foto: ÚVN / Public domain/ÚVN
Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN) v Praze se ocitla v centru veřejné debaty poté, co její ředitel plk. gšt. MUDr. Václav Masopust k 25. březnu 2026 odvolal náměstka pro ekonomické řízení Tomáše Perutku.
Perutka situaci označil za bossing a personální likvidaci kvůli svým upozorněním na problémy s financováním a investicemi, zatímco vedení nemocnice i ministerstvo obrany hovoří o dlouhodobých nedostatcích v řízení a nutnosti stabilizace. Redakce Security Magazínu hovořila o situaci s ministrem obrany Jaromírem Zůnou a ředitelem ÚVN Masopustem, a také náměstkem Perutkou.
ÚVN je státní příspěvkovou organizací, která hospodaří s veřejnými prostředky. Státní příspěvkové organizace jsou zřizovány k plnění úkolů státu, nikoliv za účelem vytváření zisku. Podle zákona o rozpočtových pravidlech proto musí mít jejich roční rozpočet vyrovnaný – výše nákladů se rovná výši výnosů. Zcela zásadní podíl příjmů ÚVN (přes 80 %) plyne z prostředků veřejného zdravotního pojištění za poskytování zdravotní péče. Prostředky státního rozpočtu, poskytované Ministerstvem obrany formou příspěvku na provoz, jsou určeny výhradně na krytí nákladů za služby poskytované k plnění úkolů Armády České republiky.
Součástí těchto služeb je například posuzování zdravotní způsobilosti uchazečů o vojenskou činnou službu nebo o studium na vojenských školách. V roce 2025 byla vyčleněná kapacita ÚVN pro tyto účely využita na necelých 48 %. Zveřejněná informace o neplnění či nedostatečném plnění požadavků AČR vojenskou nemocnicí v procesu rekrutace je proto nesprávná. Část investičních akcí, dlouhodobě plánovaných ÚVN k realizaci v roce 2026, byla přesunuta na rok 2027 z důvodu jejich nedostatečné připravenosti pro realizaci a spolufinancování prostředky státního rozpočtu v roce 2026. K obdobnému zpoždění plánovaných investičních akcí ÚVN došlo již v roce 2024, kdy jejich významná část byla dokončována až v průběhu roku 2025.
V souvislosti s úpravou plánu investic se přímo na ministerstvo obrátili náměstci ředitele pro ekonomické řízení a pro obchod se žádostí o jeho přehodnocení. Ministerstvo se požadavkem podrobně zabývalo, informovalo náměstky o dalším průběhu jednání k plánu investic státních příspěvkových organizací a zároveň ÚVN vyzvalo k doplnění podkladů a informací nezbytných pro řádné vyhodnocení požadovaných změn. Ministerstvo ÚVN také upozornilo na nezbytnost hodnocení a optimalizace provozu nemocnice a využití kapacit realizovaných investic. ÚVN se v oficiálním prohlášení důrazně ohrazuje proti tvrzením exnáměstka Perutky a označuje je za nepravdivá a zavádějící, která se snaží přenést odpovědnost za pochybení na vedení nemocnice.
Minulost Tomáše Perutky a opakované odvolání
Tomáš Perutka není v resortu obrany nováčkem. V minulosti působil jako řídící pracovník Správy státních hmotných rezerv (SSHR), kde byl spolu s Ondrejem Páleníkem obviněn v kauze Viktoriagruppe (údajná škoda desítky milionů korun kvůli smlouvám na skladování ropy). Soudy je nakonec oba osvobodily, Nejvyšší soud dovolání žalobců odmítl. Později byl Perutka jmenován ekonomickým náměstkem na Ministerstvu obrany za ministra Alexandra Vondry (ODS). Vondra ho v září 2010 odvolal právě kvůli podezření ze střetu zájmů – firma H+V Praha mu stavěla rodinný dům, což vyvolalo otázky ohledně zakázek na ministerstvu. Nyní přichází třetí odvolání – tentokrát z funkce ekonomického náměstka v ÚVN.
Ministr obrany Jaromír Zůna i ředitel Masopust zdůrazňují, že problém není osobní. Ředitel Masopust v rozhovoru Perutku charakterizoval jako slušného člověka s příjemnou komunikací, který se zajímal o problematiku, ale některé úkoly odkládal a vyhýbal se hlubším ekonomickým analýzám. „Ekonomický náměstek je jedním z nejdůležitějších zaměstnanců, protože spravuje rozpočet a vedení se na něj musí stoprocentně spolehnout. On je ten, kdo musí vidět do budoucnosti a říct, kdy je vhodná doba na odměny nebo investice. A právě v tom jsme se postupně začali rozcházet.“
Konkrétním spouštěčem byly rozdílné představy o výkonu funkce. Perutka byl přesvědčen, že vše zvládá sám, odmítal někdy konzultace (například s vysoutěženými daňovými poradci) a předložil návrh rozpočtu na rok 2026, který podle vedení hrozil nedostatkem prostředků na mzdy a odměny. ÚVN v prohlášení uvádí, že ředitel opakovaně žádal úpravy, ale k nápravě nedošlo. Zároveň nebyla přijata opatření k efektivnějšímu využití disponibilních prostředků.
Finanční realita ÚVN: přebytek, nikoliv krize
Navzdory Perutkovým varováním před nedostatečným financováním investic a opravami majetku nemocnice skončila v loňském roce s velmi výrazným přebytkem hospodaření ve výši stovek milionů korun – což u příspěvkové organizace není obvyklé a může signalizovat příliš konzervativní přístup k investicím a odměnám zaměstnanců. „Dosáhli jsme kladného hospodářského výsledku, ale možná až moc kladného. Příspěvková organizace má vycházet s vyrovnaným výsledkem,“ komentoval ředitel Masopust.
Příspěvek Ministerstva obrany tvoří pouze okrajovou část financování (kolem 20 %). Zbytek zajišťuje veřejné zdravotní pojištění. Rekrutace přes ÚVN roste: v roce 2024 prošlo vstupním vyšetřením 1900 uchazečů, v roce 2025 již 4900 a pro rok 2026 se předpokládá 6000. Kapacita pro armádu byla v roce 2025 využita jen z 48 %, což vyvrací tvrzení o selhání v podpoře AČR. Medicínská činnost se rozšiřuje a modernizuje.
Personální změny a cesta ke stabilizaci
Ministr Zůna označil stav vrcholového řízení ÚVN za jednoho z „kostlivců ve skříni“. Je faktem, že dlouhodobě byla řada náměstkovských pozic (personální, logistika, nelékařské obory, obchodní) obsazena pouze pověřenými osobami, nikoliv na základě standardních výběrových řízení. Možná odpověď na otázku proč se nabízí: přání předchozího vedení ministerstva nedělat v předvolebním období zásadní personální změny.
Zůna proto dal nyní impuls k řádnému obsazení funkcí: „Považoval jsem za nepřirozené, aby taková řada náměstkovských pozic byla dlouhodobě obsazena pouze pověřenými osobami.“ Prvním krokem bylo jmenování plk. Ivany Bednářové na personální náměstkyni, následovala vyhlášení výběrových řízení na další pozice. Cílem je podle ministra stabilizovat systém řízení, odstranit pochybnosti a vytvořit fungující tým. Ředitel Masopust to potvrzuje: „Na řízení organizace je důležitý spolupracující tým a někteří náměstci byli přechodně pouze pověřeni, což není úplně dobře.“ Před nemocnicí stojí velké úkoly – doopravení pavilonu A5, aktualizace softwarového vybavení do 21. století a přesné určení reálné ekonomické situace (ne jen zůstatek na účtu, ale využití položek).
Komplexní audit jako klíčový nástroj
Perutka opakovaně žádal audit, ale schválen byl až nyní – na podnět ministra Zůny krátce po jeho nástupu. Rozdíl je zásadní: Perutka požadoval audit zakázek, který proběhl, ale přinesl podle ředitele Masopusta omezené výsledky. Nyní jde o komplexní ekonomický audit celého řízení. „Mě zajímalo, jaká je reálná ekonomická situace,“ říká Masopust. Audit má poskytnout data pro plánování investic, optimalizaci provozu a další rozvoj. V oblasti zakázek se za Perutkova působení podařilo zavést elektronický formulář, novou směrnici a zvýšit počet výběrových řízení – oddělení bylo dokonce oceněno. Zvyšující se příjmy od pojišťoven a práce oddělení úhrad jsou další pozitiva, která stojí podle ředitele ÚVN za rozvoj.
Personální a ekonomické otázky v ÚVN mají vliv na plnění strategických cílů resortu obrany, především stability řídicích procesů. Ministr Zůna zdůrazňuje: „Tyto personální změny by měly zajistit stabilitu řídicích procesů a tím podpořit dosahování našich strategických cílů.“ Mrzí ho, že veřejná debata se soustřeďuje na management a umožňuje externí vlivy, zatímco zastírá medicínské výsledky a růst rekrutace. Do budoucna ministerstvo plánuje dokončit obměnu vedení výběrovými řízeními, vyhodnotit výsledky auditu a na jejich základě přijmout opatření k rozvoji. Infrastrukturní a medicínské projekty jsou připraveny; ekonomická oblast bude doplněna o data z auditu a probíhajících šetření.
Situace v ÚVN není dramatickou krizí, jak někdy působí mediální prezentace, ale spíše klasickým případem potřeby modernizace řízení státní příspěvkové organizace. Klíčem je transparentnost, kompetentní tým a faktická data místo osobních sporů. Audit a nové výběrové řízení by měly přinést jasnější obraz a umožnit další rozvoj této výjimečné instituce, která slouží jak civilním pacientům, tak Armádě České republiky.
Rozhovor s ministrem obrany Jaromírem Zůnou
Jaký je důvod odvolání ekonomického náměstka Perutky? Můžete popsat, jaké konkrétní nedostatky v plnění úkolů nebo komunikaci vedly ředitele nemocnice k tomuto rozhodnutí?
Když jsem nastupoval do funkce, jednoznačně jsem deklaroval, že mezi mé hlavní úkoly patří stabilizace klíčových řídicích procesů na ministerstvu obrany, tedy v celém resortu. Stav Ústřední vojenské nemocnice z hlediska řízení byl jedním z „kostlivců ve skříni“, který se velmi rychle ukázal. Po důkladném seznámení se situací bylo objektivně zřejmé, že je nutné přijmout opatření, která nejprve vytvoří stabilní základ. Teprve z něj bude možné tuto pro nás mimořádně důležitou a výjimečnou instituci dále budovat a rozvíjet.
Situace v ÚVN není tak vychýlená, jak by se někdy mohlo zdát nebo jak se to snaží některé skupiny prezentovat. Nicméně pokud jde konkrétně o pana náměstka Perutku, nejlépe by to zdůvodnil sám ředitel nemocnice. Z pohledu ekonomického řízení však existují skutečnosti, které odůvodňují přijetí takového opatření. V oblasti ekonomiky probíhala a stále probíhají různá šetření, z nichž některá ještě nejsou ukončena. Jsou zde tedy konkrétní důvody a nesplněné úkoly týkající se celého ekonomického úseku. Ředitel Ústřední vojenské nemocnice situaci takto vyhodnotil a přijal příslušné opatření. Zároveň oznámil zahájení komplexního ekonomického auditu k 1. lednu.
Jaké oblasti hospodaření nemocnice má audit především prověřit a co od něj ministerstvo očekává vzhledem k dlouhodobým finančním výzvám v ÚVN?
Nejprve je třeba si uvědomit, jak je Ústřední vojenská nemocnice financována. Přibližně 80 % příjmů pochází z veřejného zdravotního pojištění a zbývající část tvoří příspěvek ministerstva obrany za poskytované služby. Některá tvrzení pana Perutky v této souvislosti nejsou příliš podložená. Samotný audit vychází z mého požadavku, který jsem krátce po nástupu do funkce vznesl na paní vrchní ředitelku Kopeckou, zodpovědnou za příspěvkové organizace a státní podniky. Chtěl jsem získat komplexní informaci o ekonomickém řízení a ekonomické situaci Ústřední vojenské nemocnice. Tento požadavek byl motivován řadou případů a šetření, která se v minulosti v nemocnici objevovala.
Na základě mého podnětu ředitel nemocnice audit spustil k 1. lednu a měl by nám prostřednictvím tohoto auditu doložit skutečný stav ekonomického řízení ÚVN. Na základě jeho výsledků pak přijmeme další opatření směřující k rozvoji a zkvalitnění řízení této instituce. Impulzem byl tedy můj požadavek na hlubší ekonomickou informaci a ředitel ÚVN na něj zareagoval zahájením auditu.
V souvislosti s personálními změnami byla jmenována nová náměstkyně ředitele Ivana Bednářová a vyhlášena výběrová řízení na tři náměstkovské pozice. Jaký je celkový cíl těchto změn ve vedení nemocnice a jak mohou přispět ke stabilizaci a modernizaci ÚVN?
Když jsem se seznámil se strukturou vrcholového řízení Ústřední vojenské nemocnice a způsobem obsazování funkcí, považoval jsem za nepřirozené, aby taková řada náměstkovských pozic byla dlouhodobě obsazena pouze pověřenými osobami. V řízení vycházím z principu, že pokud chci něco zlepšit z procesního a manažerského hlediska, musím nejprve zajistit stabilitu systému. Teprve poté je možné jej dále budovat a rozvíjet. Proto jsem dal podnět – a ředitel ÚVN se s ním ztotožnil – aby byla tato místa obsazena legitimním způsobem prostřednictvím výběrových řízení.
Prvním krokem bylo jmenování paní plukovnice Ivany Bednářové do funkce náměstkyně pro personální otázky. Tím jsme chtěli dát celému procesu impuls. Cílem je obsadit všechny klíčové funkce řádně, odstranit jakékoli pochybnosti o osobách ve vrcholném vedení a stabilizovat systém řízení nemocnice.
Pan Perutka upozorňoval na nedostatečné financování investic, problémy s rekrutací pro armádu a nedostatek prostředků na opravy majetku. Jak ministerstvo obrany hodnotí aktuální ekonomickou situaci ÚVN a jaké kroky plánuje k zajištění dostatečných zdrojů pro její provoz a rozvoj?
Jak jsem již uvedl, ÚVN je z přibližně 80 % financována z veřejného zdravotního pojištění. Příspěvek ministerstva obrany je v tomto ohledu okrajový, výrazně menšinový. Pokud jde o rok 2026, příprava rozpočtu probíhala na základě obecnného pokynu vlády všem ministerstvům snížit provozní náklady. Proto jsme přistoupili k racionalizačním opatřením a některé provozní náklady byly omezeny nebo sníženy. Investice, které nebyly připraveny k profinancování v letošním roce, byly přesunuty na rok 2027.
Ústřední vojenská nemocnice rozhodně není v žádné těžké ekonomické situaci. Naopak v loňském roce skončila s velmi výrazným přebytkem hospodaření ve výši stovek milionů korun, což u příspěvkové organizace není obvyklé. Nejedná se tedy o instituci v ekonomických problémech.
Problémy spatřuji především v oblasti řízení, managementu a dlouhodobě neobsazených funkcí. Právě proto bylo nutné přijmout určitá opatření. V ekonomické oblasti navíc existují indicie plynoucí z probíhajících šetření, které odůvodňují provedení komplexního auditu. Pan Perutka o audit opakovaně žádal, ale až nyní byl schválen.
Ústřední vojenská nemocnice je klíčovou příspěvkovou organizací ministerstva obrany, která plní úkoly spojené s péčí o vojáky a rekrutací. Jaký vliv mají personální a ekonomické otázky v nemocnici na plnění strategických cílů resortu obrany?
Tyto personální změny by měly zajistit stabilitu řídicích procesů a tím podpořit dosahování našich strategických cílů. Pokud jde o rekrutaci, počty budoucích rekrutů, kteří procházejí vstupním lékařským vyšetřením v ÚVN, každoročně výrazně rostou: v roce 2024 to bylo 1 900, v roce 2025 již 4 900 a pro rok 2026 předpokládáme 6 000. Rekrutace tedy jednoznačně stoupá. Také v oblasti medicínských a zdravotnických funkcí nemocnice dochází k rozšiřování, expanzi a modernizaci služeb. Mrzí mě, že se veřejná diskuze soustřeďuje především na otázky řízení a managementu, které umožňují různé externí vlivy, a tím zastírá skutečné výsledky nemocnice v medicínské oblasti. Přitom právě v této oblasti dosahujeme významného pokroku.
Připravuje ministerstvo nějaké další kroky, aby zajistilo transparentní a efektivní řízení nemocnice do budoucna?
V první řadě dokončíme sérii obměn a zpevnění systému řízení, tedy řádné obsazení všech vedoucích pozic v nemocnici prostřednictvím výběrových řízení. Následně se podrobně seznámíme s výsledky auditu. Na jejich základě ředitel ÚVN zpracuje návrh dalších opatření a směru rozvoje. Pokud jde o rozvoj infrastruktury a medicínských projektů, ty jsou připraveny. V ekonomické oblasti je však třeba doplnit návrhy o poznatky z auditu a probíhajících šetření. Ústřední vojenská nemocnice je pro nás významnou institucí, proto se návrhům ředitele budeme intenzivně věnovat. Nejprve je však nutné vyčkat na výsledky auditu a šetření.
Rozhovor s ředitelem ÚVN Václavem Masopustem
Jak byste zhodnotil celkovou spolupráci s Tomášem Perutkou během jeho působení ve funkci ekonomického náměstka? Které oblasti jeho práce považujete za přínosné pro ÚVN a kde naopak docházelo k dlouhodobějším rozdílům v přístupu k řízení?
Pan ing. Perutka je slušný člověk, s kterým je příjemné komunikovat. Vedl svůj úsek v příjemném a společenském duchu. Zajímal se o problematiku a snažil se reagovat na dané úkoly. Přesto některé úkoly někdy odkládal a vyhýbal se hlubším ekonomickým analýzám, které by pomohli vedení v rozhodování ve složitějších případech. Ekonomický náměstek je jedním z nejdůležitějších zaměstnanců, protože on je ten, kdo spravuje rozpočet a vedení se na něj musí stoprocentně spolehnout. On je ten, kdo musí vidět do budoucnosti a říct, kdy je vhodná doba na odměny nebo investice. A právě v tom jsme se postupně začali rozcházet.
Důvodem odvolání pana Perutky byly dlouhodobě rozcházející se představy o výkonu funkce a plnění svěřených úkolů. Můžete blíže popsat, v čem spočívaly tyto rozdílné představy a jaké konkrétní situace k rozhodnutí přispěly?
Byl si naprosto jist, že všechno zvládá sám, i mě na to upozornil, kolik již toho řídil. Ale někdy si myslím, že člověk potřebuje se s někým poradit. Právě příkladem jsou vysoutěžení daňoví poradci, kteří by nám již v polovině loňského roku mohli začít pomáhat, protože je to jejich práce a podle mě to umí dokonale.
Během působení pana Perutky nemocnice dosáhla kladného hospodářského výsledku. Jak vnímáte jeho přínos k ekonomické stabilizaci ÚVN a které prvky jeho práce by podle vás bylo vhodné zachovat nebo rozvíjet i po jeho odchodu?
Dosáhli jsme kladného hospodářského výsledku, ale možná až moc kladného. Příspěvková organizace má vycházet s vyrovnaným výsledkem a příliš kladný svědčí o tom, že se možná mělo více investovat, třeba i více ocenit zaměstnance, protože jinak se Vám to může příští rok negativně vrátit. Musím, ale vyzdvihnout zvyšující se příjem od pojišťoven a dobrou práci oddělení úhrad, ale i zde máme určitě ještě rezervy, na kterých musíme pracovat.
Pan Perutka opakovaně žádal o externí audit, který však nebyl schválen. Proč byl audit schválen až nyní a jaký je rozdíl mezi tímto komplexním auditem a předchozími požadavky?
Pan Perutka žádal audit na zakázky, i jej objednal, nikoli ekonomický. Tento audit však nebyl úplně adekvátní. Ale i přesto, že tento audit mnoho nepřinesl, jsme loni udělali na zakázkách hodně práce. Zavedli jsme elektronický vstupní formulář, udělali novou směrnici zakázek odpovídající současným zákonům, zavedli jsme velmi dobrý plán zakázek a násobně jsme zvýšili počet výběrových řízení. Oddělení zakázek bylo dokonce oceněno za velmi kvalitní práci.
Nyní jste zahájili komplexní ekonomický audit a vyhlásili výběrová řízení na několik náměstkovských pozic. Jak mají tyto kroky navázat na zkušenosti z předchozího období a přispět k efektivnějšímu ekonomickému a strategickému řízení nemocnice do budoucna?
Myslím si, že na řízení organizace je důležitý spolupracující tým a někteří náměstci byli přechodně pouze pověřeni, což není úplně dobře. Udělalo se hodně práce, ale před námi jsou velké úkoly. Musíme doopravit pavilon A5, na který se mnoho zaměstnanců těší a také aktualizovat softwarové vybavení nemocnice, tak abychom ji v tomto ohledu přenesli do 21. století. To bude vyžadovat stoprocentní nasazení všech ve vedení a mým úkolem je vytvořit tým, který to zvládne. Co je, ale nejdůležitější, je teď přesně určit, jaká je reálná ekonomická situace, ne jenom číslo na účtu, ale využití jednotlivých položek a naplánovaní kroků podle těchto dat. A doufám, že tyto informace nám přinese audit.
Tagy