Ministryně Černochová dává generálu Berounovi za tři. Odváděl „dobrou“ práci

Ministryně Černochová dává generálu Berounovi za tři. Odváděl „dobrou“ práci
Autor fotografie: Ministerstvo obrany, Public domain|Popisek: gen. Jan Beroun, ředitel VZ
30 / 04 / 2024, 10:00

Ačkoli ministryně obrany Jana Černochová (ODS) označila odvolání ředitele Vojenského zpravodajství generála Berouna za formální proces, s ohledem na to, že jeho mandát končí až v říjnu, vzbuzuje její krok otázky a naznačuje pravdivost spekulací o rozporech s vedením rezortu. Práci prý odváděl „dobrou“.

Na program 38. schůze Výboru pro obranu byl v úterý 23. dubna zařazen bod týkající se chystaného odvolání ředitele Vojenského zpravodajství generálporučíka Jana Berouna a jmenování jeho nástupce, brigádního generála Petra Bartovského, který se poslancům výboru představil a jehož nominaci schválila ve středu vláda. Ministryně poslancům řekla, že jí jde o zachování kontinuity služby Vojenského zpravodajství, kterou označila za nezbytnou v kontextu stávající bezpečnostní situace. Závazek vojenské služby Janu Berounovi ovšem končí až letos v říjnu. Do funkce byl uveden v říjnu 2014. Proč je jeho odvolání tématem již půl roku před termínem, vysvětlovala Jana Černochová zejména dvěma okolnostmi.

Ke změně v čele Vojenského zpravodajství by na podzim dojít nějakým způsobem muselo. Jednou z důležitých rolí VZ je přitom odpovědnost za ochranu ekonomických zájmů státu v oblasti obrany. A zmínít stačí jen dva velmi důležité problémy: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dosud nerozhodl o námitce ve věci pásových BVP CV90 za pravděpodobně více než 70 miliard korun. A neméně zásadní a s významným mezinárodním přesahem pak je otázka probíhajících dodávek vojenské pomoci a specificky munice na Ukrajinu; ta je z řady pochopitelných důvodů do značné míry skryta očím veřejnosti – tím důležitější je zde ale funkce tajných služeb a stabilní podmínky jejich fungování.

Proč odchází ředitel Vojenského zpravodajství před vypršením závazku?

Jednak údajně spolu s ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským (Piráti) a národním bezpečnostním poradcem Tomášem Pojarem ministryně Černochová hledá a nabízí generálu Berounovi pozici v rámci diplomatické služby. Zmínila přitom jako příklad post velvyslance v Litvě, který po svém odchodu z pozice náčelníka generálního štábu zastává armádní generál v. v. Aleš Opata. A ministryně nyní čeká na přijetí či nepřijetí nabídek ze strany generála Berouna. Takový krok by nepochybně byl logický a správný – stát se musí umět postarat o významné figury z prostředí ozbrojených sil či bezpečnostních složek a současně i nadále těžit z jejich zkušeností a schopností. Otázkou je, zda o takovou pozici generál Beroun stojí.

Druhou okolností, kterou ministryně uvedla, je údajná potřeba dát generálu Berounovi dostatečný časový prostor, aby se ve funkci „rozloučil se zahraničními partnery“, aby jeho odvolání „nepůsobilo otazníky“. Přitom možná rámcově půlroční uspíšení jeho odchodu z funkce otazníky vzbuzuje. Současně s tím je podle ministryně předání komplexní agendy instituce, jakou je Vojenské zpravodajství, do rukou nástupce rovněž časově náročné. V tomto ohledu pak ale otazníků jen přibývá. Stačí uvést příklady náhlých změn například na pozici náčelníka Vojenské policie, nebo v čele ÚZSI s příchodem a odchodem Petra Mlejnka v létě 2022 (o čem psal Security Magazín jako první).

Spekulace o špatných vztazích a rozpadu spojenectví

V tisku se spekuluje o tom, že vztahy mezi ministryní obrany Černochovou a generálem Berounem nejsou ideální. Důvodem jsou údajně Berounovy vazby na bývalého premiéra Babiše, ale také situace, která loni v létě hrozila rezignací náčelníka generálního štábu Karla Řehky. Neovlivni.cz tehdy psalo, že Černochová v rámci tohoto sporu „přišla o dlouhodobého spojence, šéfa vojenských zpravodajců Jana Berouna,“ který jí údajně „neřekl vše.“ Před poslanci Výboru pro obranu ale na adresu generála Berouna nezaznělo křivé slovo. Ač byl generál Beroun osobně nepřítomen (účastnil se dopoledního jednání Stálé komise PS pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství), poslanci mu vyjadřovali za odvedenou službu poděkování. Podle ministryně obrany odváděl „dobrou práci“ a „převažují pozitivní věci“.

Předseda zmíněné stálé komise, poslanec Robert Králíček (ANO) pro Security Magazín uvedl: „Překvapilo mě náhlé oznámení nového ředitele Vojenského zpravodajství, když mandát stávajícího ředitele končí až v říjnu. Je to kandidát současné vlády, resp. paní ministryně. S prací pana Berouna jsem byl maximálně spokojen a domnívám se službu posunul výrazně dopředu. Na příští komisi bych rád již pozval budoucího ředitele, tak abychom měli možnost se s ním seznámit.“ A podobně se vyjádřil předseda Výboru pro obramu Lubomír Metnar (ANO): „Závazek panu generálovi Berounovi konci až v říjnu letošního roku, tak včerejší představení nominanta na nového ředitele VZ s takovým časovým předstihem spekulaci o neshodách s vedením rozortu podporuje,“ s tím, že ovšem předání funkce ředitele VZ skutečně může trvat i několik měsíců.

Kam Jan Beroun zamíří? Diplomacie, ČEZ, nebo CSG?

Kromě zmíněné nabídky nastoupit kariéru diplomata, o níž hovořila Jana Černochová, se v tisku objevily informace o tom, že po svém odchodu z čela Vojenského zpravodajství zamíří Jan Beroun do ČEZu, odkud podle Neovlivni.cz již přišla nabídka. Kromě této nabídky, kterou podle informací zdrojů blízkých redakci Security Magazínu, můžeme potvrdit i my, je ve hře údajně také nabídka ještě o něco pikantnější s ohledem na zázemí, působení a zkušenosti generála Berouna – nabídka, která přichází z oblasti obranného průmyslu a specificky jeho nejsilnějšího hráče, skupiny Czechoslovak Group. Zde by bezpochyby jeho schopnosti, zkušenosti a kontakty dovedli využít velmi efektivně. (Redakce požádala generála Berouna o vyjdáření, ale do publikace článku nereagoval – jeho případné odpovědi doplníme.)

Zdroj: 38. schůze Výboru pro obranu

Tagy článku