Militarizace EU pokračuje pod názvem "evropská obranná unie"

Militarizace EU pokračuje pod názvem &quote;evropská obranná unie&quote;
23 / 11 / 2016, 12:15

Europarlament pokračuje v přípravách na vznik unijní armády. Bude to prý doplněk NATO.

Evropská unie by měla napomoci k lepší spolupráci ozbrojených složek jednotlivých členských států, která by se měla stát prvním krokem k vytvoření společné obranné politiky.

V úterý se na tom shodli evropští poslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku. Smyslem je, aby Evropa mohla rychleji a rázněji reagovat na reálné hrozby na kontinentu i mimo něj.

Europoslanci v rezoluci navrhli například vznik operačního štábu, jehož cílem by bylo plánovat a velet při řešení krizí, a vytvoření mnohonárodních bojových jednotek. Výhledově by podle nich měly členské státy dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu.

Podle autora rezoluce, estonského poslance a bývalého ministra zahraničí Urmase Paeta, není Unie vybavena na to, aby mohla čelit současným hrozbám. „Většina zemí škrtala rozpočty (na obranu) a spolupráce členských zemí v této oblasti je pouze nahodilá. Členské státy rovněž spoléhají na pomoc USA," řekl Paet během pondělní debaty. Zdůraznil, že role Severoatlantické aliance by měla být i nadále klíčová a že plánovaná evropská obranná unie by fungovala jen jako její doplněk.

Někteří poslanci během debaty uváděli, že „militarizace" Unie by byla kontraproduktivní a nevedla by k větší bezpečnosti. Rezoluce žádá, aby se úkolu vytvořit společnou obrannou politiku a zajistit dodatečné finanční zdroje k jejímu uvedení do praxe ujala Evropská rada. Poslanci také podpořili investice do výzkumných projektů, které se vztahují k záležitostem obrany. Autor: euroskop.cz


 

Znepokojení řady unijních zemí vyvolaly také výsledky prezidentských voleb v USA, protože Donald Trump je vůči závazkům NATO v Evropě skeptický, uvádí server euractiv.cz.

Proto v pondělí 14. listopadu přišla EU s novým plánem, který má zajistit bezpečnost evropských občanů i sousedních regionů. Ministři obrany a zahraničních věcí se například rozhodli posílit tzv. battlegroups, tedy evropská bojová uskupení, která EU zavedla již před deseti lety. Skupiny čítají zhruba 1 500 vojáků z různých členských států a jsou připraveny k okamžitému nasazení v případě krize.

O lepší spolupráci členských států EU v obraně usiluje zejména Německo a Francie, a to již od britského referenda o vystoupení z EU. Prezidentské volby v USA jejich snahu ještě více podnítily.

„Francouzsko-německý plán získává konkrétnější obrysy, mluví se o plánovacím a organizačním centru, o zpřesnění velikosti takzvaných battlegroups či společném výcviku a navýšení financí,“ komentoval jednání ministr obrany ČR Martin Stropnický.

Česká republika se k plánům posílení soběstačnosti EU v oblasti bezpečnosti staví pozitivně. „Potřebujeme být aktivní, máme významnou agendu, ať je to boj s terorismem, Sýrie nebo změna klimatu. Musíme začít jednat,“ prohlásil český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Čeští ministři se přitom shodují, že silnější EU znamená také silnější NATO a obě dvě organizace spolu musí při zajišťování bezpečnosti spolupracovat.

 

 

Tagy článku