokrát jde o dvojí metr německé policie a státního zastupitelství k trestné činnosti migrantů.

Server novinky.cz dnes zveřejnil článek "Dívejte se raději jinam. V německém Kielu měli policisté nařízeno neřešit krádeže migrantů" o tom, jak se hezky domluvila německá policie se státními zástupci, aby se některé delikty, například kapesní krádeže či poškozování cizích věcí, které mají na svědomí migranti, raději přehlížely. A proč?

Je to jednoduché: policejní úkony spojené s drobnou kriminalitou jsou podle orgánů činných v trestním řízení drahé a zdlouhavé a ubírají pracovní síly. Prý se mělo jednat jen o "drobnější delikty se škodou do 10 eur".

„Tvrdit, že jsme přehlíželi kriminalitu uprchlíků, je nepodložené a nesprávné,“ prohlásil policejní ředitel Thomas Bauchrowitz. Jenže policie neřešila ani krádeže drahého alkoholu či parfémů, u nichž bylo jasné, že je pachatelé budou dál prodávat.

Za bývalého režimu jsme byli zvyklý na to, že se neměří všem stejným metrem. Kdo byl  členem strany tak si   mohl být téměř jist, že při případném porušení zákona na něj bude pohlíženo jinak než na běžného smrtelníka. Případné odsouzení mohla také nahradit společenská záruka stranické organizace. Nebylo přece možné, aby uvědomělý soudruh bohapustě kradl. Také cenzura tisku a svobody slova pracovala na plné obrátky.

Takže, kdo nemluvil v souladu se stranickými zájmy, musel v lepším případě pouze odejít ze svého místa, v horším případě dostal stigma člověka, který ohrožuje socialistické zřízení. Toto stigma se často podepsalo nejenom na něm, ale i na příslušnících jeho rodiny. Například to, že se syn nedostal na školu, protože otec někde řekl, že Husák je vůl, byla běžná praxe.

Události, kterých jsme v poslední době svědky, silně začínají připomínat „ staré dobré časy“ z období komunistické diktatury. S tím rozdílem, že kritériem není stranická knížka, ale náboženské vyznání nebo země původu. To co se odehrává v západní Evropě (zatím) nahrává některým skupinám k tomu, že získávají pocit vlastní výjimečnosti, jakési neohrozitelnosti a nadřazenosti nad majoritním etnikem.

Švédský soud: Uprchlíci nepotřebují k řízení vozidla řidičský průkaz

Žijeme v demokratické společnosti, kde platí právo pro všechny. Každý musí ctít zákony a chovat se podle pravidel. Na to, aby to tak bylo, si platíme represivní složky. Co si ale má obyčejný občan myslet, když zjistí, že některým skupinám procházejí skutky, za které by on byl perzekuován. 

Dánská policie čelí obvinění, že úmyslně zatajovala počty znásilněných žen

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace